Závislost na čokoládě
Tereza Rücknerová
13. 6. 2013
Závislost je nekontrolovatelné nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky.
Každý máme nějakou závislost, která nám dodává bláhový pocit uspokojení a zároveň nás může tiše ničit, ač si to sami nechceme uvědomit a nalháváme si pravý opak. Z nepochopitelných důvodů jsem přišla k nemoci, která mi striktně zakazovala mé sladké spouštěče slasti.
A já trpěla. V tu dobu mě začal vychovávat kamarád s naučnými větami jako: „Pokud bez něčeho, má milá, nevydržíš v normálním stavu bez psychických a nervových záchvatů tři měsíce, jsi na tom závislá.“
A tak ano, jsem závislá na čokoládě, ostatně skoro jako každý.
Průjezd kolem tohoto regálu vystavujícího lákadla ve mně při nakupování dietní stravy vyvolával stavy neklidu a paniky, tudíž jsem se snažila zavřít oči anebo polici hříchů ignorovat. Jenže některé snahy jsou prostě marnost nad marnost, ač se snažíte jak chcete. Takže mé nakupování končilo plíživým zpětným přesunem k čokoládovým pochutinám.
Jsou však i jiné závislosti. Má kamarádka upadá do depresivních stavů, pokud počet jejích šatních kousků nenarůstá více než progresivně. Bez ohledu na to, že většina z nich zůstane nevyužitě ležet v bezrozměrné šatní skříni. Jiná se zas vzhlédla v nutkání opakovat své chování v tom ohledu, že její záliba spočívá v naivním zamilovávání se do ženatých mužů. Veškerá nabádání o nulové perspektivitě vztahu a o lživých příslibech jsou bezúčelná. A i při stém opakování se, je pro ní nezvládnutelným šokem krutá pravda, že rozvod v dohledné ani nedohledné době prostě nepřijde.
I přes veškeré stesky a stěžování si, nám někdy závislosti ostatních přijdou úsměvné. Třeba i tehdy, když hlavním cílem vaší známé je přehnaná čistota. A ona stříká dezinfekci kam může a je nemožné ji zastihnout nějak jinak, než s čistícím saponátem v ruce.
Znám ale zase lidi, které nemůžete zastihnout nikde jinde než v práci.
Chtíč kariéry jim přesunul domov do kanceláře.
Dokonce i pokud si chtějí o víkendu odpočinout od ubrečených dětí, míří jejich kroky tam. Klapot klávesnice a šustění slov se ozývají až do půlnoci
Otázkou je, co je horší. Závislost na drogách,či alkoholu a hracích automatech. Muž, který vypěstoval svou závislost k mobilnímu aparátu do toho stavu, že i ve spánku posílá srozumitelné textové zprávy nebo muž, jehož mozek se přemístil do tělních ústrojí, které my ženy nemáme a není v našich silách ho alespoň průměrně uspokojit.
Je horší čokoláda, nakupování, uklízení anebo stálé a neměnné jídlo, které pokaždé dostáváte na návštěvě s výrazem hostitele, jak kdyby vám podával pokrm neochutnaný?
Milujme naše závislosti, pokud nám nemohou nijak výrazně uškodit. Provádějme je s viditelnou radostí, protože i ony se podílejí na stavbě našeho já a je možné, že bychom bez nich byli poloviční.
Dělejme klidně to, nad čím ostatní kroutí nevěřícně hlavou. Konzumujme po kilech, dívejme se nespočetněkrát dokola na ten samý film, kupujme si kýčovité ozdoby, uklízejme, nosme jen zelené spodní prádlo, smějme se vtipům, které nikoho jiného nerozesmějí.
Nemůžeme totiž vědět, zda třeba i to kroucení hlavou, pohledy a slova nepochopení, nejsou třeba taky zvláštní odrůdou závislosti.
Čokoláda od Anna Langova
13. 6. 2013
Závislost je nekontrolovatelné nutkání opakovat své chování bez ohledu na jeho důsledky.Každý máme nějakou závislost, která nám dodává bláhový pocit uspokojení a zároveň nás může tiše ničit, ač si to sami nechceme uvědomit a nalháváme si pravý opak. Z nepochopitelných důvodů jsem přišla k nemoci, která mi striktně zakazovala mé sladké spouštěče slasti.
A já trpěla. V tu dobu mě začal vychovávat kamarád s naučnými větami jako: „Pokud bez něčeho, má milá, nevydržíš v normálním stavu bez psychických a nervových záchvatů tři měsíce, jsi na tom závislá.“
A tak ano, jsem závislá na čokoládě, ostatně skoro jako každý.
Průjezd kolem tohoto regálu vystavujícího lákadla ve mně při nakupování dietní stravy vyvolával stavy neklidu a paniky, tudíž jsem se snažila zavřít oči anebo polici hříchů ignorovat. Jenže některé snahy jsou prostě marnost nad marnost, ač se snažíte jak chcete. Takže mé nakupování končilo plíživým zpětným přesunem k čokoládovým pochutinám.
Jsou však i jiné závislosti. Má kamarádka upadá do depresivních stavů, pokud počet jejích šatních kousků nenarůstá více než progresivně. Bez ohledu na to, že většina z nich zůstane nevyužitě ležet v bezrozměrné šatní skříni. Jiná se zas vzhlédla v nutkání opakovat své chování v tom ohledu, že její záliba spočívá v naivním zamilovávání se do ženatých mužů. Veškerá nabádání o nulové perspektivitě vztahu a o lživých příslibech jsou bezúčelná. A i při stém opakování se, je pro ní nezvládnutelným šokem krutá pravda, že rozvod v dohledné ani nedohledné době prostě nepřijde.
I přes veškeré stesky a stěžování si, nám někdy závislosti ostatních přijdou úsměvné. Třeba i tehdy, když hlavním cílem vaší známé je přehnaná čistota. A ona stříká dezinfekci kam může a je nemožné ji zastihnout nějak jinak, než s čistícím saponátem v ruce.
Znám ale zase lidi, které nemůžete zastihnout nikde jinde než v práci.
Chtíč kariéry jim přesunul domov do kanceláře.
Dokonce i pokud si chtějí o víkendu odpočinout od ubrečených dětí, míří jejich kroky tam. Klapot klávesnice a šustění slov se ozývají až do půlnoci
Otázkou je, co je horší. Závislost na drogách,či alkoholu a hracích automatech. Muž, který vypěstoval svou závislost k mobilnímu aparátu do toho stavu, že i ve spánku posílá srozumitelné textové zprávy nebo muž, jehož mozek se přemístil do tělních ústrojí, které my ženy nemáme a není v našich silách ho alespoň průměrně uspokojit.
Je horší čokoláda, nakupování, uklízení anebo stálé a neměnné jídlo, které pokaždé dostáváte na návštěvě s výrazem hostitele, jak kdyby vám podával pokrm neochutnaný?
Milujme naše závislosti, pokud nám nemohou nijak výrazně uškodit. Provádějme je s viditelnou radostí, protože i ony se podílejí na stavbě našeho já a je možné, že bychom bez nich byli poloviční.
Dělejme klidně to, nad čím ostatní kroutí nevěřícně hlavou. Konzumujme po kilech, dívejme se nespočetněkrát dokola na ten samý film, kupujme si kýčovité ozdoby, uklízejme, nosme jen zelené spodní prádlo, smějme se vtipům, které nikoho jiného nerozesmějí.
Nemůžeme totiž vědět, zda třeba i to kroucení hlavou, pohledy a slova nepochopení, nejsou třeba taky zvláštní odrůdou závislosti.
Čokoláda od Anna Langova
| Tweet |
