Výklad snů
Domča
7. 12. 2012
Mám mít vystoupení na pódiu v lidovém kroji. Všichni jsou už převlečení, chytají se za ruce a jen pár vteřin je dělí od nástupu na jeviště. Já vbíhám do šatny v džínách a triku a ani zanic na světě nemůžu najít kroj. Čeká se jen na mě. Trapas a stres.
Spolužáci skládají zkoušky v prvním ročníku na vysoké škole ve chvíli, kdy já si jdu teprve objednat nějaký termín. Všechny už jsou pochopitelně obsazené. Pobíhám po chodbě a snažím se to nějak zachránit. Je pozdě.
Mám koupenou jízdenku na autobus. Čeká mě důležité pracovní jednání. Jenže doma mě hned po ránu zdrží asi tisíc zbytečných telefonátů, takže na nádraží přibíhám ve chvíli, kdy autobus odjíždí a zvesela na mě mrká koncovými světly. Prošvihnutá šance.
Ptáte se, co mají tyto příběhy společného? Ve skutečnosti naštěstí nic. Jsou to jenom sny. Ale o mnohém svědčí. Ve výše uvedených případech je to variace na jedno docela stresující téma. Nestíhám, netrefím se do správných dveří, zkušebního termínu, lidového kostýmu nebo městského autobusu.
Naštěstí to není nic výjimečného. Zeptejte se svých známých a možná uslyšíte: „Nejhorší jsou sny, kdy odlétám nečekaně na služební cestu, jen tak s kufříčkem, bez rozloučení a s cizími lidmi, to se pak celý vyděšený probudím a ještě se mi z toho příšerného zážitku houpe žaludek. Občas se mi dokonce zdá, že se potuluju někde v Africe mezi domorodci. Nikoho mezi nimi neznám, nejezdí tam auta a připadám si tam hrozně blbě. A hlavně v tom snu marně přemýšlím, jak se dostat zpátky domů. Já si prostě ani ve snu neodpočinu. Pořád nějaký starosti.“
Šťastlivci, kteří nezkazí žádnou legraci a jsou neustále činorodí, si často užívají i ve spaní. „Jé, děcka, to já ve snu pořád něco organizuju, ani chvilku se nenudím,to byste nevěřili, co všechno se dá prožít,“ zní hlas jedné z nich.
“Nedávno se mi zdálo, že jsem měla velkou firmu, prodávala jsem rybičky a stavěla jsem barák. Měl spoustu chodeb a pater. Ráno jsem se probudila a o tom snu přemýšlela. Ten den jsem udělala k večeři rybí pomazánku a před manželem jsem nenápadně nadhodila, že by bylo fajn, kdybychom přistavěli vzadu kus baráku… Něco zamručel, ale podle mého je to na dobrý cestě. Byla to jen otázka času, kdy bych se tím skutečně začala zabývat na té racionální úrovni.“
Sny nám nenápadně sdělují, kdo jsme, co chceme, co nechceme, čeho se bojíme. A připomínají nám to s iracionální vytrvalostí jim vlastní.
Ve snu můžeme být, kým chceme. A nemusíme být tím, kým opravdu jsme…
Pokud zrovna jdete spát, tak dobrou noc. A sny podle vašich představ :-)
Scarlet papoušek izolované od Petr Kratochvil
7. 12. 2012
Mám mít vystoupení na pódiu v lidovém kroji. Všichni jsou už převlečení, chytají se za ruce a jen pár vteřin je dělí od nástupu na jeviště. Já vbíhám do šatny v džínách a triku a ani zanic na světě nemůžu najít kroj. Čeká se jen na mě. Trapas a stres.Spolužáci skládají zkoušky v prvním ročníku na vysoké škole ve chvíli, kdy já si jdu teprve objednat nějaký termín. Všechny už jsou pochopitelně obsazené. Pobíhám po chodbě a snažím se to nějak zachránit. Je pozdě.
Mám koupenou jízdenku na autobus. Čeká mě důležité pracovní jednání. Jenže doma mě hned po ránu zdrží asi tisíc zbytečných telefonátů, takže na nádraží přibíhám ve chvíli, kdy autobus odjíždí a zvesela na mě mrká koncovými světly. Prošvihnutá šance.
Ptáte se, co mají tyto příběhy společného? Ve skutečnosti naštěstí nic. Jsou to jenom sny. Ale o mnohém svědčí. Ve výše uvedených případech je to variace na jedno docela stresující téma. Nestíhám, netrefím se do správných dveří, zkušebního termínu, lidového kostýmu nebo městského autobusu.
Naštěstí to není nic výjimečného. Zeptejte se svých známých a možná uslyšíte: „Nejhorší jsou sny, kdy odlétám nečekaně na služební cestu, jen tak s kufříčkem, bez rozloučení a s cizími lidmi, to se pak celý vyděšený probudím a ještě se mi z toho příšerného zážitku houpe žaludek. Občas se mi dokonce zdá, že se potuluju někde v Africe mezi domorodci. Nikoho mezi nimi neznám, nejezdí tam auta a připadám si tam hrozně blbě. A hlavně v tom snu marně přemýšlím, jak se dostat zpátky domů. Já si prostě ani ve snu neodpočinu. Pořád nějaký starosti.“
Šťastlivci, kteří nezkazí žádnou legraci a jsou neustále činorodí, si často užívají i ve spaní. „Jé, děcka, to já ve snu pořád něco organizuju, ani chvilku se nenudím,to byste nevěřili, co všechno se dá prožít,“ zní hlas jedné z nich.
“Nedávno se mi zdálo, že jsem měla velkou firmu, prodávala jsem rybičky a stavěla jsem barák. Měl spoustu chodeb a pater. Ráno jsem se probudila a o tom snu přemýšlela. Ten den jsem udělala k večeři rybí pomazánku a před manželem jsem nenápadně nadhodila, že by bylo fajn, kdybychom přistavěli vzadu kus baráku… Něco zamručel, ale podle mého je to na dobrý cestě. Byla to jen otázka času, kdy bych se tím skutečně začala zabývat na té racionální úrovni.“
Sny nám nenápadně sdělují, kdo jsme, co chceme, co nechceme, čeho se bojíme. A připomínají nám to s iracionální vytrvalostí jim vlastní.
Ve snu můžeme být, kým chceme. A nemusíme být tím, kým opravdu jsme…
Pokud zrovna jdete spát, tak dobrou noc. A sny podle vašich představ :-)
Scarlet papoušek izolované od Petr Kratochvil
| Tweet |
