Podzim, listí, pytle, dvůr
Deluška
2. 11. 2012
Kde se to listí a jehličí bere? Máme u domu vzrostlou borovici. Krásnou, což o to. Ale toho jehličí!! Nikdy, když jsem byla v lese, jsem o tom takhle nepřemýšlela. Víte, kolik pytlů jehličí jsme jen letos na podzim vyvezli do sběrného dvoru na druhém konci města? Hromadu! Jakmile je silný vítr, jako třeba tenhle týden, kalamita je tu zas. Na chodníku, než dojdeme k brance, jehličí, na schodech jehličí, pod borovicí jehličí. Kam se podíváš, tam je vrstva jehličí!
Nikdy jsem nevypídila, jak to dělají sousedé, co mají třeba nádherné, dekorativní přísavníky – to je keř, který se pne po zdech domů, na podzim překrásně zrudne – a opadá! Nevěřili byste, kolik toho listí je! Vítr ho zafouká všude, ale jsou místa, kde se drží. Popelnice, ta je dobrá na klasický domovní odpad a fakticky není nafukovací.
No jo, ale vyvážet to všechno do sběrného dvora? Jasně, řeknete, že se to dá spálit. Nebude tomu věřit, ale na podzim se u nás v okolí nikde nic nepálí. V létě se decentně griluje, ale že by sousedé likvidovali odpad tímhle způsobem, to ne.
A tak si asi položím zase zítra ráno obvyklou nerudovskou otázku, naplníme pytle s jehličím, mrkneme na oblohu a pak taky na satelitní snímky, jestli se nááááhodou zase neblíží nějaký ten vichr, a bude to jako vždycky – přijde pondělí, všední den, a my tu podzimní krásu, co opadala, půjdeme nechat pohřbít na druhý konec města.
Škoda jen, že ta krása na stromech v podobě listí nevydrží přes celou zimu, škoda, že ji během jedné jediné noci na přelomu zimy a jara vítr bezbolestně neodfoukne někam pryč, z očí, a nezačne hned všechno kvést! No jo, no, já vím, je to příroda, a my jsme jen takoví mravenečci, kteří jsou tu od toho, aby občas poklidili, ale s láskou, protože ten kousek přírody jim patří a hájí ho a starají se o něj, jak nejlépe dovedou. Takže všichni vy, co už jste mysleli, že máte zazimovanou zahradu, ať se vám daří dobře a ať se stihnete na zimu připravit včas a důstojně :-)
Podzimu park od Petr Kratochvil
2. 11. 2012
Kde se to listí a jehličí bere? Máme u domu vzrostlou borovici. Krásnou, což o to. Ale toho jehličí!! Nikdy, když jsem byla v lese, jsem o tom takhle nepřemýšlela. Víte, kolik pytlů jehličí jsme jen letos na podzim vyvezli do sběrného dvoru na druhém konci města? Hromadu! Jakmile je silný vítr, jako třeba tenhle týden, kalamita je tu zas. Na chodníku, než dojdeme k brance, jehličí, na schodech jehličí, pod borovicí jehličí. Kam se podíváš, tam je vrstva jehličí! Nikdy jsem nevypídila, jak to dělají sousedé, co mají třeba nádherné, dekorativní přísavníky – to je keř, který se pne po zdech domů, na podzim překrásně zrudne – a opadá! Nevěřili byste, kolik toho listí je! Vítr ho zafouká všude, ale jsou místa, kde se drží. Popelnice, ta je dobrá na klasický domovní odpad a fakticky není nafukovací.
No jo, ale vyvážet to všechno do sběrného dvora? Jasně, řeknete, že se to dá spálit. Nebude tomu věřit, ale na podzim se u nás v okolí nikde nic nepálí. V létě se decentně griluje, ale že by sousedé likvidovali odpad tímhle způsobem, to ne.
A tak si asi položím zase zítra ráno obvyklou nerudovskou otázku, naplníme pytle s jehličím, mrkneme na oblohu a pak taky na satelitní snímky, jestli se nááááhodou zase neblíží nějaký ten vichr, a bude to jako vždycky – přijde pondělí, všední den, a my tu podzimní krásu, co opadala, půjdeme nechat pohřbít na druhý konec města.
Škoda jen, že ta krása na stromech v podobě listí nevydrží přes celou zimu, škoda, že ji během jedné jediné noci na přelomu zimy a jara vítr bezbolestně neodfoukne někam pryč, z očí, a nezačne hned všechno kvést! No jo, no, já vím, je to příroda, a my jsme jen takoví mravenečci, kteří jsou tu od toho, aby občas poklidili, ale s láskou, protože ten kousek přírody jim patří a hájí ho a starají se o něj, jak nejlépe dovedou. Takže všichni vy, co už jste mysleli, že máte zazimovanou zahradu, ať se vám daří dobře a ať se stihnete na zimu připravit včas a důstojně :-)
Podzimu park od Petr Kratochvil
| Tweet |
