Můj bratr je lakomec!
JR
4. 7. 2013
Pocházím ze tří sourozenců. V naší rodině byli všichni obětaví a hodní, zato brácha je lakomec, že se to ani nedá popsat!
Nedávno se se švagrovou stěhovali a on se rozhodl, že mi prodá (!!) asi tři starší záclony a závěsy do obyváku, protože jim už neseděly rozměry.
Byla jsem z toho tak šokovaná, že jsem si je vzala a řekla, že se mu ozvu a že mu zavolám, jestli si je nechám nebo ne. V tu chvíli jsem nevěděla, co mám říct, i když jsem cítila vztek a lítost.
Přišla jsem domů a tam se mi to rozleželo všechno v hlavě. Nemůžu tomu uvěřit, že to myslel vážně! Vždyť jsme rodina, nejsme cizí! Má dům jak hrad, bídou netrpí, a nechá si od sestry zaplatit záclony! Manžel mi řekl, ať si to tak neberu, že on už jiný nebere a ať se tím neužírám. Jenže on je chlap, ten to bere jinak.
Je mi to pořád líto. Když byly jeho dvě holky malé, hlídala jsem je, protože často byly nemocné a nemohly do školky. Můj syn dostával k vánocům a k narozeninám od mého bratra ohrané magnetofonové kazety, které už jeho dcery neposlouchaly. Byli jsme na tom tehdy s manželem špatně s penězi, tak jsme si to vzali. Dnes si říkám, že to byla chyba, měla jsem mít svou hrdost.
K mým kulatinám, které jsme slavily před několika lety u mých rodičů, mi švagrová dala v papíru zabalený červený rolák. Rozdělala jsem papír a nevěřila vlastním očím: svetr byl sepraný, vytahaný a na zádech měl puštěná očka.
Každá máme jinou postavu, po ní rozhodně nebyl, tak mě hned napadlo, že je asi ze sekáče.
Když si moje máma všimla, že koukám na tu díru na zádech, tak řekla, že se to dá zašít tak, že to nebude skoro poznat.
Tehdy jsem to doma obrečela, raději bych nedostala nic než tohle. Dělám pořád stejné chyby. Kdy už konečně ty jejich starý hadry vezmu a hodím je bratrovi a jeho ženě pod nohy???
Vánoční dárek od Anna Langova
4. 7. 2013
Pocházím ze tří sourozenců. V naší rodině byli všichni obětaví a hodní, zato brácha je lakomec, že se to ani nedá popsat!Nedávno se se švagrovou stěhovali a on se rozhodl, že mi prodá (!!) asi tři starší záclony a závěsy do obyváku, protože jim už neseděly rozměry.
Byla jsem z toho tak šokovaná, že jsem si je vzala a řekla, že se mu ozvu a že mu zavolám, jestli si je nechám nebo ne. V tu chvíli jsem nevěděla, co mám říct, i když jsem cítila vztek a lítost.
Přišla jsem domů a tam se mi to rozleželo všechno v hlavě. Nemůžu tomu uvěřit, že to myslel vážně! Vždyť jsme rodina, nejsme cizí! Má dům jak hrad, bídou netrpí, a nechá si od sestry zaplatit záclony! Manžel mi řekl, ať si to tak neberu, že on už jiný nebere a ať se tím neužírám. Jenže on je chlap, ten to bere jinak.
Je mi to pořád líto. Když byly jeho dvě holky malé, hlídala jsem je, protože často byly nemocné a nemohly do školky. Můj syn dostával k vánocům a k narozeninám od mého bratra ohrané magnetofonové kazety, které už jeho dcery neposlouchaly. Byli jsme na tom tehdy s manželem špatně s penězi, tak jsme si to vzali. Dnes si říkám, že to byla chyba, měla jsem mít svou hrdost.
K mým kulatinám, které jsme slavily před několika lety u mých rodičů, mi švagrová dala v papíru zabalený červený rolák. Rozdělala jsem papír a nevěřila vlastním očím: svetr byl sepraný, vytahaný a na zádech měl puštěná očka.
Každá máme jinou postavu, po ní rozhodně nebyl, tak mě hned napadlo, že je asi ze sekáče.
Když si moje máma všimla, že koukám na tu díru na zádech, tak řekla, že se to dá zašít tak, že to nebude skoro poznat.
Tehdy jsem to doma obrečela, raději bych nedostala nic než tohle. Dělám pořád stejné chyby. Kdy už konečně ty jejich starý hadry vezmu a hodím je bratrovi a jeho ženě pod nohy???
Vánoční dárek od Anna Langova
| Tweet |
