Trapas
Cesmína
19. 5. 2013
Nedávno si můj přítel vyhlédl na internetu krásný trezor. Zjistili jsme, že majitel trezoru nebydlí tak daleko a tak se Fanda rozhodl, že si pro trezor zajede.
Mluvil s pánem po telefonu a když zjistil, že trezor je přesně takový, jaký potřebuje, dohodli se, že zhruba za týden naplánuje svoji práci tak, aby měl čas do Ostravy zajet. Dojednali cenu a pán mu poslal pár fotek mailem, aby měl ještě lepší představu.
„Výborně, domluveno, stavil bych se tedy nejspíš ve středu, hned příští týden, to mám v kanceláři nejmíň práce a tak můžu vyjet do terénu, cestu mi šéf proplatí,“ těšil se Fanda. „Jen mi ještě prosím vás řekněte, pro jistotu, v kolik hodin budete doma? V Ostravě si zařídím pár věcí a trezor vyzvednu buď jak tam přijedu nebo těsně před odjezdem domů. Každopádně se mnou počítejte, beru ho, a kdyby vám volal někdo jiný, tak řekněte, že už máte vážného zájemce!!“
„Jsem skoro pořád doma, víte, měl jsem před rokem vážný úraz nohy a od té doby jsem v invalidním důchodu,“ řekl smutně majitel trezoru.
„No tak to je super! To je skvělá zpráva!“
Zajásal Fanda. Měl takovou radost z dobrého a výhodného nákupu, který spojí se služební cestou, že si vůbec neuvědomil, jak hloupě to zní.
Zarazil se.
„Jéžiš, promiňte, já se neraduju z toho, že jste v ivanliďáku, podle hlasu jste mladej chlap, tak kdo by chtěl brát důchod, že jo, já se radoval, že jste pořád doma, když do práce nemůžete s tou nohou,“ snažil se to vylepšit Fanda. Trapas na druhou! Chlapík měl naštěstí smysl pro humor a pochopil to. Byl to bezva člověk, dobrák se srdcem na tom správným místě.
Trezor si na Ostravsku Fanda opravdu vyzvedl a přijel domů nadšený z toho, že Pavel (tak se majitel jmenoval) byl úplně v pohodě a oba se tomu zasmáli. „Je to fajn chlap, pochopil to a hlavně říkal, že se z toho dostane a vrátí se zpátky do práce, už se na to těší,“ dodal Fanda.
Tak tenhle trapas zase nedopadl nakonec tak nejhůř, nemyslíte? :-)
Otazník od Karen Arnold
19. 5. 2013
Nedávno si můj přítel vyhlédl na internetu krásný trezor. Zjistili jsme, že majitel trezoru nebydlí tak daleko a tak se Fanda rozhodl, že si pro trezor zajede. Mluvil s pánem po telefonu a když zjistil, že trezor je přesně takový, jaký potřebuje, dohodli se, že zhruba za týden naplánuje svoji práci tak, aby měl čas do Ostravy zajet. Dojednali cenu a pán mu poslal pár fotek mailem, aby měl ještě lepší představu.
„Výborně, domluveno, stavil bych se tedy nejspíš ve středu, hned příští týden, to mám v kanceláři nejmíň práce a tak můžu vyjet do terénu, cestu mi šéf proplatí,“ těšil se Fanda. „Jen mi ještě prosím vás řekněte, pro jistotu, v kolik hodin budete doma? V Ostravě si zařídím pár věcí a trezor vyzvednu buď jak tam přijedu nebo těsně před odjezdem domů. Každopádně se mnou počítejte, beru ho, a kdyby vám volal někdo jiný, tak řekněte, že už máte vážného zájemce!!“
„Jsem skoro pořád doma, víte, měl jsem před rokem vážný úraz nohy a od té doby jsem v invalidním důchodu,“ řekl smutně majitel trezoru.
„No tak to je super! To je skvělá zpráva!“
Zajásal Fanda. Měl takovou radost z dobrého a výhodného nákupu, který spojí se služební cestou, že si vůbec neuvědomil, jak hloupě to zní.
Zarazil se.
„Jéžiš, promiňte, já se neraduju z toho, že jste v ivanliďáku, podle hlasu jste mladej chlap, tak kdo by chtěl brát důchod, že jo, já se radoval, že jste pořád doma, když do práce nemůžete s tou nohou,“ snažil se to vylepšit Fanda. Trapas na druhou! Chlapík měl naštěstí smysl pro humor a pochopil to. Byl to bezva člověk, dobrák se srdcem na tom správným místě.
Trezor si na Ostravsku Fanda opravdu vyzvedl a přijel domů nadšený z toho, že Pavel (tak se majitel jmenoval) byl úplně v pohodě a oba se tomu zasmáli. „Je to fajn chlap, pochopil to a hlavně říkal, že se z toho dostane a vrátí se zpátky do práce, už se na to těší,“ dodal Fanda.
Tak tenhle trapas zase nedopadl nakonec tak nejhůř, nemyslíte? :-)
Otazník od Karen Arnold
| Tweet |
