Vánoce neslavíme, dárky si nedáváme…
šmudlinka
16. 12. 2008
…čtu často v různých diskuzích, zaškrtnuté v tradičních vánočních anketách. Popravdě, zatím jsem se osobně nesetkala s nikým, kdo OPRAVDU kašle na veškeré vánoční zvyky, ale zastavme se u těch dárků.
Každý rok mě to štve, každý rok si říkám, že další dárek koupím už v LEDNU, abych měla proboha už jednou pokoj!!! No nikdy to nesplním, to je fakt. Občasně a čím dál častěji se však první dárek v mé domácnosti objevuje už v říjnu či v podobný hustě předvánoční čas.
Argumenty proč nakonec ze shánění třpytivých vánočních dárků v červenci ustoupím? No, co když si to ten člověk do vánoc koupí sám, žejo? Taky se v červenci blbě shání třeba šála a čepice…
I když, kdyby si někdo o tu šálu a čepici řekl, je vyhráno. Aspoň vím.
Máme to totiž blbý. Nikdo nemá výrazně výrazné koníčky a zájmy, tudíž lidem bez zájmů a „bez volného času“ se blbě nakupuje. Čokolády, mlsy a kosmetika už je notně ohraná, přesto to i letos vyhrála.
Miluju ty řeči typu: „Nic nám nekupujte, my nic nechceme(nepotřebujeme), všechno máme…doplňte dle libosti. Obzvlášť vypečené je: „My už tady stejně dlouho nebudeme…“
No, takže inspiraci máme, vyrážíme do obchodů…
Tchýně čte. Čte ráda, tudíž knížka je parádní dar. Pro tu vybírám ráda a s chutí, aspoň nějaké to potěšení. Další rád luští, další rád hraje PC hry, sakriš, co tu řeším, vždyť to jde… No, ne nadlouho. Co mámě? Ha, předplatné, kamarádka mě přivedla na skvělou myšlenku… Zamítnuto, prý nemají čas číst… Dobře, takže zůstaneme u kosmetiky a mlsků. Šmankote, už je to tady, lidi, co nic nechtějí a nic se jim nehodí.
Chlapi! Další hrůznost. Chlap, který chodí na ryby, sbírá známky, je kutil… ale co těm, co tyhle zájmy nemají? Kalhoty do hospody? Montérky do práce?… Úúúúúú…
Vlastně už mám problém i s tím svým. Pryč jsou doby, kdy jsme si s milým vymýšleli dárky, teď mám fakt problém, pokud nechci sklouznout do oděvů. Ale letos jsem to vymákla. Docela dobrý cestopis, protože bez knížek se to u nás neobejde (hurá, alespoň naše děti budou mít jednou po čem sáhnout) a polštář z líné pěny, neb si miláček stěžuje na bolavou krční páteř. Pokud ovšem polštář do Ježíška dojde… zlatý internetový obchody!
Já nevím, čím dál víc mám pocit, že ideální je jedna maličkost či potřebnost pro radost a konec! Vánoce jsou pro děti. Atmosféra je jedinečná jen pro ten stromeček a svítící světýlka, vůni chlebíčků, bramborového salátu a kapřích řízků…
Shánění dárků pro „nicnepotřebující“ mě ale každý rok vážně vyšťaví…
Zajímalo by mě, jak to řešíte vy? Co kupujete takovým lidem…?
16. 12. 2008
…čtu často v různých diskuzích, zaškrtnuté v tradičních vánočních anketách. Popravdě, zatím jsem se osobně nesetkala s nikým, kdo OPRAVDU kašle na veškeré vánoční zvyky, ale zastavme se u těch dárků. Každý rok mě to štve, každý rok si říkám, že další dárek koupím už v LEDNU, abych měla proboha už jednou pokoj!!! No nikdy to nesplním, to je fakt. Občasně a čím dál častěji se však první dárek v mé domácnosti objevuje už v říjnu či v podobný hustě předvánoční čas.
Argumenty proč nakonec ze shánění třpytivých vánočních dárků v červenci ustoupím? No, co když si to ten člověk do vánoc koupí sám, žejo? Taky se v červenci blbě shání třeba šála a čepice…
I když, kdyby si někdo o tu šálu a čepici řekl, je vyhráno. Aspoň vím.
Máme to totiž blbý. Nikdo nemá výrazně výrazné koníčky a zájmy, tudíž lidem bez zájmů a „bez volného času“ se blbě nakupuje. Čokolády, mlsy a kosmetika už je notně ohraná, přesto to i letos vyhrála.
Miluju ty řeči typu: „Nic nám nekupujte, my nic nechceme(nepotřebujeme), všechno máme…doplňte dle libosti. Obzvlášť vypečené je: „My už tady stejně dlouho nebudeme…“
No, takže inspiraci máme, vyrážíme do obchodů…
Tchýně čte. Čte ráda, tudíž knížka je parádní dar. Pro tu vybírám ráda a s chutí, aspoň nějaké to potěšení. Další rád luští, další rád hraje PC hry, sakriš, co tu řeším, vždyť to jde… No, ne nadlouho. Co mámě? Ha, předplatné, kamarádka mě přivedla na skvělou myšlenku… Zamítnuto, prý nemají čas číst… Dobře, takže zůstaneme u kosmetiky a mlsků. Šmankote, už je to tady, lidi, co nic nechtějí a nic se jim nehodí.
Chlapi! Další hrůznost. Chlap, který chodí na ryby, sbírá známky, je kutil… ale co těm, co tyhle zájmy nemají? Kalhoty do hospody? Montérky do práce?… Úúúúúú…
Vlastně už mám problém i s tím svým. Pryč jsou doby, kdy jsme si s milým vymýšleli dárky, teď mám fakt problém, pokud nechci sklouznout do oděvů. Ale letos jsem to vymákla. Docela dobrý cestopis, protože bez knížek se to u nás neobejde (hurá, alespoň naše děti budou mít jednou po čem sáhnout) a polštář z líné pěny, neb si miláček stěžuje na bolavou krční páteř. Pokud ovšem polštář do Ježíška dojde… zlatý internetový obchody!
Já nevím, čím dál víc mám pocit, že ideální je jedna maličkost či potřebnost pro radost a konec! Vánoce jsou pro děti. Atmosféra je jedinečná jen pro ten stromeček a svítící světýlka, vůni chlebíčků, bramborového salátu a kapřích řízků…
Shánění dárků pro „nicnepotřebující“ mě ale každý rok vážně vyšťaví…
Zajímalo by mě, jak to řešíte vy? Co kupujete takovým lidem…?
| Tweet |
