Hypotéka není dluh!
Venušanka
16. 3. 2013
„Ale my aspoň nedlužíme“, vyštěkla jedna zoufalá a ekonomicky naprosto nevzdělaná známá, čímž narážela na skutečnost, že někteří lidé platí hypotéku, zatímco ona „pouze“ nájem. A tetelila se blahem, že je na tom lépe. Opravdu?
Paní se velmi, velmi mýlí, pokud nájem považuje za výhodu. Není nač být hrdý. Protože splácet musí ti, co mají hypotéku, i ti, co platí nájem.
Platit nájem a tedy vyhazovat prachy z okna nebo žít ve svém a hradit hypotéku?
Odpověď je snad jasná. Mmch, je fuk, jestli dlužíte na splátkách hypotéky nebo nájmu, „bydlení pod mostem“ hrozí oběma, pokud nesplácejí.
Realita je neúprosná. Kdo nechce skončit pod mostem a bezdomovectví není jeho životní styl, chce střechu nad hlavou.
Nejde ani tak o to, zda je lepší byt nebo dům. Spíše se na to dívejme z hlediska vlastnických vztahů. Mnoho lidí stále mylně myslí, že platit nájem je „výhoda“. Že nedluží. Ano, lze to takto chápat. Ale kdo chce bydlet, platit musí. Sice může jít do menšího, levnějšího bydlení, ale nakonec vlastník nemovitosti může udělat totéž.
Kdo platí nájem, musí počítat s tím, že JEHO peníze skončí v kapse majitele nemovitosti, který byt „půjčuje k bydlení“. Byt je stále jeho a vám nepatří a nikdy patřit nebude, i když platíte jak mourovatí.
Nebo to můžete risknout, vezmete si hypotéku, s tím, že naoko „skutečně dlužíte“ – ale jste na tom mnohem lépe než ten, kdo platí nájem.
Za prvé: bydlíte ve svém, i když de jure bude nemovitost do puntíku vaše až ve chvíli, kdy umoříte poslední splátku.
Za druhé: je úplně fuk, jestli platíte nájem nebo hypotéku – jakmile platit přestanete, riskujete, že o bydlení přijdete… v obou případech.
Tak to prostě je. Neznám majitele nemovitosti, který by byl takový lidumil, že budete dlužit tři, čtyři měsíce, půl roku na nájemném, a on vás shovívavě nechá bydlet ve svém. I on má s údržbou nemovitosti náklady, takže nevidím důvod, proč by měl komukoli odpouštět nájem. Byt, který pronajímá, je prostě z tržního pohledu komodita.
To samé hypotéka. I tam se platit musí. Řekla bych ale, že banka je shovívavější než leckterý náladový majitel domu nebo bytu, kde bydlíte.
Když máte solidního finančního partnera, tedy banku, můžete se v případě přechodných potíží domluvit na splátkovém kalendáři (aspoň předpokládám, že to stále funguje, aspoň v obecné rovině, i když je jasné, že záleží případ od případu). Domluvit si na přechodnou dobu nižší splátky nebo je odložit…
Bance nejde o to vyšťouchnout vás z domu nebo bytu, na který jste si vzali hypotéku. Banka chce, aby peníze, které vám půjčila, plus úrok, získala zpět. Tečka. Jak to uděláte, je vaše věc. Nemá žádné osobní vazby k vám a k vaší rodině.
Platíte-li nájem, situace může být horší. Majitel nemovitosti se může rozhodnout, že by raději v bytě, který právě obýváte, rád viděl někoho jiného. Třeba známého. Hm, co s tím? Nepříjemná situace. A nemusíte o tom vůbec vědět. Nicméně, pokud platíte, vše je nejspíše v pořádku. Do chvíle, dokud se nezpozdíte s nájemným nebo se nedostanete do potíží. Pak se to může všechno změnit. A nebo také nemusí, nechci tu nikoho strašit.
No to bych byl cvok, kdybych měl bance platit úroky, durdí se nejeden „osvícenec“. Ok, nikomu jeho pravdu neberu, ale základní poučka zní velmi lapidárně: když si půjčím peníze, tak díky inflaci na tom neprodělám. A naopak, jakýkoli vklad inflace znehodnotí.
Stručně řečeno, když si vezmu hypotéku, tak za pět, šest let, pokud splácím stále stejnou částku, je tato částka relativně nižší vzhledem k příjmům, jaké mám, a vzhledem k objemu dalších výdajů (jídlo a další).
Inflace znehodnocuje úspory. Inflace obecně znehodnocuje jakékoli peníze. Dnes si za dejme tomu 10 000 pořídíme více, než tomu bude za 5, 10 let. Je to jasné? Doufám, že ano.
Můžete oponovat, že banka vám bude přeci zvyšovat splátky. Může to tak být a nemusí, záleží na tom, jak si nastavíte fixaci. Nebudu nikomu radit, jak to udělat, ale jde to, aniž byste hypotéku refinancovali přes jinou banku, držet výši splátek na té úrovni, na jaké byla v době, kdy jste s bankou uzavřeli smlouvu. Takže splácíte stále stejnou částku (ok, liší se v řádu desetikorun měsíčně, ale to je vcelku zanedbatelné), ovšem zatímco před 5 lety vám to připadalo „více“, nyní se ukazuje, že tato částka činí ve vašem měsíčním rozpočtu relativně nižší částku.
Jsou „škudlílci“, co si myslí, že přelstí systém, když budou spořit. Ano, je skvělé mít rezervu a jen ten, kdo nemá pud sebezáchovy, by si „nedával něco bokem“. Ovšem domnívat se, že přechytračím banku a ta mi vyplatí na úrocích tolik, že ze mne bude boháč, je velmi krátkozraké, naivní a úsměvné.
Banka nikdy na tom, že vám zhodnocuje peníze, sama neprodělá. To si můžete být jisti. Je to podnikatelský subjekt. Samozřejmě, neprodělává ani ve chvíli, kdy vám prachy půjčuje. Platíte úrok, což je cena za to, že nemáte vlastní zdroje.
Kdo je ekonomicky fundovaný, a nemusí mít ani ekonomické vzdělání, dokáže investovat tak, že peníze skutečně zhodnotí, ale jinak než jen pouhoprostým ukládáním na jakýkoli účet, jde do mnohem větších finačních rizik. To ale už je naprostý odklon od tématu :-)
Takže já v tom mám jasno: hypotéka není prostě dluh. Je to závazek, to připouštím.
Jiná věc je, když si někdo nezdrženlivý půjčí na novou televizi, na dovolenou, na auto. Tam se na to dívám tak, že to není nezbytně nutné a spotřebitelská půjčka je synonymem pro dluh. Ale bydlet se musí. Pokud nedáváte přednost pohledu zpod mostu na nebe plné hvězd… i to může mít někdy a pro někoho své kouzlo.
Břečťan na domě na podzim od Petr Kratochvil
16. 3. 2013
„Ale my aspoň nedlužíme“, vyštěkla jedna zoufalá a ekonomicky naprosto nevzdělaná známá, čímž narážela na skutečnost, že někteří lidé platí hypotéku, zatímco ona „pouze“ nájem. A tetelila se blahem, že je na tom lépe. Opravdu?Paní se velmi, velmi mýlí, pokud nájem považuje za výhodu. Není nač být hrdý. Protože splácet musí ti, co mají hypotéku, i ti, co platí nájem.
Platit nájem a tedy vyhazovat prachy z okna nebo žít ve svém a hradit hypotéku?
Odpověď je snad jasná. Mmch, je fuk, jestli dlužíte na splátkách hypotéky nebo nájmu, „bydlení pod mostem“ hrozí oběma, pokud nesplácejí.
Realita je neúprosná. Kdo nechce skončit pod mostem a bezdomovectví není jeho životní styl, chce střechu nad hlavou.
Nejde ani tak o to, zda je lepší byt nebo dům. Spíše se na to dívejme z hlediska vlastnických vztahů. Mnoho lidí stále mylně myslí, že platit nájem je „výhoda“. Že nedluží. Ano, lze to takto chápat. Ale kdo chce bydlet, platit musí. Sice může jít do menšího, levnějšího bydlení, ale nakonec vlastník nemovitosti může udělat totéž.
Kdo platí nájem, musí počítat s tím, že JEHO peníze skončí v kapse majitele nemovitosti, který byt „půjčuje k bydlení“. Byt je stále jeho a vám nepatří a nikdy patřit nebude, i když platíte jak mourovatí.
Nebo to můžete risknout, vezmete si hypotéku, s tím, že naoko „skutečně dlužíte“ – ale jste na tom mnohem lépe než ten, kdo platí nájem.
Za prvé: bydlíte ve svém, i když de jure bude nemovitost do puntíku vaše až ve chvíli, kdy umoříte poslední splátku.
Za druhé: je úplně fuk, jestli platíte nájem nebo hypotéku – jakmile platit přestanete, riskujete, že o bydlení přijdete… v obou případech.
Tak to prostě je. Neznám majitele nemovitosti, který by byl takový lidumil, že budete dlužit tři, čtyři měsíce, půl roku na nájemném, a on vás shovívavě nechá bydlet ve svém. I on má s údržbou nemovitosti náklady, takže nevidím důvod, proč by měl komukoli odpouštět nájem. Byt, který pronajímá, je prostě z tržního pohledu komodita.
To samé hypotéka. I tam se platit musí. Řekla bych ale, že banka je shovívavější než leckterý náladový majitel domu nebo bytu, kde bydlíte.
Když máte solidního finančního partnera, tedy banku, můžete se v případě přechodných potíží domluvit na splátkovém kalendáři (aspoň předpokládám, že to stále funguje, aspoň v obecné rovině, i když je jasné, že záleží případ od případu). Domluvit si na přechodnou dobu nižší splátky nebo je odložit…
Bance nejde o to vyšťouchnout vás z domu nebo bytu, na který jste si vzali hypotéku. Banka chce, aby peníze, které vám půjčila, plus úrok, získala zpět. Tečka. Jak to uděláte, je vaše věc. Nemá žádné osobní vazby k vám a k vaší rodině.
Platíte-li nájem, situace může být horší. Majitel nemovitosti se může rozhodnout, že by raději v bytě, který právě obýváte, rád viděl někoho jiného. Třeba známého. Hm, co s tím? Nepříjemná situace. A nemusíte o tom vůbec vědět. Nicméně, pokud platíte, vše je nejspíše v pořádku. Do chvíle, dokud se nezpozdíte s nájemným nebo se nedostanete do potíží. Pak se to může všechno změnit. A nebo také nemusí, nechci tu nikoho strašit.
No to bych byl cvok, kdybych měl bance platit úroky, durdí se nejeden „osvícenec“. Ok, nikomu jeho pravdu neberu, ale základní poučka zní velmi lapidárně: když si půjčím peníze, tak díky inflaci na tom neprodělám. A naopak, jakýkoli vklad inflace znehodnotí.
Stručně řečeno, když si vezmu hypotéku, tak za pět, šest let, pokud splácím stále stejnou částku, je tato částka relativně nižší vzhledem k příjmům, jaké mám, a vzhledem k objemu dalších výdajů (jídlo a další).
Inflace znehodnocuje úspory. Inflace obecně znehodnocuje jakékoli peníze. Dnes si za dejme tomu 10 000 pořídíme více, než tomu bude za 5, 10 let. Je to jasné? Doufám, že ano.
Můžete oponovat, že banka vám bude přeci zvyšovat splátky. Může to tak být a nemusí, záleží na tom, jak si nastavíte fixaci. Nebudu nikomu radit, jak to udělat, ale jde to, aniž byste hypotéku refinancovali přes jinou banku, držet výši splátek na té úrovni, na jaké byla v době, kdy jste s bankou uzavřeli smlouvu. Takže splácíte stále stejnou částku (ok, liší se v řádu desetikorun měsíčně, ale to je vcelku zanedbatelné), ovšem zatímco před 5 lety vám to připadalo „více“, nyní se ukazuje, že tato částka činí ve vašem měsíčním rozpočtu relativně nižší částku.
Jsou „škudlílci“, co si myslí, že přelstí systém, když budou spořit. Ano, je skvělé mít rezervu a jen ten, kdo nemá pud sebezáchovy, by si „nedával něco bokem“. Ovšem domnívat se, že přechytračím banku a ta mi vyplatí na úrocích tolik, že ze mne bude boháč, je velmi krátkozraké, naivní a úsměvné.
Banka nikdy na tom, že vám zhodnocuje peníze, sama neprodělá. To si můžete být jisti. Je to podnikatelský subjekt. Samozřejmě, neprodělává ani ve chvíli, kdy vám prachy půjčuje. Platíte úrok, což je cena za to, že nemáte vlastní zdroje.
Kdo je ekonomicky fundovaný, a nemusí mít ani ekonomické vzdělání, dokáže investovat tak, že peníze skutečně zhodnotí, ale jinak než jen pouhoprostým ukládáním na jakýkoli účet, jde do mnohem větších finačních rizik. To ale už je naprostý odklon od tématu :-)
Takže já v tom mám jasno: hypotéka není prostě dluh. Je to závazek, to připouštím.
Jiná věc je, když si někdo nezdrženlivý půjčí na novou televizi, na dovolenou, na auto. Tam se na to dívám tak, že to není nezbytně nutné a spotřebitelská půjčka je synonymem pro dluh. Ale bydlet se musí. Pokud nedáváte přednost pohledu zpod mostu na nebe plné hvězd… i to může mít někdy a pro někoho své kouzlo.
Břečťan na domě na podzim od Petr Kratochvil
| Tweet |
