Kameny nevybírejte podle zvěrokruhu!
Zuzka
8. 3. 2013
Kameny jsou dary země. Pulzuje v nich živelná energie, mají potenciál, který milióny let čeká na probuzení… Léčivé kameny mají schopnost uzdravovat, udržovat nás v rovnováze, pomáhat.
V obchodech s orientální tématikou bývají v dřevěných miskách nebo proutěných ošatkách barevné, krásně hladké a opracované kameny. Berete je do rukou a vybíráte intuitivně: tahle barva se mi líbí, tento je krásně duhový, ten vás láká sevřít ho do dlaně, z tohoto byste chtěla mít náhrdelník.
Existuje teorie, podle níž přísluší každému znamení zvěrokruhu určitý okruh léčivých kamenů. Je ale zajímavé, že často sáhneme po úplně jiném kameni, který s námi „nepasuje“ a patří do jiného spektra zvěrokruhu. Jak si to vysvětlit?
Nevím, zda na to někdo hledal odpověď, ale připadá mi pochopitelné a přímo se nabízí vysvětlení, že nám prostě něco chybí. Určitá vlastnost, dispozice nebo rys, který je charakteristický právě pro ono znamení zvěrokruhu, jehož kámen nám tak učaroval.
Hovořila jsem na toto téma s jednou kamarádkou, která má jisté vlohy k pochopení věcí, na které věda odpovědět nedokáže. Naznačila cosi v tom smyslu, že když nám uhrane „cizí“ kámen, je to možná proto, že si potřebujeme vyřešit s člověkem, narozeným v tomto znamení, nějaký závažný problém. O existenci problému prý nemusíme mít ve vědomé sféře tak zřetelné povědomí, ale je tam a omezuje a svazuje naši duši a náš další duševní a duchovní rozvoj.
Musím přiznat, že asi dvakrát či třikrát jsem sáhla po cizím kameni, a u pokladny jsem si přečetla, že náleží znamení Vah. S jedněmi Váhami jsem zažila dost bouřlivý rozchod, s druhými Váhami v naší rodině byly potíže a já byla jediná, kdo se snažil tuto propast, tak hluboce rozevřenou, překlenout. Psaní dopisů a telefonáty nic neřešily a já málem nad touto malou černou dušičkou lámala hůl. Měly mi snad malé, krásně barevné kamínky pomoci se s tímto úkolem vypořádat?
Koupila jsem je a uložila doma do šperkovnice, ale nic se nedělo. Teprve když jsem jeden z nich věnovala své neteři, všimla jsem si, že tento příbuzný si pomalu klestí cestu k mému bratrovi.
Z náhodného setkání se vyvinulo něco víc a než se sešel rok s rokem, opět jsme se všichni začali navštěvovat a to, co se stalo (a nestalo), bylo zapomenuto.
Je to zvláštní: kameny nemají duši, a přesto nám pomáhají v tom, aby se naše duše cítila lépe. Nemusíte jejich léčivé síle věřit, ale pokud vám dělá dobře pohled na ně, proč ne? Copak to samo o sobě nestačí? Vystavte si je doma na místě, které máte rádi, kde odpočíváte nebo pracujete, a dívejte se, co se bude dít. Třeba se nestane vůbec nic, ale mít doma kus krásného němého zkamenělého svědka, je moc fajn.
Kámen na pozadí od George Hodan
8. 3. 2013
Kameny jsou dary země. Pulzuje v nich živelná energie, mají potenciál, který milióny let čeká na probuzení… Léčivé kameny mají schopnost uzdravovat, udržovat nás v rovnováze, pomáhat.V obchodech s orientální tématikou bývají v dřevěných miskách nebo proutěných ošatkách barevné, krásně hladké a opracované kameny. Berete je do rukou a vybíráte intuitivně: tahle barva se mi líbí, tento je krásně duhový, ten vás láká sevřít ho do dlaně, z tohoto byste chtěla mít náhrdelník.
Existuje teorie, podle níž přísluší každému znamení zvěrokruhu určitý okruh léčivých kamenů. Je ale zajímavé, že často sáhneme po úplně jiném kameni, který s námi „nepasuje“ a patří do jiného spektra zvěrokruhu. Jak si to vysvětlit?
Nevím, zda na to někdo hledal odpověď, ale připadá mi pochopitelné a přímo se nabízí vysvětlení, že nám prostě něco chybí. Určitá vlastnost, dispozice nebo rys, který je charakteristický právě pro ono znamení zvěrokruhu, jehož kámen nám tak učaroval.
Hovořila jsem na toto téma s jednou kamarádkou, která má jisté vlohy k pochopení věcí, na které věda odpovědět nedokáže. Naznačila cosi v tom smyslu, že když nám uhrane „cizí“ kámen, je to možná proto, že si potřebujeme vyřešit s člověkem, narozeným v tomto znamení, nějaký závažný problém. O existenci problému prý nemusíme mít ve vědomé sféře tak zřetelné povědomí, ale je tam a omezuje a svazuje naši duši a náš další duševní a duchovní rozvoj.
Musím přiznat, že asi dvakrát či třikrát jsem sáhla po cizím kameni, a u pokladny jsem si přečetla, že náleží znamení Vah. S jedněmi Váhami jsem zažila dost bouřlivý rozchod, s druhými Váhami v naší rodině byly potíže a já byla jediná, kdo se snažil tuto propast, tak hluboce rozevřenou, překlenout. Psaní dopisů a telefonáty nic neřešily a já málem nad touto malou černou dušičkou lámala hůl. Měly mi snad malé, krásně barevné kamínky pomoci se s tímto úkolem vypořádat?
Koupila jsem je a uložila doma do šperkovnice, ale nic se nedělo. Teprve když jsem jeden z nich věnovala své neteři, všimla jsem si, že tento příbuzný si pomalu klestí cestu k mému bratrovi.
Z náhodného setkání se vyvinulo něco víc a než se sešel rok s rokem, opět jsme se všichni začali navštěvovat a to, co se stalo (a nestalo), bylo zapomenuto.
Je to zvláštní: kameny nemají duši, a přesto nám pomáhají v tom, aby se naše duše cítila lépe. Nemusíte jejich léčivé síle věřit, ale pokud vám dělá dobře pohled na ně, proč ne? Copak to samo o sobě nestačí? Vystavte si je doma na místě, které máte rádi, kde odpočíváte nebo pracujete, a dívejte se, co se bude dít. Třeba se nestane vůbec nic, ale mít doma kus krásného němého zkamenělého svědka, je moc fajn.
Kámen na pozadí od George Hodan
| Tweet |
