Lobelka
Jana Kučerová
30. 7. 2009
V jižní Africe je to trvalka, u nás zatím na záhonech a v truhlících nezdomácněla tak jako třeba pelargónie. Dovolte, abychom tuto dámu představili: lobelka má krásně modrou barvu, dokonale ladí s růžovými balkonovými kráskami a nesnáší přímé sluneční paprsky.
Jednoletka lobelka se vysazuje do kobercových záhonů, na obruby a je také ideální pro pěstování v okenních truhlících. Odrůdy s dlouhými převislými výhony se vysazují do závěsných květináčů.
Lobelka, když se jí daří dobře, vytváří bohaté polštáře modrých, modrobílých, světlemodrých, tmavěmodrých nebo tmavěčervených kvítků, které vzdáleně připomínají malinké květy fialek. Záplavu pestrých květů doplňují drobné, úzké zelené lístky, jenž vyrůstají na tenkých stoncích. Ty však nejsou příliš zřetelné. Kvete od června do prvních zámrazů. Je to jednoletka, která však potěší svými křehkými kvítky milovníky barevných kombinací v truhlících i na záhonech.
Nesnáší příliš velké vlhko a už vůbec ne sucho. Jakmile jednou přeschne, tak ji k životu zpět nic nepřivede. Pokud tedy plánujete v době veder cestu třeba i jen na dva dny, svěřte lobelku někomu blízkému, aby ji zalil. Jen tak se budete dál těšit z její krásy. Jinak je to nenáročná rostlina – její velkou výhodou je to, že není příliš náchylná na nemoci a škůdce.
Snese polostín, libuje si ve světle, ale přímé sluneční paprsky jí nesvědčí. Venkovní teploty jí vyhovují, v místnosti se nepěstuje (nebo alespoň to není známo). Je odolná, není zapotřebí ji rosit, i když květy působí dojmem, že potřebují hodně vláhy.
Zaléváme často, jednou týdně mírně přihnojíme rozpustným hnojivem určeným pro venkovní rostliny. Během sezóny vydrží v jednom květináči, není nutné ji přesazovat. Lze ji vypěstovat ze semínek, která zasadíme už v únoru. Nemáme-li dost zkušeností a trpělivosti, koupíme si raději rostlinku v zahradnictví nebo na trhu, abychom měli jistotu, že se dočkáme krásně modrých kvítků.
30. 7. 2009
V jižní Africe je to trvalka, u nás zatím na záhonech a v truhlících nezdomácněla tak jako třeba pelargónie. Dovolte, abychom tuto dámu představili: lobelka má krásně modrou barvu, dokonale ladí s růžovými balkonovými kráskami a nesnáší přímé sluneční paprsky.Jednoletka lobelka se vysazuje do kobercových záhonů, na obruby a je také ideální pro pěstování v okenních truhlících. Odrůdy s dlouhými převislými výhony se vysazují do závěsných květináčů.
Lobelka, když se jí daří dobře, vytváří bohaté polštáře modrých, modrobílých, světlemodrých, tmavěmodrých nebo tmavěčervených kvítků, které vzdáleně připomínají malinké květy fialek. Záplavu pestrých květů doplňují drobné, úzké zelené lístky, jenž vyrůstají na tenkých stoncích. Ty však nejsou příliš zřetelné. Kvete od června do prvních zámrazů. Je to jednoletka, která však potěší svými křehkými kvítky milovníky barevných kombinací v truhlících i na záhonech.
Nesnáší příliš velké vlhko a už vůbec ne sucho. Jakmile jednou přeschne, tak ji k životu zpět nic nepřivede. Pokud tedy plánujete v době veder cestu třeba i jen na dva dny, svěřte lobelku někomu blízkému, aby ji zalil. Jen tak se budete dál těšit z její krásy. Jinak je to nenáročná rostlina – její velkou výhodou je to, že není příliš náchylná na nemoci a škůdce.
Snese polostín, libuje si ve světle, ale přímé sluneční paprsky jí nesvědčí. Venkovní teploty jí vyhovují, v místnosti se nepěstuje (nebo alespoň to není známo). Je odolná, není zapotřebí ji rosit, i když květy působí dojmem, že potřebují hodně vláhy.
Zaléváme často, jednou týdně mírně přihnojíme rozpustným hnojivem určeným pro venkovní rostliny. Během sezóny vydrží v jednom květináči, není nutné ji přesazovat. Lze ji vypěstovat ze semínek, která zasadíme už v únoru. Nemáme-li dost zkušeností a trpělivosti, koupíme si raději rostlinku v zahradnictví nebo na trhu, abychom měli jistotu, že se dočkáme krásně modrých kvítků.
| Tweet |
