Praha a její dcery
Olga Koníčková
12. 11. 2011
12. 11. 2011
(5. 10. 2011 – 15. 4. 2012)
Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti oslav 130. výročí založení muzea (stalo se tak 3.10.1881) netradiční výstavu nazvanou zajímavě „Praha a její dcery“. Cílem jednotlivých expozic je přiblížit nám pražské dějiny jakoby jinýma očima. Prostřednictvím osudů jejích obyvatelek. Těch prostých, bezejmenných až po ty významné známé z historie. Projekt výstavy je důkladný a zachová tento pohled od prvopočátků kdesi v pravěku, až po dnešní moderní dobu.
Ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy i mnoha dalších institucí se nalézá široká škála předmětů, vzniklých činností Pražanek v nejrůznějších obdobích našich dějin. Mnohá umělecká díla (mužů – Mikoláš Aleš, Antonín Machek), zobrazují ženu zcela realisticky až dokumentárně v různých jejích životních úlohách a postaveních.
Při prohlídce výstavy si můžeme uvědomit známý, ale nepříliš zdůrazňovaný fakt, že starosti i radosti žen¨, byly a jsou dodnes v mnohém jiné než starosti a radosti mužů.
Mgr. Pavla Státníková, hlavní kurátorka sbírek, při v souvislosti s výstavou pronesla mimo jiné i jednu velice zajímavou větu, nad kterou bychom se měli všichni (a nejen všechny) zamyslet: „Připadá mi, že vidím kolem sebe řadu často velmi úspěšných, ale nepříliš spokojených žen, a mnoho poněkud dezorientovaných mužů, kteří jaksi nevědí, co od nich vlastně ženy chtějí. Bylo by dobré si to říci.“
Návštěvníci výstavy mají také možnost navrhnout libovolné jméno další významné ženy, kterou na výstavě postrádají, a kterou by chtěli také připomenout všem ostatním…
Muzeum hlavního města Prahy připravilo při příležitosti oslav 130. výročí založení muzea (stalo se tak 3.10.1881) netradiční výstavu nazvanou zajímavě „Praha a její dcery“. Cílem jednotlivých expozic je přiblížit nám pražské dějiny jakoby jinýma očima. Prostřednictvím osudů jejích obyvatelek. Těch prostých, bezejmenných až po ty významné známé z historie. Projekt výstavy je důkladný a zachová tento pohled od prvopočátků kdesi v pravěku, až po dnešní moderní dobu.
Ve sbírkách Muzea hlavního města Prahy i mnoha dalších institucí se nalézá široká škála předmětů, vzniklých činností Pražanek v nejrůznějších obdobích našich dějin. Mnohá umělecká díla (mužů – Mikoláš Aleš, Antonín Machek), zobrazují ženu zcela realisticky až dokumentárně v různých jejích životních úlohách a postaveních.
Při prohlídce výstavy si můžeme uvědomit známý, ale nepříliš zdůrazňovaný fakt, že starosti i radosti žen¨, byly a jsou dodnes v mnohém jiné než starosti a radosti mužů.
Mgr. Pavla Státníková, hlavní kurátorka sbírek, při v souvislosti s výstavou pronesla mimo jiné i jednu velice zajímavou větu, nad kterou bychom se měli všichni (a nejen všechny) zamyslet: „Připadá mi, že vidím kolem sebe řadu často velmi úspěšných, ale nepříliš spokojených žen, a mnoho poněkud dezorientovaných mužů, kteří jaksi nevědí, co od nich vlastně ženy chtějí. Bylo by dobré si to říci.“
Mikoláš Aleš, Z cyklu Praha, nakladatel F. Šimáček, tiskem Unie, 1903
Karel Beneš, Pouliční prodavačka, 1905, olej na plátně
Antonín Machek, Rodina vynálezce Božka, 1814, olej na plátně
Návštěvníci výstavy mají také možnost navrhnout libovolné jméno další významné ženy, kterou na výstavě postrádají, a kterou by chtěli také připomenout všem ostatním…
Tweet |