Poklady Moravy

příběh jedné historické země

Moravské zemské muzeum (MZM) v Brně a Národní muzeum v Praze připravilo v nové budově Národního muzea v Praze opravdu zajímavou výstavu, nazvanou Poklady Moravy. Vzhledem k tomu, že se jedná o dlouhodobou expozici, můžeme ji shlédnout až do 6. července 2011…

Samotná expozice přibližuje průřezově život na Moravě od pravěku přes středověk až po novověké dějiny, které prezentují Moravu jako zemi svobody, víry, vědy a umění. Byly zde využity sbírkové předměty Moravského Zemského Muzea (2203 exponátů), z nichž některé se vystavují vůbec poprvé nebo po značně dlouhé době. Součástí expozice je také prezentace jednotlivých moravských krajů umožněná prostřednictvím vybraných sbírkových artefaktů z jednotlivých regionálních muzeí.

Symbolem celé výstavy byla záměrně zvolena tajemná soška šamana (1), jehož stáří se datuje přibližně do téhož období jako věhlasná soška věstonické Venuše, tedy asi 25 000 let. Zobrazení muže z tohoto období je totiž velmi vzácné, a dá se říci že přímo ojedinělé. Soška šamana byla nalezena v roce 1891 v Brně, a to v dnešní Francouzské ulici při rutinním kopání tehdejší kanalizace. V hrobu muže byly spolu s kostrou nalezeny ještě další milodary a nálezový celek byl pak na podkladě těchto konkrétních předmětů interpretován jako hrob šamana. Figurka muže je vyřezaná z mamutoviny a skládá se ze tří částí (hlava, trup a levá paže). Hlava i trup jsou podélně provrtány, takže byly původně asi spolu spojeny. Levá paže byla k trupu pravděpodobně také připojena, protože je ukončena plochou, jež měla nepochybně přiléhat k podobné ploše na trupu. Nohy pravděpodobně figurka měla. Svědčí o tom rovná plocha s jamkou na trupu vpravo dole. V dolní části trupu je pak výrazně vytvořeno mužské pohlaví. Jedná se tedy zřejmě o nejstarší známou figurku složenou z více částí, dnes bychom řekli že o loutku.

Není možné zmiňovat všechny exponáty, není možné ani slovy jednoznačně popsat celé vyznění expozice. Takto souborná výstava nemá zatím prakticky v našich zemích obdoby. Je dobře, že i druhá a nedílná část naší současné republiky představuje svoji kulturní sílu a bohaté historické zázemí. A je i dobře, že se výstava koná právě v Praze. Protože Čechy by bez Moravy nebyly tím, čím jsou z hlediska dějin i kultury a naopak.
Výstava sama však neakcentuje ani politické ani geografické prvky. Je objektivní a nabízí divákovi to co by jinak hledal v mnoha a mnoha regionálních muzeích a celé řadě encyklopedií. Budiž tedy za tento počin požehnána progresivní dramaturgie Národního muzea v Praze.

(1) Loutka muže pozůstávající ze tří částí
Soška, vyřezaná z mamutoviny, tvořila součást hrobové výbavy muže, pravděpodobně šamana tehdejší společnosti.
Nalezeno v Brně roku 1891

 

(2) Bronzová stylizovaná plastika koně
Artefakt je evropským unikátem jak z hlediska nálezové situace (součást hrobové výbavy žárového pohřbu), tak z hlediska umělecky svébytného ztvárnění zvířecí plastiky.
Brno-Obřany, pohřebiště

 

(3) Venuše z Hlubokých Mašůvek
Rekonstruovaná plastika ženy mašůveckého typu – plasticky modelované paže vztaženy volně do prostoru před tělo sošky (adorační gesto). Soška má vyznačeny všechny základní části těla, obličej připomíná masku.
Hluboké Mašůvky

 

(4) Gombíky
Zlaté párové gombíky s hladkým povrchem rozděleným proužky z filigránního a tordovaného drátku v osm trojúhelníkových polí. Představují doklad zručnosti domácího řemeslníka a symbol stavovské příslušnosti jejich majitelky. Tou byla tzv. staroměstská kněžna.
Staré Město, pohřebiště u kostela

 

(5) Brněnské poháry
Soubor několika typů tzv. brněnských pohárů (s hustým mělkým žlábkováním na výduti a štíhlou či výrazně odsazenou nožkou) vyrobené ze slinuté jemné keramické hmoty s šedým, často kovově lesklým povrchem.
Brno

 

(6) Panna Maria Tuřanská
Stejně jako další poutní předlohy byla v rámci okruhu upomínek z pouti reprodukována rovněž Madona Tuřanská. Tyto repliky spadají do okruhu soukromé zbožnosti s funkcí náboženskou, upomínkovou a estetickou. Obvykle byly instalovány v rámci domácích oltářů, svatého kouta, event. domovních výklenků či jednoduchých sakrálních staveb (např. kaple, boží muka). Polychromovaná plastika, sádra.
Morava, konec 19. stol.

 

(7) Násadka s perem
Tužka s kovovým chránítkem.
Z pozůstalosti Leoše Janáčka