Les mrtvých
Olga Koníčková (Foto: Radomír Geyer)
18. 10. 2009
18. 10. 2009
Televizní studio Brno České televize uvede v neděli 18. října 2009 ve 20.00 hodin na ČT1 nový film Les mrtvých. Režisérem není nikdo jiný než sám Jiří Svoboda, proslulý podobnými filmy, vlastním dosti hrůzným a nejasným prožitkem při podvném atentátu na něj osobně a v neposlední řadě i idealistickou snahou o jiné a nové vedení komunistické strany, jíž byl po jistou dobu předsedou. Zatím poslední podobnou tématiku ztvárnil ve svém filmu Neviditelný.
Příběh dvou mladých manželů se odehrává sice v roce 1919, tedy v dávné minulosti, ale – jak je ostatně u Svobody zvykem – má nám i dnes, a možná právě dnes, co říci. Honba za penězi bývá bohužel i dnes mnohdy příčinou nenadálé nebo-li neodvratné, ale také násilné – smrti. Hlavního hrdinu vytvořil nesporně vynikajícím způsobem Jan Dolanský; jeho ženu hraje Lívia Bielovič. V přímo česko-slovenském obsazení ale hraje také například Emil Horváth mladší. V další, herecky poněkud netypické, roli tu můžeme spatřit vynikající part nechutně proradného Jiřího Pechy.
A tak asi jedinou výtkou je problém takříkajíc mimo hru. V zájmu navození té správné atmosféra strachu a hrůzy je většina filmu natočena v hluboké noci, tedy ve tmě, a to tak moc, že nám až některé záběry poněkud unikají. Škoda, protože jinak mystiky a hrůz najdeme ve filmu, i přes tuto více méně prvoplánovou snahu, dostatek, takže to zase tak moc nutné nebylo. Nejhrůzněji vyznívá mísení skutečnosti a představa hlavních hrdinů, které se mnohdy až prolínají, takže teprve v průběhu dalšího děje zjišťujeme, jak to vlastně bylo a je. Pro ty, kteří to mají rádi horor, lze tento televizní film rozhodně vřele doporučit. A ty, kteří horory zase tak moc nemusí, je třeba varovat nápisem: Jen na vlastní nebezpečí…
Příběh dvou mladých manželů se odehrává sice v roce 1919, tedy v dávné minulosti, ale – jak je ostatně u Svobody zvykem – má nám i dnes, a možná právě dnes, co říci. Honba za penězi bývá bohužel i dnes mnohdy příčinou nenadálé nebo-li neodvratné, ale také násilné – smrti. Hlavního hrdinu vytvořil nesporně vynikajícím způsobem Jan Dolanský; jeho ženu hraje Lívia Bielovič. V přímo česko-slovenském obsazení ale hraje také například Emil Horváth mladší. V další, herecky poněkud netypické, roli tu můžeme spatřit vynikající part nechutně proradného Jiřího Pechy.
A tak asi jedinou výtkou je problém takříkajíc mimo hru. V zájmu navození té správné atmosféra strachu a hrůzy je většina filmu natočena v hluboké noci, tedy ve tmě, a to tak moc, že nám až některé záběry poněkud unikají. Škoda, protože jinak mystiky a hrůz najdeme ve filmu, i přes tuto více méně prvoplánovou snahu, dostatek, takže to zase tak moc nutné nebylo. Nejhrůzněji vyznívá mísení skutečnosti a představa hlavních hrdinů, které se mnohdy až prolínají, takže teprve v průběhu dalšího děje zjišťujeme, jak to vlastně bylo a je. Pro ty, kteří to mají rádi horor, lze tento televizní film rozhodně vřele doporučit. A ty, kteří horory zase tak moc nemusí, je třeba varovat nápisem: Jen na vlastní nebezpečí…
Tweet |