Marilyn Monroe, vysoké podpatky a Yves Saint-Laurent
Převzato
10. 3. 2012
“Nevím, kdo vymyslel vysoké podpatky, ale všichni muži jsou mu velmi zavázáni.“
To řekla Marilyn Monroe, nejnádhernější žena celého minulého století, která si kdy vykračovala na vysokých podpatcích. Ale podpatky nejsou pouze vysoké nebo nízké. Mohou mít různé tvary a být prazvláštně vypracované.
Mezi posledními modely sandálů, které představil Yves Saint-Laurent, najdeme některé s podpatkem z průhledného plexiskla, jakýsi druh akvária, v jehož nitru lze vidět zlacené a barevné dekorace, blyštivé ozdůbky v pohybu a jiné věci.
Nic nového – už v roce 1973 tu byly podpatky a klíny z akrylátového skla, perspexu.
Umělecká ztvárnění podpatku vycházejí dokonce ze dvora ve Versailles. Ludvík XIV., král Slunce, byl velice malé postavy. Odtud potřeba postavit se na podpatky. Přesně v souladu s typem osobnosti se ale nespokojil s prostým zvýšením, nývbž si nechal zhotovit podpatky s minaturami slavných bitev nebo idylických scén.
V moderní době byl králem podpatků Roger Vivier, francouzský designér, který započal svou kariéru ve třicátých letech a od roku 1953 spolupracoval s Christianem Diorem a dalšími významnými návrháři.
Jeho dílenskou značkou byly zdobené podpatky bizarních tvarů, téměř šperky pod patami.
Viver obouval nohy Marlene Dietrichové a královny Alžběty (v den její svatby), Josephine Bakerové a Catherine Deneuveové. Právě pro tuto francouzskou herečku Vivier navrhl botu vyrobenou u Yvese Saint-Laurenta, kterou proslavil film Luise Bunuela Kráska dne. Je to půvabné cosi na půli cesty mezi mokasínem a balerínkou, ozdobené hranatou kovovou sponkou.
Mezi jeho nejznámějšími kreacemi z počátku šedesátých let najdeme podpatek ve tvaru trnu růže, úchvatnou malou sošku. Dnes značku Vivier převzal Diego Della Valle, který ji znovu uvádí na trh.
Nové modely Vivier navrhuje Bruno Frisoni, který se inspiruje uměním dávného mistra, ale s přidáním špetky současného koření.
Například jeden z modelů první kolekce roku 2004 se jmenuje Madame Psy. Tvarem připomíná botu z Krásky dne, ale je zdobený myriádou barevných tabletek. TO je jakýsi druh ironického holdu antidepresivním pilulkám. Je to zkrátka konceptuální bota nabádající neurotické ženy, aby přestaly brát antidepresiva a vyměnily je za nový pár bot.
Jeden z tvarů, na němž Roger Vivier hodně pracoval, byl podpatek ve tvaru přesýpacích hodin, který má předlouhou historii. Tento typ byl nejprve uveden na dvoře Ludvíka XV. a po dlouhá léta pak zůstal odsunut stranou.
Zvláště oblíbený byl na přelomu 19. a 20. století. Na svých vysokých botách je měly například kankánové tanečnice v Moulin Rouge. V předvečer první světové války, v době obrovské obliby tanga, ženy tančily na botách, které tento okouzlující podpatek znovu nabízely.
Koneckonců by se dalo říci, že tento typ podpatku se střídavým úspěchem nikdy nadobro nezmizel ze scény, i když nebyl nikdy, nebo alespoň už hodně dlouho, neodolatelným „trendem roku“.
Existují ženy, které ho velice milují. Ze dvou důvodů – jednoho praktického, druhého podstatně nepraktičtějšího. První důvod zní, že podpatek ve tvaru přesýpacích hodin není nikdy moc vysoký, ale díky svému zakřivenému tvaru dodává jakékoli botě ráz neoddiskutovatelné ženskosti.
Druhý pak, že takový podpatek je prohlášením osobnosti. Je tak trochu retro, vhodný kompromis mezi tenkým podpatkem (patřícím opravdové ženě padesátých let) a čtverhranným podpatkem (osvobozené ženy konce šedesátých a začátku sedmdesátých let) vypovídá mnohé věci o tom, kdo je nosí: „Jsem tvůrčí osobnost, nezávislá, ale s rozkošnou slabostí pro krásné věci.“
Žena s přesýpacími hodinami je ženou, která, vejde-li do bochodu s botami, na dotaz prodavačky: Přejete si, slečno? odpoví zásadně: HLedám něco osobitého.
Žena s přesýpacími hodinami má zásuvku plnou vlastních veršů, maluje akvarely a hraje na kytaru. Nebo by všechny tyhle věci alespoň chtěla dělat. Má bohaté a našeptávající podvědomí, v lidských vztazích hledá jemné odstíny a vůbec nechápe, jak někdo může být tak drzý a plout mimo současnou módu, nebo, což je ještě horší, dostat se nadobro, odvážně mimo veškerý módní proud.
10. 3. 2012
“Nevím, kdo vymyslel vysoké podpatky, ale všichni muži jsou mu velmi zavázáni.“To řekla Marilyn Monroe, nejnádhernější žena celého minulého století, která si kdy vykračovala na vysokých podpatcích. Ale podpatky nejsou pouze vysoké nebo nízké. Mohou mít různé tvary a být prazvláštně vypracované.
Mezi posledními modely sandálů, které představil Yves Saint-Laurent, najdeme některé s podpatkem z průhledného plexiskla, jakýsi druh akvária, v jehož nitru lze vidět zlacené a barevné dekorace, blyštivé ozdůbky v pohybu a jiné věci.
Nic nového – už v roce 1973 tu byly podpatky a klíny z akrylátového skla, perspexu.
Umělecká ztvárnění podpatku vycházejí dokonce ze dvora ve Versailles. Ludvík XIV., král Slunce, byl velice malé postavy. Odtud potřeba postavit se na podpatky. Přesně v souladu s typem osobnosti se ale nespokojil s prostým zvýšením, nývbž si nechal zhotovit podpatky s minaturami slavných bitev nebo idylických scén.
V moderní době byl králem podpatků Roger Vivier, francouzský designér, který započal svou kariéru ve třicátých letech a od roku 1953 spolupracoval s Christianem Diorem a dalšími významnými návrháři.
Jeho dílenskou značkou byly zdobené podpatky bizarních tvarů, téměř šperky pod patami.
Viver obouval nohy Marlene Dietrichové a královny Alžběty (v den její svatby), Josephine Bakerové a Catherine Deneuveové. Právě pro tuto francouzskou herečku Vivier navrhl botu vyrobenou u Yvese Saint-Laurenta, kterou proslavil film Luise Bunuela Kráska dne. Je to půvabné cosi na půli cesty mezi mokasínem a balerínkou, ozdobené hranatou kovovou sponkou.
Mezi jeho nejznámějšími kreacemi z počátku šedesátých let najdeme podpatek ve tvaru trnu růže, úchvatnou malou sošku. Dnes značku Vivier převzal Diego Della Valle, který ji znovu uvádí na trh.
Nové modely Vivier navrhuje Bruno Frisoni, který se inspiruje uměním dávného mistra, ale s přidáním špetky současného koření.
Například jeden z modelů první kolekce roku 2004 se jmenuje Madame Psy. Tvarem připomíná botu z Krásky dne, ale je zdobený myriádou barevných tabletek. TO je jakýsi druh ironického holdu antidepresivním pilulkám. Je to zkrátka konceptuální bota nabádající neurotické ženy, aby přestaly brát antidepresiva a vyměnily je za nový pár bot.
Jeden z tvarů, na němž Roger Vivier hodně pracoval, byl podpatek ve tvaru přesýpacích hodin, který má předlouhou historii. Tento typ byl nejprve uveden na dvoře Ludvíka XV. a po dlouhá léta pak zůstal odsunut stranou.
Zvláště oblíbený byl na přelomu 19. a 20. století. Na svých vysokých botách je měly například kankánové tanečnice v Moulin Rouge. V předvečer první světové války, v době obrovské obliby tanga, ženy tančily na botách, které tento okouzlující podpatek znovu nabízely.
Koneckonců by se dalo říci, že tento typ podpatku se střídavým úspěchem nikdy nadobro nezmizel ze scény, i když nebyl nikdy, nebo alespoň už hodně dlouho, neodolatelným „trendem roku“.
Existují ženy, které ho velice milují. Ze dvou důvodů – jednoho praktického, druhého podstatně nepraktičtějšího. První důvod zní, že podpatek ve tvaru přesýpacích hodin není nikdy moc vysoký, ale díky svému zakřivenému tvaru dodává jakékoli botě ráz neoddiskutovatelné ženskosti.
Druhý pak, že takový podpatek je prohlášením osobnosti. Je tak trochu retro, vhodný kompromis mezi tenkým podpatkem (patřícím opravdové ženě padesátých let) a čtverhranným podpatkem (osvobozené ženy konce šedesátých a začátku sedmdesátých let) vypovídá mnohé věci o tom, kdo je nosí: „Jsem tvůrčí osobnost, nezávislá, ale s rozkošnou slabostí pro krásné věci.“
Žena s přesýpacími hodinami je ženou, která, vejde-li do bochodu s botami, na dotaz prodavačky: Přejete si, slečno? odpoví zásadně: HLedám něco osobitého.
Žena s přesýpacími hodinami má zásuvku plnou vlastních veršů, maluje akvarely a hraje na kytaru. Nebo by všechny tyhle věci alespoň chtěla dělat. Má bohaté a našeptávající podvědomí, v lidských vztazích hledá jemné odstíny a vůbec nechápe, jak někdo může být tak drzý a plout mimo současnou módu, nebo, což je ještě horší, dostat se nadobro, odvážně mimo veškerý módní proud.
| Tweet |
