Piercing: ozdoba, kterou znali už ve starověku
Barbora Roháčová
14. 10. 2010
Piercing není rozhodně žhavá novinka, která zaplavila svět v podobě kovových ozdůbek, vetkaných do lidského těla, relativně nedávno. Jeho historie je stará pomalu jako lidstvo samo. Propichování různých částí lidského těla kovovými (či jinými) předměty je rovněž, s nadsázkou řečeno, rozšířená pomalu po celém světě.
Na ulici potkáváme šestnáctileté, nebo dvacetileté mladíky či slečny s kovovou ozdůbkou na bradě, obočí, na chřípí nosu, na špičce jazyka, v pupíku (případně kdekoli jinde). Možná si myslíte, že piercing se objevil teprve nedávno. Omyl!
Již v daleké historii se u mnohých národů či primitivních kmenů piercing používal jako symbol překročení prahu dospělosti. Ovšem tehdy byly ozdoby často vyrobené ze dřeva, kosti, opracovaného kamene nebo jiného přírodního materiálu.
Potvrzují to nálezy starých, mumifikovaných těl, případně starobylé hroby. Je patrné, že lidé si už ve starověku (a možná i dříve) propichovali uši nebo nos ozdobami. Jaký to mělo význam?
Piercing byl vstupenkou do světa dospělých. Byl to také velmi významný společenský a náboženský rituál, který měl mnohem hlubší význam. Lidé věřili, že je to ochrání před zlými démony, že jim do dodá určité schopnosti, sílu či vlastnosti. Hodně rozšířený byl zejména mezi primitivními kmeny a uzavřenými komunitami.
Bylo to poznávací znamení, byl to symbol, který lidi určitých kvalit (věk, postavení ve společnosti) spojoval, ale také je svým způsobem od ostatních odlišoval.
Materiály, které se používaly, byly velice různorodé: úlomky kostí, jantaru, nabalzamovaná dřívka, později kov.
Ačkoli je historie piercingu stará, neznamená to, že by našel své příznivce vždy a všude. Nebo jste snad v historických filmech, které popisují život středověké šlechty a smetánky, viděli, že by měli příslušníci královského rodu piercing na obličeji či kdekoli jinde na světě? Nikoli! Také staří Římané touto zábavou opovrhovali.
Piercing se stal módní záležitostí v sedmdesátých letech minulého století. Opět nebyl pro každého, jako první si cestu k němu našli přívrženci undergroundu. Postupně se rozšířil mezi mladými lidmi ve větší míře.
K nejrozšířenějším patří piercing nosu, uší, prsních bradavek a pohlavních orgánů. Zatímco někdo se spokojí s jedním kroužkem či pecičkou, někteří vyznavači piercingu mají pomalu problém najít na svém těle prázdné místo, které by ještě mohli ozdobit.
Jak jste na tom vy? Máte piercing? Nebo je pro vás naopak nepředstavitelné, že byste si třeba prsní bradavku či špičku jazyka nechala ozdobit kovovým šperkem?
14. 10. 2010
Piercing není rozhodně žhavá novinka, která zaplavila svět v podobě kovových ozdůbek, vetkaných do lidského těla, relativně nedávno. Jeho historie je stará pomalu jako lidstvo samo. Propichování různých částí lidského těla kovovými (či jinými) předměty je rovněž, s nadsázkou řečeno, rozšířená pomalu po celém světě. Na ulici potkáváme šestnáctileté, nebo dvacetileté mladíky či slečny s kovovou ozdůbkou na bradě, obočí, na chřípí nosu, na špičce jazyka, v pupíku (případně kdekoli jinde). Možná si myslíte, že piercing se objevil teprve nedávno. Omyl!
Již v daleké historii se u mnohých národů či primitivních kmenů piercing používal jako symbol překročení prahu dospělosti. Ovšem tehdy byly ozdoby často vyrobené ze dřeva, kosti, opracovaného kamene nebo jiného přírodního materiálu.
Potvrzují to nálezy starých, mumifikovaných těl, případně starobylé hroby. Je patrné, že lidé si už ve starověku (a možná i dříve) propichovali uši nebo nos ozdobami. Jaký to mělo význam?
Piercing byl vstupenkou do světa dospělých. Byl to také velmi významný společenský a náboženský rituál, který měl mnohem hlubší význam. Lidé věřili, že je to ochrání před zlými démony, že jim do dodá určité schopnosti, sílu či vlastnosti. Hodně rozšířený byl zejména mezi primitivními kmeny a uzavřenými komunitami.
Bylo to poznávací znamení, byl to symbol, který lidi určitých kvalit (věk, postavení ve společnosti) spojoval, ale také je svým způsobem od ostatních odlišoval.
Materiály, které se používaly, byly velice různorodé: úlomky kostí, jantaru, nabalzamovaná dřívka, později kov.
Ačkoli je historie piercingu stará, neznamená to, že by našel své příznivce vždy a všude. Nebo jste snad v historických filmech, které popisují život středověké šlechty a smetánky, viděli, že by měli příslušníci královského rodu piercing na obličeji či kdekoli jinde na světě? Nikoli! Také staří Římané touto zábavou opovrhovali.
Piercing se stal módní záležitostí v sedmdesátých letech minulého století. Opět nebyl pro každého, jako první si cestu k němu našli přívrženci undergroundu. Postupně se rozšířil mezi mladými lidmi ve větší míře.
K nejrozšířenějším patří piercing nosu, uší, prsních bradavek a pohlavních orgánů. Zatímco někdo se spokojí s jedním kroužkem či pecičkou, někteří vyznavači piercingu mají pomalu problém najít na svém těle prázdné místo, které by ještě mohli ozdobit.
Jak jste na tom vy? Máte piercing? Nebo je pro vás naopak nepředstavitelné, že byste si třeba prsní bradavku či špičku jazyka nechala ozdobit kovovým šperkem?
| Tweet |
