Hádka jako řemen – ublíží nebo pročistí vzduch?

Zemětřesení je oproti tomu procházka růžovým sadem a výbuch sopky jen neškodná, hravá příhoda. HÁDKA.

Hádka dokáže zranit, ublížit, ale také umí ulevit tomu, kdo se bez obviňování a hodně hlasitých a divokých sporů neobejde. I takoví lidé jsou mezi námi a věřte, že vám budou tvrdit opak – a s chutí se kvůli tomu pohádají :-)

Snad každý z nás se někdy, a často nejednou, v životě s někým pořádně „poštěkal“. Nenene, já se nehádám, ale když po mně někdo vyjede, tak se bráním, obhajuje možná vaše žena, váš muž nebo váš podřízený své chování. Proč to tak je? Nebo snad znáte někoho, kdo popravdě řekne: jo, hádky miluju, jsem ráda, když mám navrch, šance druhého zdeptat mi dělá dobře a byl(a) bych lhář(ka), kdybych tvrdil(a) opak…

Ukažte mi ho a já s ním udělám dlouhý, upřímný a zajímavý rozhovor :-)

Je hádka špatná nebo není? Měli bychom se (za každou cenu) ovládat nebo naopak dát (zdravý) průchod emocím, i když jsou negativní a nesluší nám? Opravdu nám nesluší?

„Moje žena se mi líbí, když se rozčílí, nesnáším puťky,“ říká sedmatřicetiletý temperamentní pan Jaroslav. „Ona se nikdy nehádá zbytečně, jen když je v právu. Bohužel, s některými lidmi se po dobrém vyjít nedá a když na ně pustíte trochu hrůzy, tak si sjednáte respekt. Doma se nehádáme, bouřlivé období už máme za sebou. Oba jsme tak trochu italské typy, ale hrnce u nás doma nelítají. Sem tam oba zvedneme hlas, ale za chvíli o ničem nevíme. Nemám ale rád lidi, co naschvál vyvolávají konflikty a pak z toho těží. To je horší než jasná, ostrá hádka, která pročistí vzduch.“

Hádka může někdy posunout komunikaci blíž řešení, a tím je rozchod, rozpad partnerského nebo obchodního vztahu, ale může také pomoci vyjevit pravdu, která by jen těžko spatřila světlo světa. Tam má hádka za výjimečných podmínek možná zelenou.

Asi vás napadne, že hádka s cizím arogantním řidičem v parném dni na přeplněném parkovišti, když nám v autě brečí hladové dítě, má jiný rozměr než opakovaná hádka se starou, nemocnou matkou, protože je to pro nás snadný ventil, jak se zbavit napětí, vzteku a špatné nálady.

Hádky jsou nemocí z nedostatku pochopení, času na druhé, z neuspokojení potřeb. Nejsou solí a kořením života, jsou signálem, že s naším vztahem není něco v pořádku. „Já se nehádám, ty se hádáš!“ zaznívá často z úst obou aktérů. Jak to je doopravdy?

Spor může v hádku přerůst velmi rychle: stačí jedna špatně formulovaná věta, nevhodné slůvko, a dočkáme se ostré, bouřlivé reakce. Bráníme se, nemysleli jsme to zle, což v našem protějšku vyvolá snahu obhájit již vyřčené s mnohem větším důrazem – a hádka jako hrom je na světě.

Moje kamarádka, kliďas z povolání, se jednou do krve pohádala v obchodě kvůli zubnímu kartáčku. „Pětiletý syn byl v nemocnici, na chirurgii, báli jsme se operace a já měla nervy na pochodu,“ přiznává Helena. „Potřebovali jsme mu koupit narychlo kartáček na zuby, abychom se nemuseli vracet domů, cesta byla 25 kilometrů. Vlezli jsme do nejbližší, malé drogerie. Před regálem se zubními kartáčky stála starší dáma a zabírala místo, koukala a nic nevybírala, nebo se k tomu v tu chvíli neměla. Byla jsem nervozní a řekla jsem jí, jestli by nebyla tak hodná a neuhnula o kousek dál, že si taky vybírám. Začala na mě ječet, že je zákaznice zrovna tak jako já – a pak už se to seběhlo rychle. Hulákaly jsme na sebe obě dvě, takže mě manžel odtáhl do auta a pro kartáček se tam vrátil sám. Dnes, po letech, si říkám, že jsem se nechala zbytečně unést, ale strach o dítě tehdy vykonal své.“

Hádáte se často? Stává se vám, že občas na někoho vyjedete bezdůvodně? Nebo máte to štěstí, že vyvést vás z míry je prakticky nemožné?

Je mi líto od h g

Tweet