Jogurty

Včérá sem potřebovala zaplatit nejaké složenky a tož sem si řekla: "Děvčico, udělaj něco pro sebe. Auto nechaj doma a vem si kolo."

Nemusela sem sa dlúho přemlúvat. Na kole jezdím ráda a šak nebudu ve městě nic nakupovat, tož proč bych měla vytahovat auto z garáže? Cestú sem měla dobrý pocit z teho, že dělám něco pro své zdraví a taky že šetřím ovzduší a nepúšťám žádné škodliviny do luftu.

V bance sem byla hotová raz dva a dyž sem chtěla jet dom, tož sem si spomněla, že je otevřítý nový obchod a že sem v něm vlastně eště nebyla. A hneď sem se tú chybu chystala napravit. Šak moc neutratím, mám enom kolo, tož co bych kupovala...

Ale znáte to. V jedném regálu měli to, v druhém zase to no a nekupte to za tú cenu. Pořád sem si opakovala, že su na kole a tož sem do košíku přihodila sem tam neco - a potom sem došla k jogurtom. Tož takové u nás v obchodě nemajú!

A protože jogurty přímo zbožňuju, tož sem si jich pár vybrala. A taky sem nezapomněla na naše štěňata, kerým bílý jogurt ide náramně k duhu. A protože tam měli velké balení za rozumnú cenu, šup s ním do košíku. U pokladny sem kúpila eště igelitku a pěkně si nákup rozdělila. Do tašky sem dala těžké věci, konzervy pro štěňata a kocůra, olej a takové blbosti. Do igelitky sem naskládala toaleťák a jogurty. Eště že mám na kole dva košíky!Těžký nákup sem dala do zadního košíku a jogurty do předního (v něm vozím Čikinku, dyž si nekdy vyjedeme na krátký výlet).

Dom sem jela zadem, abych nemosela čuchat ty škodliviny, co vypúšťajú auta. Máme tam pěknú asfaltku a tož tama jezdím dycky, dyž sa vracám z města. Sluníčko pralo jak sedlák cepem, ale pofukoval větřík, tož sa jelo jedna radosť.

Pěkně sem si to svištěla, dyž sem dostala jeden z mojích báječných nápadú. Nepojedu po asfaltce. Vezmu to pěkně do kopečka polama. Aspoň shodím nejaké to deko a pohyb mě neuškodí, řekla sem si.

Hneď sem odbočila na cestu do polí. No řeknu vám, měla sem co dělat abych ten kopec vyšlapala. Z kopca už to bylo lepší. No bylo by to lepší, dyby tam nebylo tolik hrbú a kameňú. Nadskakovala sem div sem dušu nevypustila, ale nevzdala to.

Konečně sem byla doma a začala vytahovat nákup. Nejdřív jogurty do ledničky, řekla sem si. Hrábla sem do igelitky a něco mazlavého sa mně nalepilo na prsty. No ten velký jogurt nevydržel to natřípání a pěkně pukl. Tož všecko, co bylo v téj tašce sem mosela očistit a umyt, enom toaleťák, kerý byl naspodu, sem zanésla hneď do popelnice.

Nakonec sem na dvoře igelitku obrátila naruby a řekla štěňatom: "Tu máte svačinu, olízejte si tašku." Krásně ju olízali, ale zdálo sa jim to málo, tož ju eště rozcupovali na tisíc kúskú. No řeknite, mám já lehký život? Vaša tetka Béleška

Tweet