Bankomatka
Andaa
1. 10. 2008
Su pokrokový a moderní člověk a tož vlastním dvě karty do bankomatu, aj dyž používám enem jednu.
S ňú nejsú problémy. Dyž vyprší její platnosť,tož stačí zajít do spořky a je to. Horší je to s tú druhú.
Mám ju sice enom jak rezervu, ale co dyby. No a právě minulý týdeň mě došla nová karta a návod jak si ju mám aktivovat. Po proštudování návodu jak na to sem usúdila, že by to zvládnul aj hlúpý a tož sem sa hneď pustila do díla.
Po vytočení čísla po mě chtěl hlas v telefonu číslo karty. A tož sem přelupla na tajnú schránku kde mám zakodovaný PIN. Pečlivo sem si ho opsala na papír a zistila sem, že tým pádem sem přerušila telefoní spojení. A tož znovu. Nečekala sem až sa ten chlap vykecá, nalupkala PIN a stiskla mřížku.
No a on mňa řeknúl,že číslo najdu na přední straně karty. Chvílu sem na tú kartu čučela jak Žižka na kulomet, až mě došlo kde to číslo je. Enomže dyž sem chtěla ten PIN vymazat, tož sem zaséj ukončila hovor.
Volala sem do třetice a pečlivo si zkontrolovala to sáhodlúhé číslo než sem stiskla mřížku.A zaséj si chlap vymýšlál. Chtěl tych čísel šesnást a já sem tam viděla enom dvanást. Tož sem tú kartu obracala horem dolem, až sem si všímla, že v tem stříbrném štverečku sú skované štyři čísla. Tož sem zaséj vytočila číslo a poctivo opisovala čísla z karty.
Už sem jich měla patnást a dyž sem chtěla stisknút poslední trojku, tož sem sa přelupla a ukončila hovor. No to už sem byla jak sopka před výbuchem a volala sem znova. Tentokrát sem si dávala velký pozor, co vylupkávám a tak sem nalupkala všecko v pořádku a stiskla mřížku. Chvilku bylo ticho a potém sem uslyšela, že tá moja karta neexistuje.
To už sem nadávala jak špaček a chystala sa, že jim vynadám co si ze mňa dělajú šašky. A v tém sem si všímla, že já sa celú dobu snažím aktivovat tú prošlú kartu a tú novú mám furt přilepenú na tem papíru. Tož sem mrskla telefonem na stůl a řekla si, že vlastně tú kartu vúbec nepotřebuju.
No ale za chvílku sa mně to rozleželo v gebuli a pokusila sa aktivovat tú novú. A víte, že sa mně to podařilo na první pokus? To mňa trochu uklidnilo a pochvalovala sem si, že to aktivování telefonénem má přeca svoje výhody. No ale spokojenosť mě přešla, dyž sem večér chtěla zavolat rodičom a telefon mě řekl, že můj kredit je nízký, že mě tam ostalo šest korun a štyřicet haléřů. Myslela sem si, že si dělajú srandu, protože toto byl můj třetí telefonát od doby, kdy sem si dobíjala mobil za dvě stovky.
Tož sem sa zařekla, že už nic nebudu vyřizovat přes telefon.
Vaša tetka Béleška
1. 10. 2008
Su pokrokový a moderní člověk a tož vlastním dvě karty do bankomatu, aj dyž používám enem jednu. S ňú nejsú problémy. Dyž vyprší její platnosť,tož stačí zajít do spořky a je to. Horší je to s tú druhú.
Mám ju sice enom jak rezervu, ale co dyby. No a právě minulý týdeň mě došla nová karta a návod jak si ju mám aktivovat. Po proštudování návodu jak na to sem usúdila, že by to zvládnul aj hlúpý a tož sem sa hneď pustila do díla.
Po vytočení čísla po mě chtěl hlas v telefonu číslo karty. A tož sem přelupla na tajnú schránku kde mám zakodovaný PIN. Pečlivo sem si ho opsala na papír a zistila sem, že tým pádem sem přerušila telefoní spojení. A tož znovu. Nečekala sem až sa ten chlap vykecá, nalupkala PIN a stiskla mřížku.
No a on mňa řeknúl,že číslo najdu na přední straně karty. Chvílu sem na tú kartu čučela jak Žižka na kulomet, až mě došlo kde to číslo je. Enomže dyž sem chtěla ten PIN vymazat, tož sem zaséj ukončila hovor.
Volala sem do třetice a pečlivo si zkontrolovala to sáhodlúhé číslo než sem stiskla mřížku.A zaséj si chlap vymýšlál. Chtěl tych čísel šesnást a já sem tam viděla enom dvanást. Tož sem tú kartu obracala horem dolem, až sem si všímla, že v tem stříbrném štverečku sú skované štyři čísla. Tož sem zaséj vytočila číslo a poctivo opisovala čísla z karty.
Už sem jich měla patnást a dyž sem chtěla stisknút poslední trojku, tož sem sa přelupla a ukončila hovor. No to už sem byla jak sopka před výbuchem a volala sem znova. Tentokrát sem si dávala velký pozor, co vylupkávám a tak sem nalupkala všecko v pořádku a stiskla mřížku. Chvilku bylo ticho a potém sem uslyšela, že tá moja karta neexistuje.
To už sem nadávala jak špaček a chystala sa, že jim vynadám co si ze mňa dělajú šašky. A v tém sem si všímla, že já sa celú dobu snažím aktivovat tú prošlú kartu a tú novú mám furt přilepenú na tem papíru. Tož sem mrskla telefonem na stůl a řekla si, že vlastně tú kartu vúbec nepotřebuju.
No ale za chvílku sa mně to rozleželo v gebuli a pokusila sa aktivovat tú novú. A víte, že sa mně to podařilo na první pokus? To mňa trochu uklidnilo a pochvalovala sem si, že to aktivování telefonénem má přeca svoje výhody. No ale spokojenosť mě přešla, dyž sem večér chtěla zavolat rodičom a telefon mě řekl, že můj kredit je nízký, že mě tam ostalo šest korun a štyřicet haléřů. Myslela sem si, že si dělajú srandu, protože toto byl můj třetí telefonát od doby, kdy sem si dobíjala mobil za dvě stovky.
Tož sem sa zařekla, že už nic nebudu vyřizovat přes telefon.
Vaša tetka Béleška
| Tweet |
