Pepř – nejznámější koření na světě!
Vanda Švehlová
2. 12. 2021
Pepř je velice oblíbené a používané kuchyňské koření. Je to koření univerzální a lze směle říci, že se používá snad všude na světě. V přírodě roste asi 1500 druhů pepře, jako koření se však používá zhruba šest z nich.
Nejznámější je pepř černý a bílý, a zajímavé je, že oba druhy pocházejí z jedné rostliny, a tou je pepřovník černý (nikoli bílý či černobílý). Kuchařinky sice znají i pepř zelený či cayenský, ale o nich si povíme o něco později…
Pepřovník roste v tropických oblastech. Jako koření se používají jeho plody o velikosti menšího hrášku.
Nyní si vysvětleme, jaký je vlastně rozdíl mezi černým a bílým pepřem. Černý pepř se získává během sklizně nedozrálých bobulí. Když se bobulky usuší, tak mají onu charakteristickou hnědočernou barvu a svraštělý, někdy až popraskaný povrch.
Bílý pepř vzniká při sklizni zralých plodů, kdy se slupka oddělí, takže zůstane střed plodu, který je bílošedý. Jestlipak víte, a to byste vědět mohly, jaký z těchto dvou druhů pepře má jemnější a delikátnější chuť? Bílý nebo černý? Pokud jste to zatím ještě neochutnávaly ani k tomu nedošly jinou vlastní zkušeností, pak vězte, že je to pepř bílý.
Slíbili jsme vysvětlení, odkud se vzal pojem pepř zelený. Je to vlastně pepř černý, který se nakládá buď do solného či octového nálevu, takže má ještě o něco pikantnější a štiplavější chuť. A pepř cayenský? Možná jste to nevěděly, ale pepř to vlastně není, jde o droboučké rozdrcené chilli papričky. Označení pepper neznamená pouze pepř, ale i papriky.
Pepř obsahuje silice, které v malém množství povzbuzují činnost žaludeční sliznice. Je to výrazné kořené, aromatické, s charakteristickou chutí. Gurmáni dávají přednost čerstvě umletému pepři.
Toto koření působí lehce močopudně a svým způsobem stimuluje srdeční činnost. Malým dětem se podávání pepře nedoporučuje vůbec a nemocným (vysoký tlak, srdeční či ledvinové potíže) pouze v malých, symbolických dávkách.
Tak jako i u jiných druhů koření, v případě pepře platí, že chuťové buňky strávníků, když si zvyknou na malé množství v pokrmu, postupně otupí a tělo si zvyká na větší dávky. Ty ale nejsou zdravé a mohou vést až k tvorbě žaludečních vředů, ačkoli často je to otázka mnoha let.
Povídání o pepři zakončíme optimisticky: přidává se do polévek, marinád, do omáček a při přípravě ryb.
2. 12. 2021
Pepř je velice oblíbené a používané kuchyňské koření. Je to koření univerzální a lze směle říci, že se používá snad všude na světě. V přírodě roste asi 1500 druhů pepře, jako koření se však používá zhruba šest z nich.Nejznámější je pepř černý a bílý, a zajímavé je, že oba druhy pocházejí z jedné rostliny, a tou je pepřovník černý (nikoli bílý či černobílý). Kuchařinky sice znají i pepř zelený či cayenský, ale o nich si povíme o něco později…
Pepřovník roste v tropických oblastech. Jako koření se používají jeho plody o velikosti menšího hrášku.
Nyní si vysvětleme, jaký je vlastně rozdíl mezi černým a bílým pepřem. Černý pepř se získává během sklizně nedozrálých bobulí. Když se bobulky usuší, tak mají onu charakteristickou hnědočernou barvu a svraštělý, někdy až popraskaný povrch.
Bílý pepř vzniká při sklizni zralých plodů, kdy se slupka oddělí, takže zůstane střed plodu, který je bílošedý. Jestlipak víte, a to byste vědět mohly, jaký z těchto dvou druhů pepře má jemnější a delikátnější chuť? Bílý nebo černý? Pokud jste to zatím ještě neochutnávaly ani k tomu nedošly jinou vlastní zkušeností, pak vězte, že je to pepř bílý.
Slíbili jsme vysvětlení, odkud se vzal pojem pepř zelený. Je to vlastně pepř černý, který se nakládá buď do solného či octového nálevu, takže má ještě o něco pikantnější a štiplavější chuť. A pepř cayenský? Možná jste to nevěděly, ale pepř to vlastně není, jde o droboučké rozdrcené chilli papričky. Označení pepper neznamená pouze pepř, ale i papriky.
Pepř obsahuje silice, které v malém množství povzbuzují činnost žaludeční sliznice. Je to výrazné kořené, aromatické, s charakteristickou chutí. Gurmáni dávají přednost čerstvě umletému pepři.
Toto koření působí lehce močopudně a svým způsobem stimuluje srdeční činnost. Malým dětem se podávání pepře nedoporučuje vůbec a nemocným (vysoký tlak, srdeční či ledvinové potíže) pouze v malých, symbolických dávkách.
Tak jako i u jiných druhů koření, v případě pepře platí, že chuťové buňky strávníků, když si zvyknou na malé množství v pokrmu, postupně otupí a tělo si zvyká na větší dávky. Ty ale nejsou zdravé a mohou vést až k tvorbě žaludečních vředů, ačkoli často je to otázka mnoha let.
Povídání o pepři zakončíme optimisticky: přidává se do polévek, marinád, do omáček a při přípravě ryb.
| Tweet |
