Za vším hledej ženu!
Jana Kučerová
3. 4. 2009
Sypeme ho často bezmyšlenkovitě do šálku s čajem či kávou, přidáváme ho ve velkém do vynikajících pečených moučníků a máme výčitky svědomí z toho, že po něm nezdravě tloustneme. Jen málokdo si ho umí stoprocentně odepřít, i když se mu říká hanlivě„bílý zabiják“.
Cukr. Dnes už nám ani nepřijde, že kdysi dávno to byla velice vzácná surovina a že historie jeho výroby je poměrně zajímavá. Než se cukr natrvalo usadil v našich cukřenkách, musel urazit dlouhou, dobrodružnou cestu.
Cukr se zprvu vyráběl z cukrové třtiny, jejíž kolébkou byla exotická Indie. Domorodci žvýkali stonky cukrové třtiny a všimli si, že má příjemně sladkou chuť. Cukr je dnes nejužívanější sladidlo, svého času to bylo luxusní zboží, uznávaná medicína pro bohaté šlechtice a měšťany a v mnoha částech světa i důležité a vysoce ceněné platidlo. Než se vůbec začalo s jeho výrobou, tak se místo něj nejčastěji používal med.
Podle historických pramenů prý první továrnu na výrobu cukru vystavěli šikovní Arabové na ostrově Kréta před zhruba tisíci lety. Číňané s tím tak úplně nesouhlasí a tvrdí, že to byli poni, kdo vůbec poprvé z cukrové třtiny cukr vyrobil.
Italské Benátky, dnes město na celém světě proslulé svými vodními kanály a gondolami, byl v 15. století z pohledu výroby cukru nejdůležitějším a nejživějším centrem v Evropě. Ke konci 15. století se cukrová třtina dostává i na území Karibiku. Zásluhu na tom neměl nikdo jiný než slavný cestovatel Kryštof Kolumbus. Ten na svou výpravu v roce 1493 přibalil i cukrovou třtinu, která se v úrodných půdách dnešní Haiti a Dominikánské republiky rychle ujala. Amerika tak dostala do vínku vzácný, sladký dar…
V první polovině 18. století nastal z pohledu výroby cukru zásadní zvrat: začal se totiž připravovat i z cukrové řepy. Navzdory tomu si i v této době stále držel přízvisko „bílé zlato“, pořád to bylo pro mnoho lidí nedostatkové zboží. Ke konci 18. století už cukrová řepa třtinu v mnoha oblastech výroby prakticky vytlačila na okraj. Přeci jen, řepa je skromnější rostlina a nepotřebuje tak náročné klimatické podmínky.
Ani Češi se nenechali zahanbit a zapsali se významně do historie výroby cukru – vždyť první kostku cukru na světě vyrobil v roce 1842 Jakub Kryštof Rad v Dačicích. Podle historických zápisů se totiž Radova manželka jednoho dne nešťastně zranila při manipulaci s homolí cukru a nabádala proto manžela, aby vymyslel lepší, praktičtější tvar. Manžel ji poslech, stalo se a od té doby svět ví, jak praktický je cukr v kostkách. Inu, jak se říká, za vším hledej ženu! V tomto případě ji najdeme i za obyčejnou sladkou kostkou…
3. 4. 2009
Sypeme ho často bezmyšlenkovitě do šálku s čajem či kávou, přidáváme ho ve velkém do vynikajících pečených moučníků a máme výčitky svědomí z toho, že po něm nezdravě tloustneme. Jen málokdo si ho umí stoprocentně odepřít, i když se mu říká hanlivě„bílý zabiják“. Cukr. Dnes už nám ani nepřijde, že kdysi dávno to byla velice vzácná surovina a že historie jeho výroby je poměrně zajímavá. Než se cukr natrvalo usadil v našich cukřenkách, musel urazit dlouhou, dobrodružnou cestu.
Cukr se zprvu vyráběl z cukrové třtiny, jejíž kolébkou byla exotická Indie. Domorodci žvýkali stonky cukrové třtiny a všimli si, že má příjemně sladkou chuť. Cukr je dnes nejužívanější sladidlo, svého času to bylo luxusní zboží, uznávaná medicína pro bohaté šlechtice a měšťany a v mnoha částech světa i důležité a vysoce ceněné platidlo. Než se vůbec začalo s jeho výrobou, tak se místo něj nejčastěji používal med.
Podle historických pramenů prý první továrnu na výrobu cukru vystavěli šikovní Arabové na ostrově Kréta před zhruba tisíci lety. Číňané s tím tak úplně nesouhlasí a tvrdí, že to byli poni, kdo vůbec poprvé z cukrové třtiny cukr vyrobil.
Italské Benátky, dnes město na celém světě proslulé svými vodními kanály a gondolami, byl v 15. století z pohledu výroby cukru nejdůležitějším a nejživějším centrem v Evropě. Ke konci 15. století se cukrová třtina dostává i na území Karibiku. Zásluhu na tom neměl nikdo jiný než slavný cestovatel Kryštof Kolumbus. Ten na svou výpravu v roce 1493 přibalil i cukrovou třtinu, která se v úrodných půdách dnešní Haiti a Dominikánské republiky rychle ujala. Amerika tak dostala do vínku vzácný, sladký dar…
V první polovině 18. století nastal z pohledu výroby cukru zásadní zvrat: začal se totiž připravovat i z cukrové řepy. Navzdory tomu si i v této době stále držel přízvisko „bílé zlato“, pořád to bylo pro mnoho lidí nedostatkové zboží. Ke konci 18. století už cukrová řepa třtinu v mnoha oblastech výroby prakticky vytlačila na okraj. Přeci jen, řepa je skromnější rostlina a nepotřebuje tak náročné klimatické podmínky.
Ani Češi se nenechali zahanbit a zapsali se významně do historie výroby cukru – vždyť první kostku cukru na světě vyrobil v roce 1842 Jakub Kryštof Rad v Dačicích. Podle historických zápisů se totiž Radova manželka jednoho dne nešťastně zranila při manipulaci s homolí cukru a nabádala proto manžela, aby vymyslel lepší, praktičtější tvar. Manžel ji poslech, stalo se a od té doby svět ví, jak praktický je cukr v kostkách. Inu, jak se říká, za vším hledej ženu! V tomto případě ji najdeme i za obyčejnou sladkou kostkou…
| Tweet |
