Pokoj roste spolu s dítětem
Jana Kučerová
12. 2. 2007
Rodiče se často snaží na vybavení dětského pokoje ušetřit. Argumentují často tím, že potřeby dítěte se mění, že stůl, který pořídí nyní, bude za pár let malý, nevyhovující.
To samé platí i pro nábytek. Když je dítě hodně malé, snažíme se mu dopřát v místnosti co nejvíce místa, aby si mohlo hrát, lézt po zemi, stavět z kostek. Minimum nábytku s sebou nese i další výhodu, a tou je snížení rizika, že si dítě ublíží a přivodí úraz například pádem na ostrou hranu skříně.
Čím je dítě starší, tím více vyvstává potřeba, aby mělo své hračky, oblečení, knížky a další drobnosti „po ruce“. Potomek se učí své hračky uklízet. Vedeme-li ho k tomu, aby se snažilo udržet pořádek, musíme mu také vytvořit náležité podmínky. Ideální je nábytek, který lze volně přeskupovat. Tedy variabilní sestava, doplněná policemi.
Pokud je dítě malé, tráví hodně času v přítomnosti svých rodičů. A to nejenom v dětském pokoji, ale často také v obývacím pokoji. Jeho nároky jsou na místo sice velké, to kvůli hrám, ovšem na druhou stranu není nutné příliš detailně promýšlet, kde která skříňka bude, protože se to časem stejně změní.
Větší děti se už v pokoji umí zabavit samy, čtou si tu, poslouchají hudbu. Teenageři, pokud netráví čas ve škole a ve společnosti svých vrstevníků, často ze svého pokoje pomalu ani nevylézají, a to bychom měli při zařizování jejich komnaty zohlednit.
Nábytek, který kupujeme, by měl být ze zdravotně nezávadného materiálu, což snad není nutné připomínat. Zdravé prostředí v pokoji však neznamená pouze vybrat dobrou a kvalitní postel, skříně, police, stůl a židli.
Alergici by se měli vyvarovat toho, aby se jejich pokoj změnil ve skladiště vystlané textiliemi. Záclony, dekorativní tkaniny, koberce, dečky – to je prostředí, kde se drží prach a v pylové sezóně také pyly. Nevýhodou koberců je i to, že je se v nich drží roztoči a i ti patří mezi alergeny.
Při vybavování dětského pokoje bychom sice měli dát průchod pragmatismu, ale také bychom se měli snažit rozvíjet estetické cítění jejich obyvatel. Zatímco malé děti ocení na zdech veselé barevné obrázky nebo dřevěné marionety, které mohou zdobit poličky, dospívající mládež si vyzdobí obvykle svůj pokoj sama, dle svých představ, a to nejčastěji za pomoci plakátů (ať už se nám to líbí nebo ne).
A co je hodně důležité? Osvětlení! Pokud nechceme, aby si naše ratolesti kazily oči, měli bychom dbát na to, aby kromě centrálního osvětlení byly lampičky u stolu a u postele. Jestliže se bojíte, aby spotřeba elektrické energie nebyla příliš velká, kupte kompaktní žárovky nebo úsporné zářivky. Na zdraví svých dětí však nešetřete.
12. 2. 2007
Rodiče se často snaží na vybavení dětského pokoje ušetřit. Argumentují často tím, že potřeby dítěte se mění, že stůl, který pořídí nyní, bude za pár let malý, nevyhovující. To samé platí i pro nábytek. Když je dítě hodně malé, snažíme se mu dopřát v místnosti co nejvíce místa, aby si mohlo hrát, lézt po zemi, stavět z kostek. Minimum nábytku s sebou nese i další výhodu, a tou je snížení rizika, že si dítě ublíží a přivodí úraz například pádem na ostrou hranu skříně.
Čím je dítě starší, tím více vyvstává potřeba, aby mělo své hračky, oblečení, knížky a další drobnosti „po ruce“. Potomek se učí své hračky uklízet. Vedeme-li ho k tomu, aby se snažilo udržet pořádek, musíme mu také vytvořit náležité podmínky. Ideální je nábytek, který lze volně přeskupovat. Tedy variabilní sestava, doplněná policemi.
Pokud je dítě malé, tráví hodně času v přítomnosti svých rodičů. A to nejenom v dětském pokoji, ale často také v obývacím pokoji. Jeho nároky jsou na místo sice velké, to kvůli hrám, ovšem na druhou stranu není nutné příliš detailně promýšlet, kde která skříňka bude, protože se to časem stejně změní.
Větší děti se už v pokoji umí zabavit samy, čtou si tu, poslouchají hudbu. Teenageři, pokud netráví čas ve škole a ve společnosti svých vrstevníků, často ze svého pokoje pomalu ani nevylézají, a to bychom měli při zařizování jejich komnaty zohlednit.
Nábytek, který kupujeme, by měl být ze zdravotně nezávadného materiálu, což snad není nutné připomínat. Zdravé prostředí v pokoji však neznamená pouze vybrat dobrou a kvalitní postel, skříně, police, stůl a židli.
Alergici by se měli vyvarovat toho, aby se jejich pokoj změnil ve skladiště vystlané textiliemi. Záclony, dekorativní tkaniny, koberce, dečky – to je prostředí, kde se drží prach a v pylové sezóně také pyly. Nevýhodou koberců je i to, že je se v nich drží roztoči a i ti patří mezi alergeny.
Při vybavování dětského pokoje bychom sice měli dát průchod pragmatismu, ale také bychom se měli snažit rozvíjet estetické cítění jejich obyvatel. Zatímco malé děti ocení na zdech veselé barevné obrázky nebo dřevěné marionety, které mohou zdobit poličky, dospívající mládež si vyzdobí obvykle svůj pokoj sama, dle svých představ, a to nejčastěji za pomoci plakátů (ať už se nám to líbí nebo ne).
A co je hodně důležité? Osvětlení! Pokud nechceme, aby si naše ratolesti kazily oči, měli bychom dbát na to, aby kromě centrálního osvětlení byly lampičky u stolu a u postele. Jestliže se bojíte, aby spotřeba elektrické energie nebyla příliš velká, kupte kompaktní žárovky nebo úsporné zářivky. Na zdraví svých dětí však nešetřete.
| Tweet |
