Omluva
Dobruška
20. 11. 2007
20. 11. 2007
Omlouvám se všem svým příznivcům a čtenář§m Venušanky. Pokračování „AMERICKÝCH STŘÍPKů“ se na dva týdny odkládá.
Právě jsme obdrželi smutnou zprávu z Izraele, že zemřela poslední žijící manželova sestra Goldi. Život ve všech židovských rodinách se na nějakou dobu pozastavuje.
K Boží a slávě zesnulé se drží striktní smutek. Zrcadla jsou decentně přikryta rouškami, to aby se její duše nezdržovala pohledem a mohla v pokoji odejít za světlem. Svolávají se přátelé, se kterými se společně po devět dnů svorně modlíme a vzpomínáme. Sedí se přitom na zemi (to abychom se nikdo nad nikým nepovyšovali) a uvědomili si tak, že život lidský je jen krátkou epizodou ve vesmírném nekonečném životě božím.
Těch deset dnů by nám mělo poskytnout dostatek času k tomu, abychom vyplakali všechny slzy a odplavili zármutek nad ztrátou, protože život pokračuje. Je to ozdravný proces, pomáhá těm, co zůstávají, pokračovat…
Doufám, že za těchto okolností mi všichni prominete mou dočasnou nepřítomnost. Jsem tady teď jako opora pro svého manžela (přesně podle manželské smlouvy) – v radosti i žalu, v bohatství i chudobě.
V takovýchto chvílích si uvědomujeme až niterně bolestně, co že je opravdu důležité… Není to záviděníhodná role, do které jsem se dostala a drží mě nad vodou jen útěšné vědomí, že smrt je neoddělitelnou součástí života a že duše naší milované Goldi se v poklidu ubírá do blízkosti Boha, do království Boží laskavosti – nechť tam dorazí v pořádku…
Vaše Dobruška
Právě jsme obdrželi smutnou zprávu z Izraele, že zemřela poslední žijící manželova sestra Goldi. Život ve všech židovských rodinách se na nějakou dobu pozastavuje.
K Boží a slávě zesnulé se drží striktní smutek. Zrcadla jsou decentně přikryta rouškami, to aby se její duše nezdržovala pohledem a mohla v pokoji odejít za světlem. Svolávají se přátelé, se kterými se společně po devět dnů svorně modlíme a vzpomínáme. Sedí se přitom na zemi (to abychom se nikdo nad nikým nepovyšovali) a uvědomili si tak, že život lidský je jen krátkou epizodou ve vesmírném nekonečném životě božím.
Těch deset dnů by nám mělo poskytnout dostatek času k tomu, abychom vyplakali všechny slzy a odplavili zármutek nad ztrátou, protože život pokračuje. Je to ozdravný proces, pomáhá těm, co zůstávají, pokračovat…
Doufám, že za těchto okolností mi všichni prominete mou dočasnou nepřítomnost. Jsem tady teď jako opora pro svého manžela (přesně podle manželské smlouvy) – v radosti i žalu, v bohatství i chudobě.
V takovýchto chvílích si uvědomujeme až niterně bolestně, co že je opravdu důležité… Není to záviděníhodná role, do které jsem se dostala a drží mě nad vodou jen útěšné vědomí, že smrt je neoddělitelnou součástí života a že duše naší milované Goldi se v poklidu ubírá do blízkosti Boha, do království Boží laskavosti – nechť tam dorazí v pořádku…
Vaše Dobruška
Tweet |