Poezie a próza
Buď mi pramenem vody i knotem svíčky…
Žena3. 2. 2009
Komentáře: 19, posl.: 10. 2. 2009
Hledám lék proti svému smutku,
vtíravé nostalgii a samotě.
Po kotníky v slzách, ponořená do zármutku,
dokonale skrytá jen ve své vlastní nahotě.
Buď mi pramenem vody i rozpáleným knotem svíčky,
vím, jsem asi blázen, když chci obojí.
Je to jako žonglování poslepu s barevnými míčky,
pod šapitó, kde se jen krotitelé šelem svého strachu nebojí.
Co když zase přijde vítr, co mi už jednou všechno vzal,
vysuší pramen vody a sfoukne svíčku,
pak bezstarostně změní směr a odtančí si dál…
A po zemi se zase ...více »
V příštím životě…
Saliven Lacroa27. 8. 2008
Komentáře: 1, posl.: 31. 8. 2008
Když ještě jako děti
běhali jsme bosí
a smáli jsme se motýlům
jak legračně poletují
Slibovali jsme si věrnost okamžiků
Slyšel jsem dusot koní
Když ruku mou si do své dlaně sevřela
Tiskl jsem Tě pevně
snad ze strachu před zítřkem
První polibek
kdy roztřásla se pod námi zem
ještě pořád nosím
A slibuji
zda se ještě narodíme
svou šanci už nepromarním…
...více »
To je to věčné usínání
Lacroa Saliven18. 8. 2008
Komentáře: 6, posl.: 18. 8. 2008
Spala vždy
jako do kostela oblečená
V rukou svírala starou knihu
ze které mi vždy
jako babička
před spaním
bájné příběhy vyprávěla…
Nikdy mi nedovolila
usnout dřív
nežli příběh dokončila
A já
když ji teď
ze své knihy žití předčítám
usíná už v půli…
Spi sladce a pán bůh
nechť dopřeje Ti odpočinku zaslouženého…
...více »
Smutek tvojí duše
Lacroa Saliven17. 7. 2008
Komentáře: 7, posl.: 18. 8. 2008
Když se ptačí klec
stane zazděným oknem zevnitř
Když slunečnice opadá
a stane se dospělou
Sejdu po rukách
nejmenší horu
v tvé kamenné duši
kde rozvěsím
nahé obrazy štěstí
Které bych
v tvých očích
jednou rád viděl …
...více »
Malá letná vzpomienka
Lacroa Saliven19. 6. 2008
Komentáře: 1, posl.: 8. 8. 2008
Jako pozaschlé květy
luční kopretiny
co na podzim opadají
z Tvé dětsky pokreslené
dlaně
Stejně opadají Tvé
vzpomínky na
rozmary léta
kdy stéblem trávy
šimralas mě
pod nosem…
...více »
…
Saliven Lacroa16. 5. 2008
Komentáře: 3, posl.: 17. 5. 2008
Válkou poznamenaní
Pohrdáš světlem
co prokresluje prameny
vonících vlasů tvé sestry
co sedává s oblibou
na okenní římse
válkou zničeného domu
Plive z výšky v domnění,
že slina čtyřlístek strefí
a navěky v štěstí procitne.
...více »
Ne, na válku si nebudeme hrát
Andaa8. 2. 2008
Komentáře: 18, posl.: 12. 2. 2008
Maminko, pojď budem si hrát na válku,
ty budeš mít tank a já rotu vojáků.
Ne, mé dítě, na válku si nebudeme hrát,
pojď, postavíme z písku hrad.
Válka není pěkná věc,
nebyla nikdy pěkná, není ani dnes,
pojď, postavíme si tu věž.
Ve válce ani ptáci nezpívají,
jenom nevinní v ní umírají,
válka se ani dětem nevyhne,
proto křičím: ne a ne!
Víš, děti jsou všechny krásné a milé,
ať jsou černé, žluté nebo bílé.
Všechny mámy na světě
si přejí štěstí svého dítěte.
Ať je máma z Prahy či Afriky,
za ...více »
Odjíždím, loučím se…
Artemis (16 let)19. 1. 2008
Komentáře: 6, posl.: 4. 5. 2008
Odjíždím, loučím se,
a v slzách topím se.
Už nikdy… nikdy neuvidím
a v životě nepohladím
tvé krásné ruce.
Neuslyším tlukot tvého srdce,
neuvidím tvé oči…
Oč tu vlastně kráčí?
Neuslyším ani tvá slova,
a proto brečím -
znova a znova… ...více »
Mámo…
Ivana Tichá14. 12. 2007
Komentáře: 6, posl.: 16. 12. 2007
Tváříš se tak trochu nostalgicky,
ukrýváš všechna tajemství,
tak je to přece vždycky,
schováváš překvapení,
co nejsou pro naše oči,
do šuplíků, do skříní i pod postel.
Únavu nepřiznáš, všechno však zvládneš,
aby ty letošní Vánoce
byly určitě ty nejkrásnější.
Schováváš cukroví a taky stromek,
jako když jsme byli úplně malí
a neúprosný čas si z tvojí tváře nevzal
ani kousek lásky. ...více »
Vílo kávy
Katka Adamcová22. 11. 2007
Komentáře: 4, posl.: 24. 11. 2007
Vílo kávy,
tančíš nad šedavou parou
a voníš divoce
jako jižní svahy zemí
mně neznámých.
Ostrá jako skrytá břitva
se zarýváš do dechu
a toužíš být objevovaná.
V bílém obláčku
s nálepkou krásné slečny
svádíš
podmanivou silou
smyslnými tvary
a křivkou těla.
A touhou se do tebe ponořit
se bortím
a chci křičet o nespoutané
síle víly kávy vznášející se
nad lehounkou pěnou
křehkosti.
...více »
Někdy musíš
Lacroa Saliven4. 9. 2008
Komentáře: 0, posl.:
Sedávala uprostřed místnosti
obklopené zvadlými tulipány
věnovanými důstojníkem
hákového kříže
Sedávala s chladnou zbraní
co položenou
na svém klíně omývala
slzami padajících
ze svých strachem pobledlých očí
Čekala
Na rukou měla natažené rukavice
černých prstů
které mezi sebou
vedly vzájemný rozhovor
Co dveře rozlétly se
a zazněl cvakot vojenských bot
Zděšené rukavice
nasáklé solí
necítily chlad kusu
ocele v dlaních
Rudá šála
zavlála místností ...více »
Oddělení psychiatrie
Lacroa Saliven23. 8. 2008
Komentáře: 1, posl.: 24. 8. 2008
24. 02. 2003 – den první
Otevírám oči, které by jako pod hladinou vody rozpoznávaly obyčejné tvary účelového nábytku. S nejistotou pohlížím kolem sebe na pět postelí vyrobených z chladivé oceli.
Zápach levné desinfekce a seprané moči. Hlasité vzdechy a hluboké dýchání lidských torz se mi vkrádají do mysli a přivádějí mě k šílenství. Po přechodu ze snu do reality se mi naskýtá hrůzný obraz nemocničního oddělení. Strachy a vysílením
usínám bez otázek.
Zvláštní zvuk, jako by někdo bouchal do mříží a tlumené hlasy z povzdálí dokreslují atmosféru mého ...více »
Od konce na začátek
Lacroa Saliven7. 8. 2008
Komentáře: 3, posl.: 7. 8. 2008
Den
co jsi mi věnovala
všechno
plné po okraj
Já rozlil
na stůl
z bílých pláten
Sušilas je v galerii
dvou odvážných milenců
otevřené jednou v týdnu
vprostřed knihy šílenců
co píší příběh
bytí
od počátku ke koncům
...více »
Nekonečný boj
Erna19. 6. 2008
Komentáře: 2, posl.: 23. 6. 2008
Dvě kamarádky se baví o mužích…
A: Včera jsem vyluxovala ložnici, na obyvák kašlu. Ať taky něco udělá on, ne? Když je ta rovnoprávnost… (A. potáhne z cigarety, hodí si nohu přes nohu, usrkne kávy…)
B.: To čekáš, že vezme do ruky hadici? (B. se ušklíbne a zamíchá si koktej…)
A: Hadici do ruky vezme, ale akorát tu svou vlastní, aby se mnou nemusel spát. Vzít do ruky hadici od vysavače, to ho to ani ve snu nenapadne. Je línej. Prádlo už mu taky nežehlím. Třeba si všimne, že se nežehlí samo. Ale asi to bude trvat hodně dlouho. Možná do konce jeho ...více »
Vzpomínka na základní školu
Lacroa Saliven3. 6. 2008
Komentáře: 6, posl.: 4. 6. 2008
Oprýskaná tamburína
v rukou suplentky tělocviku
obnažuje těla myšlenek
tak nutkavých a vtíravých
Hroty pod košilí, se jí zadrhávaly
o jemné struktury
bílého roucha
Prosakující náhledy
barvou i tvarem
Zůstávám nenasycen
pouhým pohledem
Chci cítit v rukou
plnost jejich prsů
Mé vlastní dětství
je mi na obtíž,
mít tak o dvacet víc,
o dary bych žádat
směl…
...více »
Stříbrná svatba
J. K.10. 4. 2008
Komentáře: 4, posl.: 13. 4. 2008
Stříbrná svatba stojí za branou a čeká na pozvání,
ve mně však zůstaly jen vzpomínky a bolest ze zklamání.
Bylo mně krásných sedmnáct let,
když změnil jsi mého světa běh.
Když tvá ústa se na mě usmála,
že přišla láska, hned jsem poznala.
Vidím se zase u oltáře,
vidím, jak farář nám ruce štolou váže.
Náš koráb šťastného manželství
chtěli jsme přivést v přístav bezpečný.
Léta plynula jak voda v potoce,
děti odrůstaly rok po roce.
Naše láska se pomalu měnila v prostý zvyk,
i když někdy bouře přišla, zas bylo ...více »
Černá kočka
Lolita25. 1. 2008
Komentáře: 5, posl.: 28. 1. 2008
Černá kočka,
když se jí zlíbí,
přede ti v duši medové teplo
a když se jí znudí,
mrskne po tobě
prackou samoty…
Někdy je hravá jako
dobře vsazené číslo
na ruletě života a citů
Někdy jen zazvoní melodii
flirtu
s nadějí na celý koncert…
Co to je láska?
...více »
Jsi moje růže na zemi…
paanxy27. 12. 2007
Komentáře: 8, posl.: 28. 12. 2007
Proč??
Proč jsem to s tebou tak ukončil?
Proč jsem se tebou tak rozloučil?
Kdybych ti rovnou řek,
jak mám tě rád,
nemusel bych teď tuhle báseň psát.
Jenže já radši kámošům uvěřil
a k tobě se zády otočil.
Po čase zjišťuji,
že mé srdce tluče jen pro tebe,
můj život se zhoršil,
když tě nemám u sebe.
Kdyby tak čas vrátit šel,
nikdy bych od tebe neodešel.
Teď dávám si marnou naději, že u tebe opět uspěji.
PROSÍM TĚ, VRAŤ SE MI!!!
JSI MOJE RŮŽE NA ZEMI!! ...více »
Borůvčí
Katka Adamcová1. 12. 2007
Komentáře: 2, posl.: 1. 12. 2007
Už vím, že život
není
pouze mezi mnou
a
tebou.
Žijeme mezi
ovocem – zeleninou
pouze někdy
na horách,
v borůvčí,
milujeme se
sami se sebou.
Společně
v jedné vaně
vzpomínáme,
sníme o borůvčí,
ale pak si
vlastně vzpomeneme
že nás tam žraly mouchy,
všelijaká havěť.
Venku bliká
pouliční osvětlení,
ostře bodá do očí,
přivyklým borůvkám,
krutě se na povrch derou
vzpomínky,
láska,
volnost.
Už vím, že život
není
pouze ...více »
Elegantní kočka
Katka Adamcová11. 11. 2007
Komentáře: 4, posl.: 11. 11. 2007
Jako elegantně stočená kočka,
na mém klíně,
se marně pokouším
o napodobení
té krásy.
S klidnou šelmou
tiše odpočívám,
jak bezradná v mém klíně
je její vrtkavá povaha.
A já s láskou
nakláním svou tvář,
toužebně prosím o letmý dotek
těch jemných chloupků,
po kterých běhá mráz.
Snad její zelené oči,
do kterých se potápím,
lapám po dechu
a přeci se utopím,
tak já toužím,
po jediném jejím upřímném doteku,
po záchvěvu lásky…
Snad jednou,
pochopím
tu ...více »