Tupování
Jana Kučerová
13. 6. 2021
Už se vám omrzely dokonale vymalované stěny, a přesto nechcete tapetovat? Zkuste k oživení fádní jednolité barvy použít techniku tupování! Je to zajímavá výtvarná metoda, kdy dosáhnete nečekaných efektů.
Při tupování barvu neroztíráte válečkem, ale tisknete ji na zeď štětcem, houbičkou nebo smotkem látky. Pokud použijete jiný odstín, než jakým jste vymalovali, tak stěna dostane získá plastický rozměr.
Touha oživit prostou malbu takzvaným válečkem (pamatujete na doby, kdy nemít zajímavou malbu kontrastní barvou v podobě vzorku na válečku byl skoro hřích?), vodorovnými linkami pod stropem nebo leskem, byla vystřídána decentnějším vyjádřením po seberealizaci. Lidé získávali postupně odvahu a natírali stěny sytými barvami, kdy výjimkou nebyla a není sytě zelená, modrá, žlutá, červená.
Někteří experimentovali i s různými povrchy, a to lesklým, matnými či saténovým vzhledem. V malbě lze ale jít ještě dál, a tak se používají různé výtvarné techniky – jednou z nich je právě již zmíněné tupování.
Tupování je možné provádět do suché i mokré barvy, při tupování do mokré barvy dochází k částečnému rozpíjení barvy, záleží i na hustotě barvy určené k tupování, respektive na jejím naředění. Pří tupování více odstíny je možné postupovat postupně, odstín po odstínu nebo současně několika štětci (nebo houbami), kdy se každý štětec užije pro jiný odstín.
Než se do tupování pustíte, zkuste si raději na ploše, kterou lze snadno přemalovat, zda výsledek odpovídá vaší představě. Pozor dávejte zejména na vzájemné rozpíjení odstínů a na příliš ostré kontury.
Rada na závěr: při tupování nepoužívejte příliš kontrastní barvy, protože přechody a okraje budou působit rušivě. Jakmile je tupovací barva téměř shodná s podkladem, je to také nežádoucí, protože nebude na první pohled zřejmé, že jde o záměr a jednotlivé vzory by mohly spíše připomínat šmouhy, které vznikly při klasickém malování.
13. 6. 2021
Už se vám omrzely dokonale vymalované stěny, a přesto nechcete tapetovat? Zkuste k oživení fádní jednolité barvy použít techniku tupování! Je to zajímavá výtvarná metoda, kdy dosáhnete nečekaných efektů. Při tupování barvu neroztíráte válečkem, ale tisknete ji na zeď štětcem, houbičkou nebo smotkem látky. Pokud použijete jiný odstín, než jakým jste vymalovali, tak stěna dostane získá plastický rozměr.
Touha oživit prostou malbu takzvaným válečkem (pamatujete na doby, kdy nemít zajímavou malbu kontrastní barvou v podobě vzorku na válečku byl skoro hřích?), vodorovnými linkami pod stropem nebo leskem, byla vystřídána decentnějším vyjádřením po seberealizaci. Lidé získávali postupně odvahu a natírali stěny sytými barvami, kdy výjimkou nebyla a není sytě zelená, modrá, žlutá, červená.
Někteří experimentovali i s různými povrchy, a to lesklým, matnými či saténovým vzhledem. V malbě lze ale jít ještě dál, a tak se používají různé výtvarné techniky – jednou z nich je právě již zmíněné tupování.
Tupování je možné provádět do suché i mokré barvy, při tupování do mokré barvy dochází k částečnému rozpíjení barvy, záleží i na hustotě barvy určené k tupování, respektive na jejím naředění. Pří tupování více odstíny je možné postupovat postupně, odstín po odstínu nebo současně několika štětci (nebo houbami), kdy se každý štětec užije pro jiný odstín.
Než se do tupování pustíte, zkuste si raději na ploše, kterou lze snadno přemalovat, zda výsledek odpovídá vaší představě. Pozor dávejte zejména na vzájemné rozpíjení odstínů a na příliš ostré kontury.
Rada na závěr: při tupování nepoužívejte příliš kontrastní barvy, protože přechody a okraje budou působit rušivě. Jakmile je tupovací barva téměř shodná s podkladem, je to také nežádoucí, protože nebude na první pohled zřejmé, že jde o záměr a jednotlivé vzory by mohly spíše připomínat šmouhy, které vznikly při klasickém malování.
| Tweet |
