Jak hýčkat maso
Ivana Lochmanová
3. 5. 2018
Není umění v záplavě potravin, které jsou v obchodech, vybrat ty, co nám budou chutnat. Uměním je ale uchovávat je doma tak, aby se nezkazily. Obzvlášť pokud se vracíme tak pozdě z práce, že vaření teplé večeře, k níž jsme si před týdnem obstaraly zaručeně čerstvé ingredience, zoufale odkládáme.
Podívejme se nejprve na maso. Když ho kupujeme, tak by mělo mít jasně červenou barvu (jistě, záleží na druhu), v místě řezu se nelepí a nedrolí. Samozřejmostí je, že nepáchne.
Dříve se maso ukládalo do smaltovaných nádob nebo porcelánových misek, a to ještě předtím, než se uložilo do chladničky. Pokud hospodyně potřebovala uchovat maso čerstvé i bez chladničky, což mnozí z nás využijí třeba v létě na chalupě, kterou jsme si nedovybavily ledničkou, tak použila následující postup: maso omotala čistým bílým plátnem, namočeným do octa, a dávala pozor na to, aby plátno nevysychalo. Takto šlo maso uchovat i několik dní.
Uzené maso a trvanlivé salámy je dobré zavěsit ve spíži nebo v komoře, kde je chladno, sucho a tma.
Ryby jsou hodně choulostivé. Pokud je nakupujeme v obchodech, tak dohlédneme na to, aby ryba byla dobře uskladněná. To znamená, že by měla být co nejvíce obložená ledovou tříští. Platí pravidlo, že čím víc z ryby vyčuhuje, tím hůře, protože je na teple a to jí neprospívá.
Čerstvá ryba má lesklé oči a šupiny, které pevně doléhají k tělu. Celkově lze říci, že čerstvá ryba vypadá skoro jako živá a drží pohromadě.
Ideální je, když rybu co nejrychleji zpracujeme, obzvlášť v létě. Nastane-li situace, že rybu musíme skladovat, pak ji dáme do lednice. Předtím ji zabalíme do alobalu, aby ostatní potraviny do sebe nevtáhly její charakteristický zápach. Mléko, které připomíná chutí a hlavně vůní sardinky nebo kapra nemusí chutnat každému, natož dětem. Nemějme jim proto za zlé, když odmítnou pít mléko poté, co jsme ho v otevřené nádobě skladovali několik hodin hned vedle nezabaleného pstruha či makrely :-)
zdroj foto: pixabay.com
3. 5. 2018
Není umění v záplavě potravin, které jsou v obchodech, vybrat ty, co nám budou chutnat. Uměním je ale uchovávat je doma tak, aby se nezkazily. Obzvlášť pokud se vracíme tak pozdě z práce, že vaření teplé večeře, k níž jsme si před týdnem obstaraly zaručeně čerstvé ingredience, zoufale odkládáme.Podívejme se nejprve na maso. Když ho kupujeme, tak by mělo mít jasně červenou barvu (jistě, záleží na druhu), v místě řezu se nelepí a nedrolí. Samozřejmostí je, že nepáchne.
Dříve se maso ukládalo do smaltovaných nádob nebo porcelánových misek, a to ještě předtím, než se uložilo do chladničky. Pokud hospodyně potřebovala uchovat maso čerstvé i bez chladničky, což mnozí z nás využijí třeba v létě na chalupě, kterou jsme si nedovybavily ledničkou, tak použila následující postup: maso omotala čistým bílým plátnem, namočeným do octa, a dávala pozor na to, aby plátno nevysychalo. Takto šlo maso uchovat i několik dní.
Uzené maso a trvanlivé salámy je dobré zavěsit ve spíži nebo v komoře, kde je chladno, sucho a tma.
Ryby jsou hodně choulostivé. Pokud je nakupujeme v obchodech, tak dohlédneme na to, aby ryba byla dobře uskladněná. To znamená, že by měla být co nejvíce obložená ledovou tříští. Platí pravidlo, že čím víc z ryby vyčuhuje, tím hůře, protože je na teple a to jí neprospívá.
Čerstvá ryba má lesklé oči a šupiny, které pevně doléhají k tělu. Celkově lze říci, že čerstvá ryba vypadá skoro jako živá a drží pohromadě.
Ideální je, když rybu co nejrychleji zpracujeme, obzvlášť v létě. Nastane-li situace, že rybu musíme skladovat, pak ji dáme do lednice. Předtím ji zabalíme do alobalu, aby ostatní potraviny do sebe nevtáhly její charakteristický zápach. Mléko, které připomíná chutí a hlavně vůní sardinky nebo kapra nemusí chutnat každému, natož dětem. Nemějme jim proto za zlé, když odmítnou pít mléko poté, co jsme ho v otevřené nádobě skladovali několik hodin hned vedle nezabaleného pstruha či makrely :-)
zdroj foto: pixabay.com
| Tweet |
