Čertovo lejno: šup s ním do hrnce!
Barbora R.
2. 8. 2009
Nelekejte se, „čertovo lejno“ není žádná nechutnost! Je to poněkud výstřední, ale přesto, když si zvyknete, zajímavé a vynikající koření, známé také pod názvem „asa smrdutá“.
Tato bylinka pochází ze Středního východu a kromě toho, že je to koření, funguje rovněž jako lék. V některých asijských zemích, například v Indii, se této rostlině připisuje dokonce kouzelná moc. Ta spočívá v tom, že mozek po požití čertova lejna prý pracuje lépe a inteligence se prohlubuje. Pokud je to pravda, tak by někteří lidé měli dostávat čertovo lejno na předpis, ale stejně pochybuju, že by jim pomohlo :-)
Koření je svou vůní podobné česneku a dá se také tam, kam běžně česnek přidáváme pro chuť, přidat, ovšem pozor, pouze v symbolickém množství! Rozhodně neplatí, že stejné množství čertova lejna je totéž jako stejné kvantum česneku.
Asa smrdutá je velmi silně aromatická, slabším a citlivějším povahám z vynikajícím čichem může dokonce připadat, že zapáchá po starém, mírně se kazícím česneku.
Z rostliny, přesněji řečeno z kořene, se získává mléčná šťáva, která má po zaschnutí hnědou barvu a připomíná pryskyřici.
Labužníci se čertova lejna nebojí a sem tam si jeho chutí zpestří běžné pokrmy. Není to zrovna levná záležitost, 100 gramů vyjde na necelou padesátikorunu. V Asii po něm často sáhnou při přípravě vegetariánských, tedy zdravých pokrmů. Musí se ale vědět, jak na to.
Rada na závěr: pokud si nepořídíte mleté čertovo lejno, je lepší tuto hrudku podobnou pryskyřici rozpustit v oleji – získáte tím mnohem lepší kontrolu nad tím, jaké množství můžete do pokrmu přidat. Pro názornější představu postačí kousek o velikosti malého hrášku pro pokrm, určený čtyřem dospělým jedlíkům. Jestliže jste si ještě na asu smrdutou netroufli a neodradilo vás ani naše povídání, zkuste ji někdy použít místo cibule nebo česneku. Nemusí se to stát zvyk, ale za pokus to vážně stojí.
Upozornění: dětem ji neservírujte, je to skutečně lepší jen pro dospělé…
2. 8. 2009

Tato bylinka pochází ze Středního východu a kromě toho, že je to koření, funguje rovněž jako lék. V některých asijských zemích, například v Indii, se této rostlině připisuje dokonce kouzelná moc. Ta spočívá v tom, že mozek po požití čertova lejna prý pracuje lépe a inteligence se prohlubuje. Pokud je to pravda, tak by někteří lidé měli dostávat čertovo lejno na předpis, ale stejně pochybuju, že by jim pomohlo :-)
Koření je svou vůní podobné česneku a dá se také tam, kam běžně česnek přidáváme pro chuť, přidat, ovšem pozor, pouze v symbolickém množství! Rozhodně neplatí, že stejné množství čertova lejna je totéž jako stejné kvantum česneku.
Asa smrdutá je velmi silně aromatická, slabším a citlivějším povahám z vynikajícím čichem může dokonce připadat, že zapáchá po starém, mírně se kazícím česneku.
Z rostliny, přesněji řečeno z kořene, se získává mléčná šťáva, která má po zaschnutí hnědou barvu a připomíná pryskyřici.
Labužníci se čertova lejna nebojí a sem tam si jeho chutí zpestří běžné pokrmy. Není to zrovna levná záležitost, 100 gramů vyjde na necelou padesátikorunu. V Asii po něm často sáhnou při přípravě vegetariánských, tedy zdravých pokrmů. Musí se ale vědět, jak na to.
Rada na závěr: pokud si nepořídíte mleté čertovo lejno, je lepší tuto hrudku podobnou pryskyřici rozpustit v oleji – získáte tím mnohem lepší kontrolu nad tím, jaké množství můžete do pokrmu přidat. Pro názornější představu postačí kousek o velikosti malého hrášku pro pokrm, určený čtyřem dospělým jedlíkům. Jestliže jste si ještě na asu smrdutou netroufli a neodradilo vás ani naše povídání, zkuste ji někdy použít místo cibule nebo česneku. Nemusí se to stát zvyk, ale za pokus to vážně stojí.
Upozornění: dětem ji neservírujte, je to skutečně lepší jen pro dospělé…
Tweet |