Podpora střev
Doris Fritzscheová
3. 7. 2015
Podpora střev
Zdravá střevní flóra je předpokladem pro funkční trávení. Při intolerancilaktózy byste měli v každém případě upřednostňovat kysané mléčné výrobky jako jogurt a kysané mléko před nekysanými mléčnými produkty. Přísady střevních bakterií – probiotika a prebiotika – v potravinách nebo v lécích jsou hodně diskutovaným tématem. Tyto mikroorganismy jsou používány často úspěšně při laktózové intoleranci i onemocnění střev, i když vědecký důkaz jejich účinnosti dosud schází. Potraviny nebo preparáty, v nichž jsou spolu použitá probiotika a prebiotika jsou označovány jako symbiotika.
Výrobky z kysaného mléka
Mléčné výrobky, které byly fermentované bakteriemi mléčného kvašení, jako jogurt a kysané mléko, jsou při laktózové intoleranci lépe snášené než jiné mléčné výrobky.
Základem pro to je, že:
› mají nižší obsah laktózy než mléko
› přidané bakterie mléčného kvašení obsahují laktázu
Mikroorganismy používané při výrobě kysaných mléčných produktů – především lactobacillus bulgaricus a streptococcus thermophilus – obsahují ve svých buňkách laktázu, díky které dojde k částečnému odbourání laktózy a ke vzniku kyseliny mléčné. Mléko se srazí a zhoustne. Tento proces se také nazývá fermentace. Zbylá laktáza bakterií je chráněna buněčnými stěnami a prochází žaludkem do tenkého střeva, aniž by byla zasažena žaludečními šťávami.
Tam dochází k rozkladu bakterií vlivem kyseliny žlučové a laktáza se uvolňuje. Podle bakteriálního kmene se různí také druhy laktázy: bakterie s vysokou rezistencí vůči kyselině žlučové uvolní méně laktázy a působí na dělení laktózy jen v omezené míře. Proto se může stát, že vám všechny zakysané výrobky „nesednou“ stejně – vyzkoušejte si je. Většina lidí trpících intolerancí laktózy snáší nejlépe z kyselých mléčných výrobků jogurt.
Probiotika
Probiotika (řecky: pro život) jsou živé mikroorganismy – například bifidobakterie a laktobacily – které
pozitivně ovlivňují zdraví tím, že prochází žaludkem neovlivněny žaludečními šťávami až do střev. Tam se usazují, potlačují bakterie, které by mohly způsobit onemocnění a posilují střevní flóru. Probiotika jsou přidávána do mléčných výrobků, ale také do šťáv, uzenin a čokolády. Kromě toho jsou vyráběna probiotická léčiva, která mohou být již cíleně nasazena při střevním onemocnění. Probiotika mají celou řadu příznivých účinků: podporují trávení laktózy, snižují četnost a trvání průjmů, redukují karcinogenní enzymy v tlustém střevě a stimulují imunitní systém. Předpokladem pozitivního účinku těchto mikroorganismů je však dostatečně vysoký počet zárodků, daný pravidelným přísunem probiotických potravin, tedy každodenní. Konzumujeme-li probiotické potraviny
pouze příležitostně, nové zárodky jsou rychle potlačeny jinými bakteriemi.
Prebiotika
Prebiotika jsou balastní látky, vláknina, sloužící jako potrava pro „dobré“ probiotické bakterie, čímž podporují jejich množení ve střevech. Následkem toho by měla touto formou posílená probiotika lépe bránit růstu nevítaných bakterií. Nebylo ještě prokázáno, zda mají prebiotika skutečně pozitivní dlouhodobý vliv na naše zdraví. Nejčastěji bývá nasazována prebiotická látka inulin. Přirozeně se inulin vyskytuje v různých druzích zeleniny, například v čekance, pastináku, černém kořeni, chřestu, topinamburu a v cibuli. Protože by tyto potraviny mohly způsobit u citlivých lidí nadýmání a průjem, bylo by dobré se jich během karenční lhůty vystříhat. Inulin se skládá z až 60 molekul fruktózy, oligofruktóza ze dvou až deseti molekul fruktózy. Obě látky jsou přidávány jako izolovaná prebiotika do řady potravin. Přesnější údaje o množství nejsou většinou známy. Doporučujeme proto přistupovat k těmto potravinám stejně, jako k potravinám obsahujícím přírodní inulin a během karenční fáze se jim vyhnout.
Mají izolovaná prebiotika smysl?
Denní množství 10 g inulinu nebo oligofruktózy má bifidogenní efekt, čímž podporuje cíleně růst bifidobakterií ve střevě. Citliví lidé reagují však již i na toto množství nadýmáním, průjmy a žaludečními a střevními křečemi. Většina lidí 10 až 20 g vlákniny denně snese bez vedlejších účinků. Pokud sníme denně doporučené množství ovoce a zeleniny, sníme zcela mimochodem v průměru 3 až 11 g inulinu. Je proto sporné, zda je vůbec nutné a smysluplné přidávání dávky izolovaného inulinu pro probiotické potraviny. Pokud zařadíte do svého každodenního jídelníčku 300 g ovoce, 200 až 300 g vařené zeleniny, 100 g syrové a 100 g salátové zeleniny, budete mít dostatečný přísun probiotické vlákniny zajištěn.
ukázka z knihy Intolerance laktózy, kterou vydalo nakladatelství NOXI
3. 7. 2015
Podpora střevZdravá střevní flóra je předpokladem pro funkční trávení. Při intolerancilaktózy byste měli v každém případě upřednostňovat kysané mléčné výrobky jako jogurt a kysané mléko před nekysanými mléčnými produkty. Přísady střevních bakterií – probiotika a prebiotika – v potravinách nebo v lécích jsou hodně diskutovaným tématem. Tyto mikroorganismy jsou používány často úspěšně při laktózové intoleranci i onemocnění střev, i když vědecký důkaz jejich účinnosti dosud schází. Potraviny nebo preparáty, v nichž jsou spolu použitá probiotika a prebiotika jsou označovány jako symbiotika.
Výrobky z kysaného mléka
Mléčné výrobky, které byly fermentované bakteriemi mléčného kvašení, jako jogurt a kysané mléko, jsou při laktózové intoleranci lépe snášené než jiné mléčné výrobky.
Základem pro to je, že:
› mají nižší obsah laktózy než mléko
› přidané bakterie mléčného kvašení obsahují laktázu
Mikroorganismy používané při výrobě kysaných mléčných produktů – především lactobacillus bulgaricus a streptococcus thermophilus – obsahují ve svých buňkách laktázu, díky které dojde k částečnému odbourání laktózy a ke vzniku kyseliny mléčné. Mléko se srazí a zhoustne. Tento proces se také nazývá fermentace. Zbylá laktáza bakterií je chráněna buněčnými stěnami a prochází žaludkem do tenkého střeva, aniž by byla zasažena žaludečními šťávami.
Tam dochází k rozkladu bakterií vlivem kyseliny žlučové a laktáza se uvolňuje. Podle bakteriálního kmene se různí také druhy laktázy: bakterie s vysokou rezistencí vůči kyselině žlučové uvolní méně laktázy a působí na dělení laktózy jen v omezené míře. Proto se může stát, že vám všechny zakysané výrobky „nesednou“ stejně – vyzkoušejte si je. Většina lidí trpících intolerancí laktózy snáší nejlépe z kyselých mléčných výrobků jogurt.
Probiotika
Probiotika (řecky: pro život) jsou živé mikroorganismy – například bifidobakterie a laktobacily – které
pozitivně ovlivňují zdraví tím, že prochází žaludkem neovlivněny žaludečními šťávami až do střev. Tam se usazují, potlačují bakterie, které by mohly způsobit onemocnění a posilují střevní flóru. Probiotika jsou přidávána do mléčných výrobků, ale také do šťáv, uzenin a čokolády. Kromě toho jsou vyráběna probiotická léčiva, která mohou být již cíleně nasazena při střevním onemocnění. Probiotika mají celou řadu příznivých účinků: podporují trávení laktózy, snižují četnost a trvání průjmů, redukují karcinogenní enzymy v tlustém střevě a stimulují imunitní systém. Předpokladem pozitivního účinku těchto mikroorganismů je však dostatečně vysoký počet zárodků, daný pravidelným přísunem probiotických potravin, tedy každodenní. Konzumujeme-li probiotické potraviny
pouze příležitostně, nové zárodky jsou rychle potlačeny jinými bakteriemi.
Prebiotika
Prebiotika jsou balastní látky, vláknina, sloužící jako potrava pro „dobré“ probiotické bakterie, čímž podporují jejich množení ve střevech. Následkem toho by měla touto formou posílená probiotika lépe bránit růstu nevítaných bakterií. Nebylo ještě prokázáno, zda mají prebiotika skutečně pozitivní dlouhodobý vliv na naše zdraví. Nejčastěji bývá nasazována prebiotická látka inulin. Přirozeně se inulin vyskytuje v různých druzích zeleniny, například v čekance, pastináku, černém kořeni, chřestu, topinamburu a v cibuli. Protože by tyto potraviny mohly způsobit u citlivých lidí nadýmání a průjem, bylo by dobré se jich během karenční lhůty vystříhat. Inulin se skládá z až 60 molekul fruktózy, oligofruktóza ze dvou až deseti molekul fruktózy. Obě látky jsou přidávány jako izolovaná prebiotika do řady potravin. Přesnější údaje o množství nejsou většinou známy. Doporučujeme proto přistupovat k těmto potravinám stejně, jako k potravinám obsahujícím přírodní inulin a během karenční fáze se jim vyhnout.
Mají izolovaná prebiotika smysl?
Denní množství 10 g inulinu nebo oligofruktózy má bifidogenní efekt, čímž podporuje cíleně růst bifidobakterií ve střevě. Citliví lidé reagují však již i na toto množství nadýmáním, průjmy a žaludečními a střevními křečemi. Většina lidí 10 až 20 g vlákniny denně snese bez vedlejších účinků. Pokud sníme denně doporučené množství ovoce a zeleniny, sníme zcela mimochodem v průměru 3 až 11 g inulinu. Je proto sporné, zda je vůbec nutné a smysluplné přidávání dávky izolovaného inulinu pro probiotické potraviny. Pokud zařadíte do svého každodenního jídelníčku 300 g ovoce, 200 až 300 g vařené zeleniny, 100 g syrové a 100 g salátové zeleniny, budete mít dostatečný přísun probiotické vlákniny zajištěn.
ukázka z knihy Intolerance laktózy, kterou vydalo nakladatelství NOXI
| Tweet |
