Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Všichni víme, jak vychovávat cizí děti.
(Jiří Žáček)

Když vaří muž

Zdeňka Jánská
14. 8. 2010
Když vaří mužMůj tatínek pocházel jako šesté dítě ze sedmi dětí, takže jakmile trochu odrostl a sestry dávno odešly z domova, připadla mu povinnost se starat o domácnost, tedy i vařit, mimochodem velmi dobře.

Po letech, když se oženil, přiženil se k rodině manželky, kde všichni chodili do práce, on jediný chodil na směny a tak v týdnu, kdy měl odpolední šichtu, vzal naprosto samozřejmě, že kuchyni bude vládnout on a vůbec mu to nepřišlo ponižující, zvláště pak když tchán by připálil i vodu na čaj, natož si něco sám ohřál.

Žili velmi spokojeně, ale u rodičů domeček byl velmi malý a plánovali si do budoucna děti, rozhodli se postavit si hned poblíž vlastní rodinný domek. K tomu bylo třeba hrůza papírování, obíhání po úřadech a zde se ukázal zase velmi platným pomocníkem tchán, který se vyznal a věděl co je třeba zařídit, v tomto bodě se mladí zcela spolehli na jeho zkušenosti. Fyzickou práci udělali sami, ale úředničina se stala doménou tchána, každý se snažil dle svých schopností.

S jednou mnoha záležitostí bylo pochopitelně zajistit inženýra, který musel provést nákresy plánované stavby, dojel do vesnice a konal za asistence starého pána, tedy mého budoucího dědečka, kterého jsem bohužel nepoznala, a po skončení díla byl pozván na oběd.

Trochu se zdráhal, ale neodolal lákání: „Pane inženýre, pojďte, pochutnáte si, vaří zeťák a to je vždycky pochutnáníčko!“

Jenže co čert nechtěl, právě ten den se mladému podařilo připálit brambory, spěchal do práce a tak z toho udělal smetanovou kyselicu, pochopitelně se žádným hostem nepočítal, takže zůstal jako opařený, ale nepřiznal se a polévku nalil do talířů.

Děda hosta ještě pobízel: „Jen jezte, inženýre! Ta je dnes vynikající a ještě k tomu i hřibová.“ Oba jedli, až se jim dělali boule za ušima, nepoznali vůbec nic.

Dovedete si představit, jak si táta oddechl, že dojedli a vděčně poděkovali za oběd.

Při návratu v noci z práce se ho mámazeptala: „Prosím tě, co jsi to vlastně vařil dnes za polévku, mělo to nějakou divnou chuť a prý jsi to dal k obědu i tomu inženýrovi.“

Zkroušeně se manželce přiznal, jaká se mu stala nehoda, protože byl zvyklý dělat tolik věcí naráz, takže postavil brambory, šel vyčistit králíkům a zapomněl, že má na plotně hrnec. „Už bylo tolik hodin, že bych nestihl autobus do práce, tak jsem chtěl zachránit co je dalo, copak mi napadlo, že otec přivede toho člověka na jídlo.“

Smáli se tomu pořádně. „Nic si z toho nedělej, zas tak špatné to nebylo, jen jsme s mámou přemýšlely, s čím jsi v tom vaření zase experimentoval.“

Až mnohem později se přiznal, že to vůbec nebyla hřibová kyselica, ale připálené zemáky.

Od té doby tatínek vlastně vařil celé roky, i když pochopitelně i maminka a babička ale jeho umění , přes všechnu snahu, nikdy nedosáhly. Dokázal v kuchyni pravé divy a nejvyhlášenější byl hlavně svými guláši, to za ním chodili lidé ze sousedství, pokud potřebovali uspořádat nějakou oslavu.

Dodnes lituji, že jsem se nikdy o vaření nezajímala, protože právě při přípravě gulášů, to byla doslova alchymie.

Místní hasiči, ostatně byl taky jejich členem, s ním automaticky počítali, že navaří na všechny akce, které pořádali,výroční schůze, hodové a končinové zábavy a mnozí hosté často říkávali, že jezdí ani ne na tu zábavu, ale právě onen tolik opěvovaný guláš.

V naší rodině mu ovšem nikdy nebyla odpárána ta „hřibová kyselica“!

Stát se taková nehoda ženě, má z ostudy kabát, v případě vařícího muže je vše skvělé!!!

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 961 den v provozu
• 4 935 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 30.06.2022 a svátek má Šárka