Píšete si deníček?
V.
13. 8. 2015
Mnoho z nás si potřebuje důležité věci zapsat. Vedete si také deníčky? Je jedno, jestli na papíře nebo v počítači. Význam je jasný: mít přehled o… o čem vlastně? Deníček, to není jen prostý popis dní, ale třeba důležitý doklad o každodenních výdajích, o tom, kolik kalorií denně přijal a vydal nebo kolik uplaval, ušel nebo uběhl metrů či kilometrů.
Když jsem chodila na základní školu, tak jsme si jeden rok zapisovali každý den, jaké je počasí.
Byl to takový meteorologický deníček. Jednoduché poznámky typu: oblačno, večer pršelo, 20 °C. Pokud o tom dnes přemýšlím, říkám si: kdepak deníček skončil? A hlavně – k čemu to bylo dobré?
Zpětně vzato, meteorolog se z nikoho z nás, kdo deníček vedl, nestal. Ale naučili jsme se určité disciplíně, byla to každodenní povinnost, přitom však nezabrala víc než jen dvě, tři minutky. Mrknout na teploměr, zapsat si to do sešitku a bylo hotovo.
Dnes už má asi jen málokdo z nás potřebu zapisovat si, jaké bylo počasí a porovnávat to s lety minulými.
Na druhou stranu, díky tomu, že nás lékaři varují před nadváhou a na potravinách už nechybí údaje o tom, kolik energie získáme, když sníme to či ono, můžeme velice dobře zdokumentovat, jak se stravujeme.
Kdo propadl kouzlu amatérského sportu, může si vést tréninkový deníček. Jen tak, pro radost, aby viděl, jak se v té své disciplíně zlepšuje.
Mezi hodně oblíbené deníčky patří ty, v nichž rodiče mapují život svého dítěte. Tady se fantazii meze nekladou – můžete si zapisovat, kdy se objevil první zoubek, první krůček, první slovo. Je na každém, do jakých podrobností zajde :-)
Myslím si, že právě takový deník má velký význam, zejména když třeba při 18. narozeninách ho potomkovi slavnostně předáme, aby si početl, jaké byly jeho první dny, týdny, měsíce a roky na tomto světě.
Podle mého vést si deník není zbytečná věc. Někdo takto zapisuje výdaje, další své výlety, jiný má přehled o celodenním příjmu kalorií, sledovat se dá i počasí, spotřeba vody a elektřiny, tělesné míry, prostě cokoli, co se s každým dnem (aspoň trochu) mění.
Není to ztráta času, protože při zpětném prohlížení jsme schopni si uvědomit spoustu věcí. Třeba jak víc ušetřit, jak neplýtvat, co vyřadit ze svého jídelníčku nebo jak si nastavit ideální tréninkový plán.
A teď, když mne omluvíte, si jdu uvařit kafíčko a prolistovat si svoji Knihu výletů, kterou si vedu už řadu, dlouhou řadu let a dodnes mě těší, když si díky zápiskům, fotkám, vlepeným vstupenkám a jízdenkám vybavím mnohem lépe a do detailu, co jsem kdy prožila. A jsem šťastná, protože pokaždé dojdu k závěru, že to vše, co jsme s manželem podnikli a podnikáme, stojí za to :-)
zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=37547&picture=denik-ilustrace
13. 8. 2015
Mnoho z nás si potřebuje důležité věci zapsat. Vedete si také deníčky? Je jedno, jestli na papíře nebo v počítači. Význam je jasný: mít přehled o… o čem vlastně? Deníček, to není jen prostý popis dní, ale třeba důležitý doklad o každodenních výdajích, o tom, kolik kalorií denně přijal a vydal nebo kolik uplaval, ušel nebo uběhl metrů či kilometrů.Když jsem chodila na základní školu, tak jsme si jeden rok zapisovali každý den, jaké je počasí.
Byl to takový meteorologický deníček. Jednoduché poznámky typu: oblačno, večer pršelo, 20 °C. Pokud o tom dnes přemýšlím, říkám si: kdepak deníček skončil? A hlavně – k čemu to bylo dobré?
Zpětně vzato, meteorolog se z nikoho z nás, kdo deníček vedl, nestal. Ale naučili jsme se určité disciplíně, byla to každodenní povinnost, přitom však nezabrala víc než jen dvě, tři minutky. Mrknout na teploměr, zapsat si to do sešitku a bylo hotovo.
Dnes už má asi jen málokdo z nás potřebu zapisovat si, jaké bylo počasí a porovnávat to s lety minulými.
Na druhou stranu, díky tomu, že nás lékaři varují před nadváhou a na potravinách už nechybí údaje o tom, kolik energie získáme, když sníme to či ono, můžeme velice dobře zdokumentovat, jak se stravujeme.
Kdo propadl kouzlu amatérského sportu, může si vést tréninkový deníček. Jen tak, pro radost, aby viděl, jak se v té své disciplíně zlepšuje.
Mezi hodně oblíbené deníčky patří ty, v nichž rodiče mapují život svého dítěte. Tady se fantazii meze nekladou – můžete si zapisovat, kdy se objevil první zoubek, první krůček, první slovo. Je na každém, do jakých podrobností zajde :-)
Myslím si, že právě takový deník má velký význam, zejména když třeba při 18. narozeninách ho potomkovi slavnostně předáme, aby si početl, jaké byly jeho první dny, týdny, měsíce a roky na tomto světě.
Podle mého vést si deník není zbytečná věc. Někdo takto zapisuje výdaje, další své výlety, jiný má přehled o celodenním příjmu kalorií, sledovat se dá i počasí, spotřeba vody a elektřiny, tělesné míry, prostě cokoli, co se s každým dnem (aspoň trochu) mění.
Není to ztráta času, protože při zpětném prohlížení jsme schopni si uvědomit spoustu věcí. Třeba jak víc ušetřit, jak neplýtvat, co vyřadit ze svého jídelníčku nebo jak si nastavit ideální tréninkový plán.
A teď, když mne omluvíte, si jdu uvařit kafíčko a prolistovat si svoji Knihu výletů, kterou si vedu už řadu, dlouhou řadu let a dodnes mě těší, když si díky zápiskům, fotkám, vlepeným vstupenkám a jízdenkám vybavím mnohem lépe a do detailu, co jsem kdy prožila. A jsem šťastná, protože pokaždé dojdu k závěru, že to vše, co jsme s manželem podnikli a podnikáme, stojí za to :-)
zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=37547&picture=denik-ilustrace
| Tweet |
