Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Vynález minisukně je stejným pokrokem v módě jako v technice konstrukce parolodi; o jejích výhodách se její vynálezce Robert Fulton svého času vyjádřil takto: „Nyní nejsme již závislí na tom, až zafouká vítr.“
(Bennet Cerf)

Tchýně? Ne, pro mne je to maminka…

Jiří
20. 9. 2013
Tchýně? Ne, pro mne je to maminka…Můj příběh bude o mamince mé ženy, tedy tchýni, ale já se raději budu držet oslovení babička, maminka.

Vše započalo na podzim roku 1993. Tehdy naše babička při nešťastném pádu utrpěla zlomeninu ramenního kloubu. Následovala operace kloubní náhrady, která se zdařila jen částečně. Následkem bylo částečné ochrnutí a také závislost na pomoci okolí. Babičce bylo v té době 72 let, ale od 36 roků byla na invalidní důchod trvale odkázána, a také na prášky po těžké duševní nemoci.

Má žena byla již v té době také v invalidním důchodu s páteří, ale rozhodli jsme se o babičku postarat. Představa o dožívání v některém z ústavů byla hlavně pro moji ženu těžko přijatelná. Po osamostatnění našeho jediného syna máme rodinný domek prostorný, ale babičku jsme umístili do obývacího pokoje na přání mé ženy a k mé nelibosti.

Dnes vyznávám, jak moudré to bylo rozhodnutí! Obývací pokoj je u nás centrem veškerého dění.

Babičku podněcujeme k hovoru a má tak méně času na různé bolístky, které stáří přináší. Zpočátku se mě často nevěřícně ptala, jestli mě svou přítomností v domácnosti neobtěžuje. Vždy jsem jí odpovídal: jak byste mi mohla překážet, jste maminkou mé ženy a já vám budu vždy vděčen za pomoc, kterou jste nám prokázala, když jsme se ženou stavěli a vy jste nám hlídala syna a i jinak pomáhala.

Sám už nikoho z rodičů nemám a vy jste pro mě jediným mostem do života vaší generace. Naslouchat skutečným příběhům ze života našich předků mi přijde pro život přínosnější nežli "senzačně" vykonstruované příběhy bulvárního tisku. Věřím, že společně sdílená starost naše manželství upevnila.

Beznadějný zdravotní stav mé ženy se péčí a starostí o matku vylepšil a stabilizoval do té míry, že lékař mohl ve zdravotní zprávě konstatovat něco ve smyslu: „Příčiny ve zlepšení zdravotního stavu pacientky si nedovedu vysvětlit.“

Já ale myslím, že to láska dokáže doslova zázraky!

Dnes jsme svědky toho, že lidé své city a lásku vkládají do zvířat. Myslím, že zvířata nás tolik nepotřebují, ale člověk přeci potřebuje člověka. Jestliže můžu sám sebe dávat a mám komu, stojí za to žít. Co víc bych si mohl přát?

zdroj obrázku

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 800 dnů v provozu
• 4 930 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 20.01.2022 a svátek má Ilona