Vzkaz ze záhrobí?
blackorchid
30. 4. 2013
30. 4. 2013
Bylo to už dávno, asi tak 15 let zpátky, když jsem byla u kamarádky doma jako často do týdne.
Její rodiče nebyli doma a tak jsme měly klid na blbosti:-)
Kamarádka měla malého psa asi tak jako je jorkšír. Seděly jsme v obýváku a kecaly. Byt prázdnej. Do obýváku se chodilo přes kuchyň!
Jednou pes začal v kuchyni šíleně štěkat a vrčet. Šly jsme se podívat co se děje. Pes byl extrémně naježený, měl až záchvat, zuřivě štěkal a ustupoval dozadu, jakoby před něčím couval. My se strašně bály a schovaly jsme se do obývací stěny (skříně). Slyšely jsme, že pes je už u té skříně, kde jsme se schovávaly a pořád vrčí a štěká. Zhruba po 10 minutách vše přestalo. Vylezly jsme strachy bez sebe. Pes byl už v klidu.
Ale my teda rozhodně ne. Nevím, co to bylo. Víckrát jsme nic takového u ní doma nezažily.
A u nás doma, ale ještě jeden zážitek. V kuchyni bylo lino. A častokrát bylo slyšet, jakoby něco po tom linu cupitalo. Nebylo to jako klasické kroky, ale jakoby cupitání, klapkání po tom linu. V té době jsme zvíře neměli. Vím, že jsem se šíleně bála a že to bylo několikrát. V tom bytě už léta nebydlíme, ale vím, že tam umřela jedna paní, která tam bydlela kdysi dávno. V ložnici, kde spala máma. Tam se jí to taky stalo a doslova popsala, že si na ní něco jako kdyby sedlo a tlačilo jí to do postele, že měla pocit, že jí to chce úplně rozmačkat do té postele.
Kromě podlahy a ťapkání jsme měli v předsíni velikou kytku v mohutném květináči a v ní takové ty hnědé kuličky, co se do květináčů dávají (teď přesně nevím, jak se to jmenuje). Dveře z obýváku vedly do té předsíně a moc se nezavíraly. V předsíni též bylo lino. Několikrát se stalo, že z ničeho nic několik těch kuliček "přiletělo" až do obýváku. Samotné jistě nevypadly… něco nebo někdo je musel hodit.
Ještě teď mám husí kůži. Bylo to opravdu zvláštní. Když se zamyslím a řekněme, že by to dělala ta zesnulá paní, co tam dříve bydlela.
Nejde mi do hlavy proč by to dělala a upozorňovala tímto způsobem. Co by tím chtěla vzkázat? Nemám tušení.
Jorkšírský teriér od Vera Kratochvil
Její rodiče nebyli doma a tak jsme měly klid na blbosti:-)
Kamarádka měla malého psa asi tak jako je jorkšír. Seděly jsme v obýváku a kecaly. Byt prázdnej. Do obýváku se chodilo přes kuchyň!
Jednou pes začal v kuchyni šíleně štěkat a vrčet. Šly jsme se podívat co se děje. Pes byl extrémně naježený, měl až záchvat, zuřivě štěkal a ustupoval dozadu, jakoby před něčím couval. My se strašně bály a schovaly jsme se do obývací stěny (skříně). Slyšely jsme, že pes je už u té skříně, kde jsme se schovávaly a pořád vrčí a štěká. Zhruba po 10 minutách vše přestalo. Vylezly jsme strachy bez sebe. Pes byl už v klidu.
Ale my teda rozhodně ne. Nevím, co to bylo. Víckrát jsme nic takového u ní doma nezažily.
A u nás doma, ale ještě jeden zážitek. V kuchyni bylo lino. A častokrát bylo slyšet, jakoby něco po tom linu cupitalo. Nebylo to jako klasické kroky, ale jakoby cupitání, klapkání po tom linu. V té době jsme zvíře neměli. Vím, že jsem se šíleně bála a že to bylo několikrát. V tom bytě už léta nebydlíme, ale vím, že tam umřela jedna paní, která tam bydlela kdysi dávno. V ložnici, kde spala máma. Tam se jí to taky stalo a doslova popsala, že si na ní něco jako kdyby sedlo a tlačilo jí to do postele, že měla pocit, že jí to chce úplně rozmačkat do té postele.
Kromě podlahy a ťapkání jsme měli v předsíni velikou kytku v mohutném květináči a v ní takové ty hnědé kuličky, co se do květináčů dávají (teď přesně nevím, jak se to jmenuje). Dveře z obýváku vedly do té předsíně a moc se nezavíraly. V předsíni též bylo lino. Několikrát se stalo, že z ničeho nic několik těch kuliček "přiletělo" až do obýváku. Samotné jistě nevypadly… něco nebo někdo je musel hodit.
Ještě teď mám husí kůži. Bylo to opravdu zvláštní. Když se zamyslím a řekněme, že by to dělala ta zesnulá paní, co tam dříve bydlela.
Nejde mi do hlavy proč by to dělala a upozorňovala tímto způsobem. Co by tím chtěla vzkázat? Nemám tušení.
Jorkšírský teriér od Vera Kratochvil
Tweet |