Prokrastinace - bacha, nebo vás sežere!
| Ďabiel DeFOE | ![]() |
| ... a další soutěže... |
Venušanka
03.06.2012
Nikomu bych to nepřála. Když se ke mně kamarád důvěrně naklonil s tím, že mi něco musí říct, napadlo mne, že je to buď nějaký naprosto nový a háklivý sexuální problém nebo to má co do činění s nějakou hódně podezřelou vírou. Když ale začal vyprávět, zjistila jsem, že „v tom jedu taky“. TRPÍM PROKRASTINACÍ!
Nejvíce obětí prokrastinace se rekrutuje z řad vysokoškoláků. Kdo studoval vysokou, a nebydlel s rodiči, asi tuší. Ale musím objektivně uznat, že zdaleka ne všichni mí spolužáci z VŠ jsou tak infikovaní jako já. Nevím, kde si vytvořili protilátky, ale mají je.
Ha, že vy nevíte přesně, jestli Vás prokrastinace taky nedrží pěkně pod krkem? Fajn, mrknem na to, ať víme, o čem je řeč.
Typické příznaky: "Zejtra se na to určitě mrknu… teď ráno na to kašlu, ale večer to udělám… času dost, objednám se ke zkoušce až za tejden… dnes se učit nebudu, pohoda, stíhám!…"
Pozor, neváže se to jen k vysokoškolskému prostředí! Znám i řadu matek – prokrastinátorek. Zde jsou jejich charakteristické vlastnosti.
„Prádlo? Jo, vyperu, ale vidím, že ještě něco ve skříni máte – mami, ale je červenec a tohle jsou zimní věci!“ No co, tak si vezmeš kabát a nemusíš si ho přeci zapínat, ne?“
Na blbiny se ovšem vždycky našlo a najde času dost. Miluji lelkování. Sedět a poslouchat hudbu, číst knihu, prostě žít přítomným okamžikem – a je jasný, že vám to chutná o to víc, čím víc povinností máte. A říkáte si: za pět minut na to vlítnu (myšlena práce), za deset minut jdu na to (myšlena povinnost) – a nic.
A víte, co je na prokrastinaci báječný? Když už se konečně překonáte, uděláte, co musíte, abyste si dál vychutnávali život, a je „hotovo“… K nezaplacení. Takže kdo si chce dopřát drobné radosti dne, tomu vřele doporučuji prokrastinaci – jen pozor, máte-li potomky, které nabádáte k tomu, aby byli aktivní. Tam byste asi těžko mohli jít příkladem 
A ještě jedna důležitá poznámka, přátelé: prosím vás, nepleťte si toto rozumné požitkářské počínání s depkou, kdy se člověku taky nechce nic, protože správný vyznavač prokrastinace si umí užívat života jaksepatří. Jen holt ty povinnosti nepatří k tomu, co stojí na prvním místě, když se ráno slastně protahuje v posteli a těší se, co den přinese.
03.06.2012
Nikomu bych to nepřála. Když se ke mně kamarád důvěrně naklonil s tím, že mi něco musí říct, napadlo mne, že je to buď nějaký naprosto nový a háklivý sexuální problém nebo to má co do činění s nějakou hódně podezřelou vírou. Když ale začal vyprávět, zjistila jsem, že „v tom jedu taky“. TRPÍM PROKRASTINACÍ!Nejvíce obětí prokrastinace se rekrutuje z řad vysokoškoláků. Kdo studoval vysokou, a nebydlel s rodiči, asi tuší. Ale musím objektivně uznat, že zdaleka ne všichni mí spolužáci z VŠ jsou tak infikovaní jako já. Nevím, kde si vytvořili protilátky, ale mají je.
Ha, že vy nevíte přesně, jestli Vás prokrastinace taky nedrží pěkně pod krkem? Fajn, mrknem na to, ať víme, o čem je řeč.
Typické příznaky: "Zejtra se na to určitě mrknu… teď ráno na to kašlu, ale večer to udělám… času dost, objednám se ke zkoušce až za tejden… dnes se učit nebudu, pohoda, stíhám!…"
Pozor, neváže se to jen k vysokoškolskému prostředí! Znám i řadu matek – prokrastinátorek. Zde jsou jejich charakteristické vlastnosti.
„Prádlo? Jo, vyperu, ale vidím, že ještě něco ve skříni máte – mami, ale je červenec a tohle jsou zimní věci!“ No co, tak si vezmeš kabát a nemusíš si ho přeci zapínat, ne?“
Na blbiny se ovšem vždycky našlo a najde času dost. Miluji lelkování. Sedět a poslouchat hudbu, číst knihu, prostě žít přítomným okamžikem – a je jasný, že vám to chutná o to víc, čím víc povinností máte. A říkáte si: za pět minut na to vlítnu (myšlena práce), za deset minut jdu na to (myšlena povinnost) – a nic.
A víte, co je na prokrastinaci báječný? Když už se konečně překonáte, uděláte, co musíte, abyste si dál vychutnávali život, a je „hotovo“… K nezaplacení. Takže kdo si chce dopřát drobné radosti dne, tomu vřele doporučuji prokrastinaci – jen pozor, máte-li potomky, které nabádáte k tomu, aby byli aktivní. Tam byste asi těžko mohli jít příkladem 
A ještě jedna důležitá poznámka, přátelé: prosím vás, nepleťte si toto rozumné požitkářské počínání s depkou, kdy se člověku taky nechce nic, protože správný vyznavač prokrastinace si umí užívat života jaksepatří. Jen holt ty povinnosti nepatří k tomu, co stojí na prvním místě, když se ráno slastně protahuje v posteli a těší se, co den přinese.
| Tweet |
Příspěvky k článku
|
|
09.06.2012, 14:02 |
Znám ze Španělska, tam říkají MAŃANA Něco chcete vyřídit rychle? Maňana, času dost, pohoda a hlavně!!! žádnej stres
|
|
|
|
08.06.2012, 11:07 |
Tak to já dobře znám jen jsem nevěděla že pro lenost existuje odbornej název
|
|
|
|
07.06.2012, 09:43 |
zuzana: mytí oken teda taky není moje parketa...teď máme malá okna (8), ale stěhujeme se do paneláku, a tam budou zase ty velké krawy :-( , nu co nadělám.... a pomocníka mít asi nebudu, páč manžel má vyhřezlou plotýnku , ani netuším, jak se tento měsíc přestěhujeme díky té plotýnce
|
|
|
|
07.06.2012, 09:06 |
Brigádnici bych brala. Mám ještě připsat, že mě nebaví mytí oken? Mám závratě a bydlíme v šestém patře. Tak to dělá manžel. Jinak miluju úklid, pustím si v pátek odpoledne hudbu, vysaju, utřu prach a to mě vyloženě baví. Ale žehlení odkládám. Pečení je problém, v jednom rohu trouba připíká, tak musím pekáč obracet. Většinou zapomenu
|
|
|
|
05.06.2012, 15:56 |
zuzana: kde bydlíš? já ráda žehlím i peču, nabízím se k tobě na bridádu
|
|
|
|
05.06.2012, 12:54 |
Dělám všechno možný abych se vyhnula žehlení a pečení, obojí nesnáším Když už ale tak radši žehlím, u toho se dá koukat na televizi. Pečení? Krize, krize, buď nedopeču a střed je dosyrova nebo to spálím a můžou za to děcka protože na mě pořád visí a něco chtějí. Když zrovna nic nechtějí tak se někde řežou v pokojíčku a stejně tam musím každou chvílí vlítnout Žehlím až pozdě večer, když jsou v posteli. Tyhle dvě práce teda taky odkládám
|
|
|
|
04.06.2012, 13:45 |
No, Leni, nech bejt, příznaky jsou plíživý - dnes už žehlit nebudu, dávají dobrej film... druhej den se jde na večeři nebo vyzvedneme Báru kdesi o půlnoci. Třetí den na to zapomenu. Čtvrtý den padnu za vlast. Pátý den si vzpomenu, ale už tam nastoupí odpor, že jsem to mohla udělat dáááávno Tak si nechci kazit náladu Ale jsou zas věci, kde ostatní šokuju, že se s tím nemažu - a překvapím i sama sebe.Poslední těžká prokrastinace - nezasázené muškáty. Nejdřív nebyl čas, pak vedro, pak nebyl čas, pak se ochladilo, tak šup s nima do baráku, teď by to šlo ale zase musím zařídit pár pracovních věcí a večer je flamenco. Zítra nabitý den, večer divadlo. Kua, já ani nemám čas na ten bazééééén
|
|
|
|
04.06.2012, 13:28 |
aha, tak tímto asi moc netrpím, aspoň ne poslední rok a půl, co nemám práci (jako zaměstnání)...páč jsem doma, tak "furt" něco dělám, jinak bych se zbláznila...večer si vše naplánuji na další den a do něčeho se nejlépe pustím ještě hned, stejně nemohu spát....a ráno sice posedím zde u PC, ale pak na to najedu jak motorová myš a jedu, jedu, jeduuuuu!!! Jsem cvok - netrpím asi...jdu to zkopírovat...PROKRASTINACÍ, ale co na sebe vím, že taky neumím odpočívat... |
|
|
|
03.06.2012, 13:12 |
Venušanka: Nevyžehlené prádlo nesmíš UZAVÍRAT do skříňky, ale mít ho stále v zorném poli - jedině tak tě to bude k vyžehlení nutit.Když jej uzavřeš, nepřekáží.
|
|
|
|
03.06.2012, 12:44 |
No, já tedy nevím, ono je to aspoň u mě tak, že když už nemůžu zavřít skříńku s nevyžehleným prádlem, tak vytáhnu žehlicí prkno, žehličku, nasadím mp3, vražedné tempo k tomu a jedu taky jako dráha Takže těžko říct, jaká je zrovna tohle fáze... co jí předcházelo a co bude následovat....
|
|
|
|
03.06.2012, 12:34 |
Umyla jsem okna, vyžehlila prádla koš, skoro vygruntovala...ale německá slovíčka s úlohou ? Na tento typ úkolu jaksi nedošlo - byl stále přesouván až do doby, kdy opravdu už nebylo kam. Tak nevím, jsem také infikovaná?
|
|

Něco chcete vyřídit rychle? Maňana, času dost, pohoda a hlavně!!! žádnej stres
, nu co nadělám.... a pomocníka mít asi nebudu, páč manžel má vyhřezlou plotýnku
Když už ale tak radši žehlím, u toho se dá koukat na televizi. Pečení? Krize, krize, buď nedopeču a střed je dosyrova nebo to spálím a můžou za to děcka protože na mě pořád visí a něco chtějí.
Když zrovna nic nechtějí tak se někde řežou v pokojíčku a stejně tam musím každou chvílí vlítnout
Tak si nechci kazit náladu

