Aby se dítě nebálo zubaře
Heliodora
30. 10. 2014
Rodiče mohou naprosto zásadním způsobem ovlivnit to, jak bude jejich dítě prožívat návštěvu u zubního lékaře. A to nejenom v dětském věku, ale i v dospělosti. Protože strach, který zažíváme jako malí, může často, i díky bolestivému zákroku, přetrvávat a fixovat se až do pozdního věku.
Co tedy udělat pro to, aby se dítě zubaře nebálo?
1. Navštivte lékaře co nejdříve, aby si dítě zvyklo a nemělo strach z něčeho nového a nepoznaného.
2. Nikdy nestrašte dítě tím, že když si nebude čistit zoubky, půjde k zubaři: máte možná pravdu, že zubnímu kazu je dobré předcházet, ovšem pokud bude dítě vnímat zubaře jako trest, začne se bát a vytvoří si k němu negativní postoj.
3. Pokud jdete k dentistovi, neříkejte dítěti zbytečně, že se nemá bát – dítě se nebojí, zatím nemá žádnou zkušenost, ale tím, že to budete opakovat a zdůrazňovat, v dítěti právě můžete strach paradoxně vyvolat.
4. Není nutné děcku slibovat žádnou odměnu: jen tím zdůrazňujete, že jde o mimořádný výkon, který je nepříjemný. Zubař je lékař jako každý jiný a proto k tomu také tak přistupujte.
5. Snažte se nemluvit o zubaři negativně. Srdceryvné historky o tom, jak vám doktor musel dávat uklidňující injekci, aby vám mohl dát novou amalgámovou plombu, a jak jste se klepali hrůzou už od rána, protože vás odpoledne ve dvě čekala preventivní prohlídka, rozhodně v dítěti nevzbudí důvěru, natož chuť takovéhoto lékaře navštívit.
6. Pokud se vás dítě zeptá na všechno, co souvisí s návštěvou zubaře, nic mu nezamlčujte, protože byste ztratili jeho důvěru. Zdravý rozum velí nic nepřehánět a nelíčit žádné strašidelné historky ani připomínat, že dcera vašich známých zkolabovala, omdlela, brečela nebo dělala ostudu – takové hodnocení je naprosto nežádoucí, protože dítě nabyde dojmu, že se jedná o velmi nepříjemnou událost a to v něm vyvolá paniku.
7. Zeptá-li se vás zubař, jaké problémy dítě má, nepřehánějte zbytečně, zachovejte klid a především neraďte lékaři a ani ho neupozorňujte na to, že vaše dítě potřebuje zvláštní režim a zacházení (samozřejmě pokud k tomu skutečně není důvod) – dítě všemu naslouchá a přebere si to po svém – a obvykle nežádoucím způsobem.
8. Nechová-li se potomek tak, jak by měl, nic mu nevyčítejte, nepeskujte ho ani mu nic neodpírejte a netrestejte ho. Má právo chovat se tak, jak se chová. Snažte se mu jeho poklesek nepřipomínat a dívat se do budoucnosti optimisticky. Nic neslibujte, neříkejte, že to nebude bolet, pokud si tím nejste stoprocentně jisti, a nelžete!
9. Zjistěte u lékaře, jak bude vypadat příští návštěva (kontrola), abyste to mohli doma s dítětem v klidu probrat.
Přejeme hodně štěstí a trpělivosti – a nikdy se neodvolávejte na to, že jste doma dostali pohlavek pokaždé, když jste selhali – už nejste dítě a nikdo vám neříká, jak dítě vychovávat – vychovávejte srdcem a ne na základě vlastních zkušeností, pokud nebyly dobré.
zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=77098&picture=zubni-lekarstvi
30. 10. 2014
Rodiče mohou naprosto zásadním způsobem ovlivnit to, jak bude jejich dítě prožívat návštěvu u zubního lékaře. A to nejenom v dětském věku, ale i v dospělosti. Protože strach, který zažíváme jako malí, může často, i díky bolestivému zákroku, přetrvávat a fixovat se až do pozdního věku.Co tedy udělat pro to, aby se dítě zubaře nebálo?
1. Navštivte lékaře co nejdříve, aby si dítě zvyklo a nemělo strach z něčeho nového a nepoznaného.
2. Nikdy nestrašte dítě tím, že když si nebude čistit zoubky, půjde k zubaři: máte možná pravdu, že zubnímu kazu je dobré předcházet, ovšem pokud bude dítě vnímat zubaře jako trest, začne se bát a vytvoří si k němu negativní postoj.
3. Pokud jdete k dentistovi, neříkejte dítěti zbytečně, že se nemá bát – dítě se nebojí, zatím nemá žádnou zkušenost, ale tím, že to budete opakovat a zdůrazňovat, v dítěti právě můžete strach paradoxně vyvolat.
4. Není nutné děcku slibovat žádnou odměnu: jen tím zdůrazňujete, že jde o mimořádný výkon, který je nepříjemný. Zubař je lékař jako každý jiný a proto k tomu také tak přistupujte.
5. Snažte se nemluvit o zubaři negativně. Srdceryvné historky o tom, jak vám doktor musel dávat uklidňující injekci, aby vám mohl dát novou amalgámovou plombu, a jak jste se klepali hrůzou už od rána, protože vás odpoledne ve dvě čekala preventivní prohlídka, rozhodně v dítěti nevzbudí důvěru, natož chuť takovéhoto lékaře navštívit.
6. Pokud se vás dítě zeptá na všechno, co souvisí s návštěvou zubaře, nic mu nezamlčujte, protože byste ztratili jeho důvěru. Zdravý rozum velí nic nepřehánět a nelíčit žádné strašidelné historky ani připomínat, že dcera vašich známých zkolabovala, omdlela, brečela nebo dělala ostudu – takové hodnocení je naprosto nežádoucí, protože dítě nabyde dojmu, že se jedná o velmi nepříjemnou událost a to v něm vyvolá paniku.
7. Zeptá-li se vás zubař, jaké problémy dítě má, nepřehánějte zbytečně, zachovejte klid a především neraďte lékaři a ani ho neupozorňujte na to, že vaše dítě potřebuje zvláštní režim a zacházení (samozřejmě pokud k tomu skutečně není důvod) – dítě všemu naslouchá a přebere si to po svém – a obvykle nežádoucím způsobem.
8. Nechová-li se potomek tak, jak by měl, nic mu nevyčítejte, nepeskujte ho ani mu nic neodpírejte a netrestejte ho. Má právo chovat se tak, jak se chová. Snažte se mu jeho poklesek nepřipomínat a dívat se do budoucnosti optimisticky. Nic neslibujte, neříkejte, že to nebude bolet, pokud si tím nejste stoprocentně jisti, a nelžete!
9. Zjistěte u lékaře, jak bude vypadat příští návštěva (kontrola), abyste to mohli doma s dítětem v klidu probrat.
Přejeme hodně štěstí a trpělivosti – a nikdy se neodvolávejte na to, že jste doma dostali pohlavek pokaždé, když jste selhali – už nejste dítě a nikdo vám neříká, jak dítě vychovávat – vychovávejte srdcem a ne na základě vlastních zkušeností, pokud nebyly dobré.
zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=77098&picture=zubni-lekarstvi
| Tweet |
