Svět slov

Vyhledávání

Nejčtenější za rok

Moudrosti do hrsti

Kde blb, tam nebezpečno.
(Jan Werich)

Mainská mývalí kočka je jedinečná osobnost

Leona Roháčková
20. 7. 2021
Mainská mývalí kočka je jedinečná osobnost
Hrubčice – Chovatelskou stanici mainských mývalech koček Pretty Coon manželů Markových jsem navštívila po více než dvouleté pauze. Ani tentokrát mě setkání s nádhernými představiteli kočičího rodu a jejich chovateli nezklamalo. Jen v jednom se moje nynější návštěva lišila od té předchozí. Mimo dvou dospělých mainek, které se pohybovaly po pokoji, tady hopsalo sedm čtyřtýdenních chlupatých kuliček.

Další kočičí miminka, teprve třídenní, spokojeně spinkala v prostorné bedýnce. „Potřebovala bych mateřskou dovolenou,“ usmívala se paní domu. Kromě kočičích přírůstků totiž do rodiny přibyl i početný vrh německých ovčáků a tak se chod domácnosti točí kolem nejmenších tvorečků.

Mainské mývalí kočky jsou největším plemenem na světě. Vyskytují se mezi nimi jedinci, kteří v dospělosti váží i patnáct kilo. Typickým znakem pro tyhle ušlechtilé tvory je huňatý ocas, podobný mývalímu. Podle něj dostaly jméno, stejně jako podle státu Maine, kde byly vyšlechtěny. Jak mi Markéta Marková vysvětlila, jejich srst nemá podsadu a proto nepotřebuje tolik péče jako u jiných dlouhosrstých koček.
mainská mývalí kočka
Mohutná hlava, štětičky na uších a oči, kterými byste u správné mainky měli pohlédnout do divočiny. Těm Markovým z nich navíc kouká i láska a pohoda. Jsou vymazlené a zvyklé žít ve společnosti lidí. „Náš nejmladší přírůstek, Engie Taz neboli Gigi, touží po lásce a vyzpěvuje a vyzpěvuje. Jenže je moc mladá, má teprve rok, takže koťata nebudou. Museli jsme ji ale izolovat stejně jako kocoury, protože obývák okupují matky,“ říká Markéta s úsměvem.

Z vedlejší místnosti se totiž neustále line typické vrnkání roztoužené modré kočičky. Mainské mývalí kočky začali Markovi chovat v roce 2003, kdy do jejich domácnosti přišel Artuš. Dnes šestiletý obrovitý kocour je maskotem a důkazem, do jakých rozměrů může mývalka dorůst.
mainská mývalí kočka
S ním nastala i nová etapa života celé rodiny. Markovi se z města odstěhovali na vesnici, pořídili domeček a uzpůsobili jej stejně jako zahradu fungujícímu soužití se zvířaty. Z domku vedou dva tunely rovnou na zahradu, kde ústí do prostorných voliér, ve kterých tráví kočky spoustu času. Nyní jich u Markových totiž bydlí povíc. K původnímu Artušovi přibyli další dva kocouři, bílý Jonáš a meruňkový Orin.

Kočiček je šest, tři jsou koťata z Pretty Coon, dvě z jiných stanic. Na výstavy jezdí jen kvůli tomu,aby kočky získaly patřičná ocenění a staly se chovnými. „Výstavy jsou finančně nesmírně náročné. Než bychom harcovali, radši peníze investujeme do krmení a dalších kočičích potřeb,“ tvrdí chovatelka. „Odchováváme od každé kočky jeden vrh ročně. Pokládám to za optimální, kočka je dva měsíce březí, další tři měsíce trvá, než jdou koťátka k novým majitelům. Tělo musí mít čas regenerovat, chovatelský řád navíc povoluje tři vrhy za dva roky,“ říká Markéta Marková.
mainská mývalí kočka
Nechtěné krytí u Markových nehrozí, kočky a kocouři jsou od sebe v době říje důkladně separovaní.

S každým kotětem se rodina loučí jen těžce. Nejraději by si je nechali všechny, ale to jaksi z technických důvodů není možné. “Klademe důraz na zdravý odchov. Měli jsme štěstí, že žádná naše kočka neměla nikdy problém zabřeznout a rodit, navíc jsou skvělé matky. Za dobu, co odchováváme, neuhynulo jediné kotě, což pokládám za velký úspěch.“
mainská mývalí kočka
S novými majiteli jsou Markovi stále v kontaktu, připraveni kdykoli poradit. Dopisují si i s těmi, kteří bydlí poněkud dál. Pár koťátek z Prejty Coon žije v Dánsku, Finsku, dvě dokonce v indonéské Jakartě.

Mainská mývalí kočka je nákladná záležitost a rozhodně není výdělečným podnikem. I proto se Markovi se snaží sociálně slabým zájemcům o koťata jejich úmysl rozmluvit. „Často se stává, že se ozvou lidé, kteří apelují na snížení ceny z nejrůznějších důvodů. Samoživitelka s dětmi, invalidní důchodce. Pokud nemají na koupi kotěte, jak by chtěli hradit případné poplatky když kočka onemocní nebo se zraní. V těchto případech doporučuji začít s koťaty ze dvorka. Záleží nám na tom, aby naše koťátka odešla do nových domovů plně socializovaná a aby to byli suveréni, které nic a nikdo nezaskočí,“ dodala Markéta Marková.


          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...
RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 6 599 dnů v provozu
• 4 940 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 29.03.2024 a svátek má Taťána