Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Každý žil tolik, kolik miloval.
(Lev Nikolajevič Tolstoj)

Aloe humilis – snese sucho i "drsné" zacházení

Barbora Roháčová
20. 6. 2021
Aloe humilis – snese sucho i "drsné" zacházeníVelmi dekorativní růžice listů a z nich vybíhá krásný stvol, na jehož konci je oranžový květ. Tak vypadá kvetoucí aloe humilis.

Tento velmi odolný sukulent z čeledi liliovitých se může stát ozdobou i vašeho bytu. Na pěstování je to nenáročná rostlina.

Snáší velice dobře suchý panelákový vzduch. Na zálivku není příliš náročná. Do výšky příliš neroste, zato vyhání listy do šířky, takže působí keříkovitým rozsochatým dojmem. Listy jsou dužinaté, úzké, s ostřejšími výrůstky na koncích. Nejsou ale v pravém slova smyslu pichlavé.

Může vás překvapit poměrně široké spektrum barev listů, od světlých až po relativně tmavé. Je to dáno tím, že každá rostlina se zbarví podle toho, jak hospodaří se světlem.

Spektrum je od modrozelené přes klasické dva odstíny zelené(světlejší, tmavší) až po šedozelenou. Střídání dostatku a nedostatku světla, které je v našich podmínkách zapříčiněno různou intenzitou slunečních paprsků od léta přes zimu, vytváří na listech nenapodobitelnou a originální kresbu. Co rostlina, to originál.

Jak už bylo řečeno, aloe „nejde do výšky“, ale dobře vyhání listy do stran, takže růžice listů může být hodně bohatá. Stačí jí však poměrně málo místa květináči.

Pokud jsou tyto trsy hodně bohaté, pak v době kvetení nás odmění mnoha stvoly s úžasnými oranžovými květy. Kontrast mezi nízkými listy a ztepilými květy ke velice hezký.

Pokud máte doma suchý vzduch, tak tato aloe je pro vás ta pravá. Nemá problém vyrovnat se s nižší vlhkostí vzduchu a když nastane „období sucha“, vyrovná se s tím poměrně snadno. Přesto nesmíme zapomínat na pravidelnou zálivku. Zajímavé je, že když má rostlina méně vláhy, chrání se. Paradoxně, i když na ni v bytě nesvítí přímé slunce, reaguje tak jako v přírodě, tedy že se listy více semknou ke svému středu, aby tento nevyschl. Přirozené chování.

V létě zaléváme rozumně jednou týdně. Platí zásada, že méně je více, tedy raději se zálivkou posečkáme než abychom rostlinu přemokřili. S hnojením jsme také opatrní, a když už používáme, tak výhradně hnojivo pro sukulenty.

Podzim a zima, respektive listopad, v našich zeměpisných šířkách, je obdobím, kdy můžeme zálivku zcela omezit klidně i na třicet dní. Ruku v ruce s tím jde i další opatření – pokud je to možné, aloe „zazimujeme“, tedy dáme ji na chladnější místo.

Když teplota bude kolísat okolo 10 °C, vůbec nic se neděje, tomuto druhu sukulentu to neuškodí.

V létě ji můžeme letnit. Slunce jí nevadí, rozhodně je však lepší, když má dostatek slunce na vzduchu než za oknem, kde by ji paprsky mohly popálit.


          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 629 dnů v provozu
• 4 928 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 03.08.2021 a svátek má Miluše