Z Nového Světa do celého světa

300 let harrachovského skla
31. května – 16. září 2012

Výstavní sál Uměleckoprůmyslového musea v Praze

Uměleckoprůmyslové museum připravilo unikátní, ba přímo úžasnou, výstavu, která dokumentuje výsledky třistaleté práce našich sklářů. Jako návštěvníci budeme jistě překvapeni nádherou, rozmanitostí a nápaditostí velmi křehkých výrobků, které se velmi špatně převážejí a které šly z Nového Světa do celého světa. Získáme několikaletým výzkumem podložený umělecko-historický pohled na mnohotvárnou produkci harrachovské sklárny – od barokních počátků přes nesčetné podoby skla doby biedermeieru a historismu, originální secesní projev a snahu přizpůsobit se proudu dekorativismu, funkcionalistickým tendencím meziválečného období až po nové designérské přístupy pro roce 1950 a sklo současné.



Na přední místo mezi sklářskými podniky, které zásadním způsobem přispěly ke světové proslulosti, patří nepochybně harrachovská sklárna v Novém Světě v Krkonoších, jejíž historie – jak dokládá nejstarší písemná zmínka o huti z roku 1712 – se odvíjí již po tři staletí. Je sklárnou, která ve všech obdobích vývoje českého skla vždy zastávala, jak z hlediska stylu, tak i z technologického pohledu, progresívní a nejednou určující roli.



Samotné museum v Harrachově čítá na 5 tisíc exponátů. Pokud se konala nějaká Světová výstava, harrachovští skláři se vždy snažili o to, aby předvedli výsledky mistrovské práce, co nejvíce sklářských produktů, neboť na základě zájmu návštěvníků vznikaly objednávky na sklářské produkty nové. Sklárna totiž vyráběla pouze na zakázku, dokonce skleněné produkty nebyly na trhu pro běžného zákazníka k mání, pouze na výstavách v tehdejším Československu. V současnosti bohužel dochází k útlumu zahraničních zájemců o naše sklo (např. Švédsko), protože se preferují levnější, méně kvalitní, výrobky, které po celém světě zaplavili výrobci čínští. Dokonce je ohroženo i učňovské školství sklářské, že dojde k jeho zániku. Smutné věci se tak v dnešní době dějí. Uvědomíme si to především, když ve výstavních vitrínách shlédneme nejen překrásně barevné skleněné důkazy umu našich sklářů, které bohužel tři staletí nepřekonalo, a asi ani už nepřekoná. Protože výroba uměleckého skla není jen řemeslo, ale i výsledkem práce designérů i zkušeností sklářů, které se předávají z generace na generaci, z otců na syny.



České sklo bylo a je celosvětově považováno a uznáváno za kulturní fenomén. Harrachovské sklárně v Novém Světě v Krkonoších patří přední místo mezi podniky, které se v minulosti o proslulost českého sklářství zasloužily. Sklárna, zmiňovaná v písemných pramenech již počátkem 18. století, však zaujímá mezi českými výrobci dekorativního a nápojového skla jedinečné místo nejen svou třísetletou historií. Tradiční řemeslná zručnost, technologické zázemí a především prozíravá snaha využívat, ale i vlastním přínosem rozvíjet nejrůznější postupy v práci s křišťálovým a barevným sklem jí vždy umožňovaly pohotově reagovat na stylové změny, jimiž sklářská tvorba během 18. až 20. století procházela. Na špičkové kvalitě řemeslného provedení i na umělecké úrovni harrachovského skla a na jeho mezinárodní proslulosti se v průběhu doby zásadně podílely četné významné osobnosti sklářského světa, technologové a umělci.



Nevšední schopnost rychle a svébytně odpovídat na nejnovější vývojové tendence ovlivňující uměleckořemeslnou tvorbu sklárně přinášela mnohá ocenění na domácích i mezinárodních výstavních přehlídkách včetně všech důležitých výstav světových. Souběžně s tím sklárna vždy hledala a zpravidla velmi úspěšně nalézala cestu, jak svojí produkcí proniknout na evropské i zámořské trhy, na stoly aristokracie, do interiérů měšťanstva a posléze také do sbírek muzeí a milovníků sklářského umění.



Výstava k 300. výročí sklárny v Novém Světě tudíž vychází z dlouhodobého soustředěného výzkumu archivních pramenů, zejména z firemní dokumentace dochované v nezvyklé šíři. Přináší objevný, zpřesňující a ucelený pohled na harrachovské sklo z celého období činnosti sklárny. Prostřednictvím harrachovské produkce a sbírek UPM však nám také nabízí jedinečnou a neopakovatelnou možnost přiblížit podoby českého skla v celém jeho vývoji od baroku přes období biedermeieru, historismu, secese a dekorativismu až po současnost.



Záštitu nad výstavou převzal Karel Schwarzenberg, ministr zahraničních věcí České republiky.



Výstava vznikla za laskavé podpory Sklárny Novosad & syn, Harrachov a Georga Höltla a Glasmuseum Passau.



Výpravnou doprovodnou publikaci k výstavě vydává v češtině a angličtině nakladatelství Arbor vitae ve spolupráci s UPM.



Pořadatelé: Uměleckoprůmyslové museum v Praze (UPM) a Západočeské muzeum v Plzni (ZČM)

Autor koncepce výstavy: Jan Mergl (ZČM)

Spoluautoři: Jarmila Brožová, Jan Schöttner (UPM), Lenka Merglová Pánková (ZČM), Helena Brožková (UPM), Florian Knothe (Corning Museum of Glass, NY)
Odborná spolupráce: Jan Luštinec (Krkonošské muzeum v Jilemnici – Správa KRNAP), František Novosad (Sklárna Novosad & syn, Harrachov)
Architektonické řešení: Dušan Seidl
Grafický design: Filip Heyduk, Martin Strnad (HMS design)



Reprízy výstavy: 26. 9. – prosinec 2012, Západočeské muzeum v Plzni
leden – květen 2013, Muzeum skla a bižuterie v Jablonci nad Nisou

otevřeno denně kromě pondělí 10-18 hodin, úterý 10-19 hodin
vstupné na výstavu: plné 80 Kč, snížené 40 Kč, rodinné 150 Kč

Tweet