Dcera nechce na vysokou. Co s tím?
Fabiola
31. 7. 2016
Moje dcera má vynikající prospěch a před sebou poslední rok na osmiletém gymnáziu. Jenomže se rozhodla, že na vysokou nepůjde. Zkoušíme to s manželem po dobrém, po zlém, není to nic platné. Vypadá to, že to myslí vážně a nevíme, co ji k tomu vede. Je to až hřích, dcera je nadaná na přírodní vědy, hlavně matematiku a fyziku, ale o vysoké škole nechce ani slyšet. Co s tím máme dělat? Jana
Milá Jano,
nezbývá než doufat, že dcera se umoudří. Pokud ne, vždycky je tu možnost jeden rok po střední škole pracovat a pak na vysokou školu podat přihlášku a zkusit to o rok později. Bylo by dobré zjistit, co přesně ji k tomuto rozhodnutí nepokračovat ve studiu vede. Někdy to bývá obyčejný vzdor, kdy potomek vycítí, na čem rodičům záleží, a bojkotuje to a sám pořádně neví proč. Možná se za své dobré známky stydí a nechce být „hodná holčička“, která dělá všem okolo jenom radost. Třeba chce vydělávat peníze a myslí si, že toto bude pohodlnější cesta, což si osobně nemyslím. Zkuste ji nechat, ať na to přijde sama.
Zeptejte se jí, co přesně chce po maturitě dělat. Kam nastoupí, jestli už ví, kde by ji s maturitou z gymnázia přijali a kolik by si vydělala. V kolik hodin by ráno musela vstávat a kdy by měla nárok na první dny dovolené. Nevím, zda to má až takto promyšlené nebo ji těmito a podobnými otázkami teprve přimějete k tomu, aby se nad tím zamyslela.
Nedoporučuji žádné výčitky ani lamentace. I když vaše obavy a zklamání chápu, každý si jdeme vlastní cestou a nikdo z nás neví, co je pro vaši dceru nejlepší! Není ani dobré argumentovat tím, že její spolužáci na vysokou školu půjdou nebo jí dávat kohokoli za příklad. Mohla by se jen o to víc zatvrdit.
Motivovat lze spíše dobrými příklady, a to nenásilně. Přeji, ať je rozhodnutí vaší dcery správné a ať ho později nelituje, ať už se nakonec rozhodne jakkoli. A vám přeji pevné nervy a víru, že vše dopadne dobře!
Fabiola
zdroj foto: pixabay.com
31. 7. 2016
Moje dcera má vynikající prospěch a před sebou poslední rok na osmiletém gymnáziu. Jenomže se rozhodla, že na vysokou nepůjde. Zkoušíme to s manželem po dobrém, po zlém, není to nic platné. Vypadá to, že to myslí vážně a nevíme, co ji k tomu vede. Je to až hřích, dcera je nadaná na přírodní vědy, hlavně matematiku a fyziku, ale o vysoké škole nechce ani slyšet. Co s tím máme dělat? JanaMilá Jano,
nezbývá než doufat, že dcera se umoudří. Pokud ne, vždycky je tu možnost jeden rok po střední škole pracovat a pak na vysokou školu podat přihlášku a zkusit to o rok později. Bylo by dobré zjistit, co přesně ji k tomuto rozhodnutí nepokračovat ve studiu vede. Někdy to bývá obyčejný vzdor, kdy potomek vycítí, na čem rodičům záleží, a bojkotuje to a sám pořádně neví proč. Možná se za své dobré známky stydí a nechce být „hodná holčička“, která dělá všem okolo jenom radost. Třeba chce vydělávat peníze a myslí si, že toto bude pohodlnější cesta, což si osobně nemyslím. Zkuste ji nechat, ať na to přijde sama.
Zeptejte se jí, co přesně chce po maturitě dělat. Kam nastoupí, jestli už ví, kde by ji s maturitou z gymnázia přijali a kolik by si vydělala. V kolik hodin by ráno musela vstávat a kdy by měla nárok na první dny dovolené. Nevím, zda to má až takto promyšlené nebo ji těmito a podobnými otázkami teprve přimějete k tomu, aby se nad tím zamyslela.
Nedoporučuji žádné výčitky ani lamentace. I když vaše obavy a zklamání chápu, každý si jdeme vlastní cestou a nikdo z nás neví, co je pro vaši dceru nejlepší! Není ani dobré argumentovat tím, že její spolužáci na vysokou školu půjdou nebo jí dávat kohokoli za příklad. Mohla by se jen o to víc zatvrdit.
Motivovat lze spíše dobrými příklady, a to nenásilně. Přeji, ať je rozhodnutí vaší dcery správné a ať ho později nelituje, ať už se nakonec rozhodne jakkoli. A vám přeji pevné nervy a víru, že vše dopadne dobře!
Fabiola
zdroj foto: pixabay.com
| Tweet |
