Šátek na krk
Jana Kučerová
4. 4. 2022
Musím se vyznat ze své lásky k šátkům a šátečkům na krk. Je to ideální módní doplněk, který se hodí snad úplně ke všemu.
Má šátkotkománie se projevila zhruba před šesti lety.
Tehdy se v jedné z prodejen v našem městě objevily malé, překrásné šátečky doslova za pár kaček. Jednobarevné, kárované, s puntíky, s květinovými vzory, ale i s překrásnými abstrakcemi. Pokaždé, když jsem měla cestu okolo, jsem se šla šátečky „prohrábnout“.
Brala jsem je do ruky v duchu kombinovala s tím, co už jsem měla doma. Pravidelně jsem si jeden, dva i tři koupila. Zajímavé je, že ty starší se mi nikdy neokoukaly.
Nosila jsem je okolo krku, zaplnila jsem jimi všechny možné výstřihy, ty větší šátky jsem se nedzdráhala omotat si okolo pasu, když jsem měla jednobarevnou sukni nebo kalhoty.
Svazovala jsem si jimi vlasy. Byly nezaměnitelné, všechny po čase nesly vůni mého oblíbeného parfému. Doma jsem je měla v šuplících, ale některé ležely v koupelně, jiný zůstal ležérně pohozený v ložnici na nočním stolku.
Došlo to tak daleko, že jsem koupeným šátkům o rozměrech cca 50 krát 50 centimetrů pomalu začala podřizovat svůj šatník.
Od rozdrbaných džín jsem postupně přecházela k elegantnějším modelům. I když, na druhou stranu, musím sebekriticky přiznat, že světle modrý šátek s abstraktním vzorem v tmavě modrém provedení se skvěle hodil právě k džínám a světle modrému triku a modrým botkám!
Šátečky mě provázejí mým životem.
Jednu dobu fascinovaly i moji tehdy sedmiletou dceru. Když měly děti ve škole na jaře jarmark, kde prodávaly nějaké ty drobnosti, například doma upečené koláčky, záložky do knih, ručně namalované obrázky nebo dřevěné rámečky na fotografie, moje dcerka si tehdy postavila hlavu, že bude prodávat maminčiny šátečky na krk. Ne mé nejoblíbenější, to samozřejmě ne, ale měla tím na mysli právě tenhle druh.
Nakoupily jsme takové, které se dceři líbily. Tatínek připravil hliníkovou půlmetrovou tyčku, na které si šátečky uvázala. Jen se po nich zaprášilo, za patnáct minut měla prodáno. Utvrdilo mne to v tom, že šátečky, to je prostě fenomén!!
Dnes už je nenosím tak často, změnila jsem životní styl, a tak je neprovětrávám tak často. Vzpomínám ale na vše, co se v mém šátečkovém období odehrálo, moc ráda. Bylo to svým způsobem nejhezčí, nejvoňavější a nejbarevnější období mého života.
žena si hraje s vlasy od George Hodan
4. 4. 2022
Musím se vyznat ze své lásky k šátkům a šátečkům na krk. Je to ideální módní doplněk, který se hodí snad úplně ke všemu. Má šátkotkománie se projevila zhruba před šesti lety.
Tehdy se v jedné z prodejen v našem městě objevily malé, překrásné šátečky doslova za pár kaček. Jednobarevné, kárované, s puntíky, s květinovými vzory, ale i s překrásnými abstrakcemi. Pokaždé, když jsem měla cestu okolo, jsem se šla šátečky „prohrábnout“.
Brala jsem je do ruky v duchu kombinovala s tím, co už jsem měla doma. Pravidelně jsem si jeden, dva i tři koupila. Zajímavé je, že ty starší se mi nikdy neokoukaly.
Nosila jsem je okolo krku, zaplnila jsem jimi všechny možné výstřihy, ty větší šátky jsem se nedzdráhala omotat si okolo pasu, když jsem měla jednobarevnou sukni nebo kalhoty.
Svazovala jsem si jimi vlasy. Byly nezaměnitelné, všechny po čase nesly vůni mého oblíbeného parfému. Doma jsem je měla v šuplících, ale některé ležely v koupelně, jiný zůstal ležérně pohozený v ložnici na nočním stolku.
Došlo to tak daleko, že jsem koupeným šátkům o rozměrech cca 50 krát 50 centimetrů pomalu začala podřizovat svůj šatník.
Od rozdrbaných džín jsem postupně přecházela k elegantnějším modelům. I když, na druhou stranu, musím sebekriticky přiznat, že světle modrý šátek s abstraktním vzorem v tmavě modrém provedení se skvěle hodil právě k džínám a světle modrému triku a modrým botkám!
Šátečky mě provázejí mým životem.
Jednu dobu fascinovaly i moji tehdy sedmiletou dceru. Když měly děti ve škole na jaře jarmark, kde prodávaly nějaké ty drobnosti, například doma upečené koláčky, záložky do knih, ručně namalované obrázky nebo dřevěné rámečky na fotografie, moje dcerka si tehdy postavila hlavu, že bude prodávat maminčiny šátečky na krk. Ne mé nejoblíbenější, to samozřejmě ne, ale měla tím na mysli právě tenhle druh.
Nakoupily jsme takové, které se dceři líbily. Tatínek připravil hliníkovou půlmetrovou tyčku, na které si šátečky uvázala. Jen se po nich zaprášilo, za patnáct minut měla prodáno. Utvrdilo mne to v tom, že šátečky, to je prostě fenomén!!
Dnes už je nenosím tak často, změnila jsem životní styl, a tak je neprovětrávám tak často. Vzpomínám ale na vše, co se v mém šátečkovém období odehrálo, moc ráda. Bylo to svým způsobem nejhezčí, nejvoňavější a nejbarevnější období mého života.
žena si hraje s vlasy od George Hodan
| Tweet |
