Nemám se s kým vodit za ruku
Helimadoe
9. 7. 2014
9. 7. 2014
Můj muž mě nevezme nikdy za ruku, posteskne si nejedna z nás. Přitom nás partneři milují. Čím to tedy je?
Muži nenabídnou ženám rámě a vidět dvojici zavěšenou do sebe se taky často nevidí. Snad jen ve starých filmech nebo u párů, které mají leccos za sebou a jsou si oporou. Po tom všem, co zažili, na to mají nárok.
Jezdím pravidelně do práce autobusem a někdy nevím kam s očima. Mladí se ožužlávají, olizují a okusují, jinak se to nazvat ani nedá. Neznají ostych a dávají svým citům volný průchod. Vidět letmý polibek ve formě poděkování nebo pozdravu mezi mužem a ženou ve středním věku je skoro zázrak. Nejsem žádný milovník starých návyků, ale je to přeci hezké, když lidé stvrdí svůj cit, decentně a jemně, i na veřejnosti!
Ženy by se za ruku držely rády, ale není s kým.
Muži s námi žijí, ale za držení se na veřejnosti se stydí. Dala bych ruku do ohně, že dvojice ve věku 40 let, která je zahleděná do sebe a umí si dát najevo úctu a náklonnost, se spolu zná krátce.
Lidé se berou a rozvádějí a když se znovu zamilují, tak bez ohledu na věk se nestydí za své emoce. Škoda, že ty příjemné projevy tak rychle vyprchají!
Když vidím pár, který se k sobě chová s úctou, slušně a hezky, tak je to přeci krásný příklad a inspirace i pro nás ostatní. Nakažlivé to není, ale možná by se za to tolik mužů a žen nestydělo.
Setkala jsem se se zajímavým názorem: když matka často vodí svého syna za ruku, třeba ho dlouho doprovází do školy nebo ho drží za ruku na procházkách, tak se kluci za to stydí a v dospělosti pak podvědomě neumí své partnerce nabídnout ruku nebo rámě.
To samé platí i pro polibky a další projevy lásky, které matky nemají pod kontrolou a které chlapce v očích jeho vrstevníků zesměšní.
Zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=73249&picture=in-love
Muži nenabídnou ženám rámě a vidět dvojici zavěšenou do sebe se taky často nevidí. Snad jen ve starých filmech nebo u párů, které mají leccos za sebou a jsou si oporou. Po tom všem, co zažili, na to mají nárok.
Jezdím pravidelně do práce autobusem a někdy nevím kam s očima. Mladí se ožužlávají, olizují a okusují, jinak se to nazvat ani nedá. Neznají ostych a dávají svým citům volný průchod. Vidět letmý polibek ve formě poděkování nebo pozdravu mezi mužem a ženou ve středním věku je skoro zázrak. Nejsem žádný milovník starých návyků, ale je to přeci hezké, když lidé stvrdí svůj cit, decentně a jemně, i na veřejnosti!
Ženy by se za ruku držely rády, ale není s kým.
Muži s námi žijí, ale za držení se na veřejnosti se stydí. Dala bych ruku do ohně, že dvojice ve věku 40 let, která je zahleděná do sebe a umí si dát najevo úctu a náklonnost, se spolu zná krátce.
Lidé se berou a rozvádějí a když se znovu zamilují, tak bez ohledu na věk se nestydí za své emoce. Škoda, že ty příjemné projevy tak rychle vyprchají!
Když vidím pár, který se k sobě chová s úctou, slušně a hezky, tak je to přeci krásný příklad a inspirace i pro nás ostatní. Nakažlivé to není, ale možná by se za to tolik mužů a žen nestydělo.
Setkala jsem se se zajímavým názorem: když matka často vodí svého syna za ruku, třeba ho dlouho doprovází do školy nebo ho drží za ruku na procházkách, tak se kluci za to stydí a v dospělosti pak podvědomě neumí své partnerce nabídnout ruku nebo rámě.
To samé platí i pro polibky a další projevy lásky, které matky nemají pod kontrolou a které chlapce v očích jeho vrstevníků zesměšní.
Zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=73249&picture=in-love
Tweet |
Další články, které by vás také mohly zajímat: |