Čtenářky adoptují na dálku ugandského chlapce
Venušanka
18. 3. 2007
Kizito Olwor bydlí se svou starou babičkou, které je kolem sedmdesáti let a už nepracuje, ve vesnici Ndibata v Ugandě. Je mu deset let a jeho maminka umřela. Kizito Olwor chce být jednou lékařem.
Být doktorem, to v první řadě znamená chodit do školy, mít odborné vzdělání. Copak o to, ve škole se chlapci líbí, ale rodina si nemůže dovolit platit veškeré výdaje s tím spojené.
Takže slovo dalo slovo a z nezávazné diskuse na našich fórech vznikl nápad, že bychom ho mohli na dálku adoptovat. Kizito Olwor sice nebyl prvním dítětem, které jsme si vyhlédli, ale to vůbec neznamená, že bychom z něj neměli radost! Naopak!
S arcidiecézní charitou Praha, která má tyto náležitosti na starosti, jsme se na jeho adopci na dálku dohodli v pátek 16. března. Informace o adopci jsme čerpali na www.charita-adopce.cz.
Ten večer, kdy nám charita dítě přislíbila, se na našem diskusním fóru, které nese stejný název jako jméno chlapce, virtuálně slavilo. Jenže adoptovat na dálku dítě neznamená se pouze radovat, ale především zařídit vše potřebné.
Tyto povinnosti na sebe dobrovolně a ochotně vzala čtenářka ryksa, která už má s adopcí zkušenosti. Za to jí patří velký dík. Ona také bude v naší jedenadvacetičlenné „rodině“ pokladní, která od nás bude jednou za rok peníze vybírat, respektive jí je pošleme na účet k tomu určený. Roční příspěvek činí 7000 korun a každý přispěje podle svých možností tak, aby se celková částka poskládala.
V této rubrice budeme zveřejňovat dopisy, které nám od Kiziho přijdou, obrázky, které nám namaluje a pošle, a také jeho vysvědčení. Zkrátka a dobře všechno, co se o něm z jeho rodné Ugandy dozvíme. Dodejme ještě pro úplnost, že chlapec navštěvuje školu St. Andrew Kaggwa Ndibata Primary School.
A co o něm ještě víme? Třeba to, že se zajímá o činnost ve škole a je bystrý. Doma je zodpovědný, přátelský, dobře vychází s ostatními dětmi. K jeho zálibám patří fotbal.
Nemá žádné sourozence, ani maminku, jen otce. A babičku.
Aby článek byl v rámci možností úplný, sluší se dodat, že „rodinku“, která ho adoptovala, tvoří (dle pořadí, jak se zapojili):
- RYKSA
- JUANITA
- SALARE
- VENUŠANKA
- ANDYY
- BETYNA
- MAXELA
- IGATA
- NAFNAF
- JARIKA
- KEKKA
- KOSMOSEK
- MEGERA
- TEREZA.R
- LUCKA
- JUVAJA
- RENY3
- LADINEK58
- ALIMRAJ
- CHARIDA
- HORTENZIE
A to nejdůležitější na konec: kontakt na ryksu je: labudkoval@seznam.cz. To pro případ, že byste s ní potřebovali cokoli ohledně adopce na dálku projednat.
Děkuji všem, kteří se zapojili.
Tak, milý Kizi (takto jsme si chlapcovo jméno upravili), ať se ti ve škole pořád líbí. Teď už si nemusíš dělat starosti, jestli bude mít tvůj táta peníze na to, abys s kamarády mohl zasednout ve školní lavici. Dávej ve škole pozor, ať víš, o čem pan učitel, nebo paní učitelka mluví.
Uč se dobře nejenom proto, abychom měli radost z tvých známek, ale především proto, aby se ti splnil tvůj sen být lékařem. Tvá adoptivní rodina ti bude i v té velké dálce kdesi na opačné polokouli držet palce…
18. 3. 2007
Kizito Olwor bydlí se svou starou babičkou, které je kolem sedmdesáti let a už nepracuje, ve vesnici Ndibata v Ugandě. Je mu deset let a jeho maminka umřela. Kizito Olwor chce být jednou lékařem. Být doktorem, to v první řadě znamená chodit do školy, mít odborné vzdělání. Copak o to, ve škole se chlapci líbí, ale rodina si nemůže dovolit platit veškeré výdaje s tím spojené.
Takže slovo dalo slovo a z nezávazné diskuse na našich fórech vznikl nápad, že bychom ho mohli na dálku adoptovat. Kizito Olwor sice nebyl prvním dítětem, které jsme si vyhlédli, ale to vůbec neznamená, že bychom z něj neměli radost! Naopak!
S arcidiecézní charitou Praha, která má tyto náležitosti na starosti, jsme se na jeho adopci na dálku dohodli v pátek 16. března. Informace o adopci jsme čerpali na www.charita-adopce.cz.
Ten večer, kdy nám charita dítě přislíbila, se na našem diskusním fóru, které nese stejný název jako jméno chlapce, virtuálně slavilo. Jenže adoptovat na dálku dítě neznamená se pouze radovat, ale především zařídit vše potřebné.
Tyto povinnosti na sebe dobrovolně a ochotně vzala čtenářka ryksa, která už má s adopcí zkušenosti. Za to jí patří velký dík. Ona také bude v naší jedenadvacetičlenné „rodině“ pokladní, která od nás bude jednou za rok peníze vybírat, respektive jí je pošleme na účet k tomu určený. Roční příspěvek činí 7000 korun a každý přispěje podle svých možností tak, aby se celková částka poskládala.
V této rubrice budeme zveřejňovat dopisy, které nám od Kiziho přijdou, obrázky, které nám namaluje a pošle, a také jeho vysvědčení. Zkrátka a dobře všechno, co se o něm z jeho rodné Ugandy dozvíme. Dodejme ještě pro úplnost, že chlapec navštěvuje školu St. Andrew Kaggwa Ndibata Primary School.
A co o něm ještě víme? Třeba to, že se zajímá o činnost ve škole a je bystrý. Doma je zodpovědný, přátelský, dobře vychází s ostatními dětmi. K jeho zálibám patří fotbal.
Nemá žádné sourozence, ani maminku, jen otce. A babičku.
Aby článek byl v rámci možností úplný, sluší se dodat, že „rodinku“, která ho adoptovala, tvoří (dle pořadí, jak se zapojili):
- RYKSA
- JUANITA
- SALARE
- VENUŠANKA
- ANDYY
- BETYNA
- MAXELA
- IGATA
- NAFNAF
- JARIKA
- KEKKA
- KOSMOSEK
- MEGERA
- TEREZA.R
- LUCKA
- JUVAJA
- RENY3
- LADINEK58
- ALIMRAJ
- CHARIDA
- HORTENZIE
A to nejdůležitější na konec: kontakt na ryksu je: labudkoval@seznam.cz. To pro případ, že byste s ní potřebovali cokoli ohledně adopce na dálku projednat.
Děkuji všem, kteří se zapojili.
Tak, milý Kizi (takto jsme si chlapcovo jméno upravili), ať se ti ve škole pořád líbí. Teď už si nemusíš dělat starosti, jestli bude mít tvůj táta peníze na to, abys s kamarády mohl zasednout ve školní lavici. Dávej ve škole pozor, ať víš, o čem pan učitel, nebo paní učitelka mluví.
Uč se dobře nejenom proto, abychom měli radost z tvých známek, ale především proto, aby se ti splnil tvůj sen být lékařem. Tvá adoptivní rodina ti bude i v té velké dálce kdesi na opačné polokouli držet palce…
| Tweet |
