Svět slov

Vyhledávání

Nejčtenější za rok

Moudrosti do hrsti

Je mnohem lehčí složit hromadu uhlí, než vyznat lásku.
(Emanuele Bolognessi)

Červená se, červená, když jí hladím ramena

Vanda Švehlová
14. 11. 2016
Červená se, červená, když jí hladím ramenaHrne se vám do tváří krev, všichni se na vás dívají a vy byste se nejraději studem propadla. Nesnášíte, když se červenáte, ale to je asi tak jediné, co můžete v danou chvíli dělat. Kromě toho, že čekáte, až to přejde a vy se vrátíte znovu k normálu.

Červenání je v našich zeměpisných končinách ze společenského hlediska nežádoucí, protože se nedá nijak korigovat a dotyčný má téměř vždycky pocit, že zrudl v tu nejnevhodnější chvíli.

Proč se červenáme?

Někomu zčervenají tváře, jinému zase dekolt nebo mu na krku naskáčou nepravidelné rudé skvrny. V pravém slova smyslu nejde o zdravotní problém, ale o psychický handicap. Lidé, kteří se červenají, se za to stydí a je jim to hodně nepříjemné. To je stresuje a stres bývá spouštěčem pro rychlé, nečekané a nepřiměřené zrudnutí. Jde tedy o začarovaný kruh.

Co se děje, když náhle zčervenáme?

V okamžiku, kdy zčervenáme, dojde k náhlému prokrvení periferních částí těla, v tomto případě obličeje. Tím máme na mysli situaci, kdy se tak stane z ničeho nic, takže to nenavazuje na nějakou fyzicky namáhavou práci a zrovna tak nejde o okamžik, že se vrátíme vymrzlí z výletu do přetopené místnosti. Nápadnější bývá červenání u lidí s velmi světlou pokožkou.

Proč se někteří lidé červenají?

Odborníci z oblasti psychologie nabízejí jisté vysvětlení, co za tímto problémem stojí. Obvykle jím trpí lidé, kteří jsou sebekritičtí, stydliví, nedůvěřiví, trpí trémou a sužují je pochybnosti o sobě samých. Většinou jim hodně záleží na tom, co si o nich myslí jejich okolí. Kladou na sebe velké nároky a chybí jim zdravá sebejistota. Nechtějí na sobě dát nic znát, to je stojí obrovské úsilí a nevědomky zapojí v tu chvíli do hry neurovegetativní systém. Dojde k nerovnováze v prokrvení. Krev se v mnohem větším objemu, než je běžné, nahrne do obličeje a dekoltu.

Co se s tím dá dělat?

Asi nejjednodušší je zvyknout si, že to tak máme. Nikdo není dokonalý a každý z nás se obvykle potýkáme s nějakým tím „nedostatkem“. Koho to příliš obtěžuje, ten by měl navštívit psychologa nebo psychoterapeuta a s jeho pomocí rozklíčovat, jaké spouštěče fungují nejčastěji a zda se jich lze nějak vyvarovat. Když nic jiného, dozvíte se sami o sobě více a možná narazíte na hlubší problémy, které by s tímto handicapem mohly souviset.

zdroj foto: pixabay.com

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...
RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 6 598 dnů v provozu
• 4 940 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 28.03.2024 a svátek má Soňa