Jak funguje naše tělo v cyklech
Jana Kučerová
18. 9. 2016
Lidské tělo, to je pořád jedna velká záhada. I když vědci odhalují jedno tajemství za druhým, pořád jichž zbývá dost a dost.
Třeba takové nemoci. Jestlipak víte, že u řady nemocí příznaky během dne kolísají? Určitě jste si všimli, že u horečky naměříte nejnižší hodnoty po ránu, zato odpoledne a navečer se zase zvyšuje. Lidé s astmatem mívají často potíže nad ránem, a nikoli přes den. Jak je to možné? Vysvětlení je prosté, i když pro úplné pochopení by bylo nutné pohroužit se do vědeckých studií až do detailů.
Ale aspoň takto: Jednotlivé fyziologické pochody probíhají v lidském těle periodicky v odlišných cyklech, ať už denních, měsíčních nebo dokonce sezónních. Těmito zákonitostmi, zajímavostmi a praktickým využitím se zabývá chronobiologie. Je to relativní nová vědní disciplána a je tu stále ještě hodně otázek, které čekají na své zodpovězení.
Možná si říkáte, k čemu je to dobré vědět? I když se to třeba nezdá, tak tyto znalosti jsou hodně užitečné. Čím dokonaleji budeme znát podrobnosti, jak funguje lidské tělo, jeho orgány, jednotlivé biochemické pochody a samotný metabolismus, tím lépe v případě, když člověk onemocní. Lékaři na základě těchto poznatků mohou spolehlivěji určit, kdy, respektive v jakou hodinu, si má pacient vzít konkrétní lék, který mu účinně pomůže. Užívání medikamentů je nutné dobře načasovat, aby splnily svůj úkol. Z vlastní zkušenosti určitě víte, že některé preparáty se užívají po ránu, jiné po jídle, další se naopak berou na lačno nebo na noc. Kombinací je opravdu hodně.
Asi nejzajímavější je sledování výkyvů v krevním tlaku. Lidí, kteří mají problémy s vysokým krevním tlakem, stále přibývá a infarkt, mrtvice a další vážné zdravotní komplikace s tím související představují stále vysoké procentu úmrtnosti.
Asi víte, že nejnižší hodnoty krevního tlaku se dají naměřit v noci zhruba do třetí hodiny ranní. Po probuzení systolický i diastolický tlak povyskočí nahoru. To je asi nejvýraznější výkyv. Během dne už kolísání není tak výrazné, ale záleží na okolnostech, tj. na naší fyzické zátěži, stresu atd.
Nutno dodat, že každý jsme jedinečná individualita, takže i když závěry bývají zajímavé a mají obecnou platnost, co člověk, to unikát se vším všudy, a tedy i se svými chronobiologickými rytmy.
zdroj foto: pixabay.com
18. 9. 2016
Lidské tělo, to je pořád jedna velká záhada. I když vědci odhalují jedno tajemství za druhým, pořád jichž zbývá dost a dost.Třeba takové nemoci. Jestlipak víte, že u řady nemocí příznaky během dne kolísají? Určitě jste si všimli, že u horečky naměříte nejnižší hodnoty po ránu, zato odpoledne a navečer se zase zvyšuje. Lidé s astmatem mívají často potíže nad ránem, a nikoli přes den. Jak je to možné? Vysvětlení je prosté, i když pro úplné pochopení by bylo nutné pohroužit se do vědeckých studií až do detailů.
Ale aspoň takto: Jednotlivé fyziologické pochody probíhají v lidském těle periodicky v odlišných cyklech, ať už denních, měsíčních nebo dokonce sezónních. Těmito zákonitostmi, zajímavostmi a praktickým využitím se zabývá chronobiologie. Je to relativní nová vědní disciplána a je tu stále ještě hodně otázek, které čekají na své zodpovězení.
Možná si říkáte, k čemu je to dobré vědět? I když se to třeba nezdá, tak tyto znalosti jsou hodně užitečné. Čím dokonaleji budeme znát podrobnosti, jak funguje lidské tělo, jeho orgány, jednotlivé biochemické pochody a samotný metabolismus, tím lépe v případě, když člověk onemocní. Lékaři na základě těchto poznatků mohou spolehlivěji určit, kdy, respektive v jakou hodinu, si má pacient vzít konkrétní lék, který mu účinně pomůže. Užívání medikamentů je nutné dobře načasovat, aby splnily svůj úkol. Z vlastní zkušenosti určitě víte, že některé preparáty se užívají po ránu, jiné po jídle, další se naopak berou na lačno nebo na noc. Kombinací je opravdu hodně.
Asi nejzajímavější je sledování výkyvů v krevním tlaku. Lidí, kteří mají problémy s vysokým krevním tlakem, stále přibývá a infarkt, mrtvice a další vážné zdravotní komplikace s tím související představují stále vysoké procentu úmrtnosti.
Asi víte, že nejnižší hodnoty krevního tlaku se dají naměřit v noci zhruba do třetí hodiny ranní. Po probuzení systolický i diastolický tlak povyskočí nahoru. To je asi nejvýraznější výkyv. Během dne už kolísání není tak výrazné, ale záleží na okolnostech, tj. na naší fyzické zátěži, stresu atd.
Nutno dodat, že každý jsme jedinečná individualita, takže i když závěry bývají zajímavé a mají obecnou platnost, co člověk, to unikát se vším všudy, a tedy i se svými chronobiologickými rytmy.
zdroj foto: pixabay.com
| Tweet |
