Zázrak zvaný červená řepa
Vanda Švehlová
14. 2. 2014
Také při nákupu váháte, jestli máte vhodit do nákupního košíku červenou řepu, ale pak pokrčíte rameny a minete ji? Chyba!
Je škoda, že nevypadá tak vábně jako barevná lesklá jablka nebo žluťoučké banány, protože řepa je neuvěřitelně zdravá a lahodná zelenina. Obsahuje obrovské množství vitamínů a minerálů, ale stále patří k poměrně opomíjeným druhům, které se při přípravě studené či teplé kuchyně připravují.
Červená řepa je pochoutka. Na kyselé saláty, které jste okusili jako děti zapomeňte, zkazit se dá všechno a školní jídelny uměly vyprodukovat nejeden „blaf“.
A co takhle boršč, ten vám chutná? Bez řepy by nemohl existovat (pozor, co boršč, tak to skoro zaručeně jiný recept, ochutnala jsem řadu borščů, od úplně nepoživatelných až po neskutečné lahůdky, po kterých se mi vážně stýská dodnes).
Naše babičky a prababičky byly moudré ženy a nedaly na červenou řepu dopustit.
Červená řepa dokáže posílit a „nakopnout“ špatně fungující imunitního systému, a je také plná přírodních látek bránicích vzniku rakoviny.
Snižuje hladinu cholesterolu, má antioxidační účinek, očišťuje organismus a odvádí z těla jedovaté látky. Pomáhá při tvorbě červených krvinek, působí blahodárně na cévy, odstraňuje zácpu.
Rusové považují červenou řepu za jídlo „stoletých“, protože prý nejenom dobře působí na pleť, ale prodlužuje život – můžeme tomu věřit a nemusíme, protože vlivů, které se podílejí na dlouhověkosti, je (vyjma genetiky) vždy mnohem více než jen jeden druh pokrmu nebo nápoje.
Listy červené řepy se dají také v kuchyni zužitkovat: jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se podobně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy, kořen se používal výhradně k léčebným účelům, pomáhal třeba proti bolestem hlavy nebo zubů. Dnes je tomu naopak, listy se už neprodávají, jen kořen, ale ten má tu výhodu, že se může konzumovat syrový, vařený, ale i pečený nebo smažený. Labužníci ho nakládají do vynikajících nálevů, v létě ho grilují, dávají do salátů.
Kupujte řepu nepoškozenou, spíše menší, aby nebyla dřevnatá, takovou, která nebude mít kadeřavé kořeny – ty ukazují na to, že jde o starší plod, který je sice také zdravý, ale nebývá tak chutný a měkký.
Nelekněte se, pokud si dáte červenou řepu a pak si všimnete lehce narůžovělé moči – znamená to jen, že lidský organismus si s barevným pigmentem neporadí.
Je to sice poznámka, která možná zkazí váš dobrý dojem z tohoto článku, ale je na místě :-)
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=38446&picture=repa
14. 2. 2014
Také při nákupu váháte, jestli máte vhodit do nákupního košíku červenou řepu, ale pak pokrčíte rameny a minete ji? Chyba! Je škoda, že nevypadá tak vábně jako barevná lesklá jablka nebo žluťoučké banány, protože řepa je neuvěřitelně zdravá a lahodná zelenina. Obsahuje obrovské množství vitamínů a minerálů, ale stále patří k poměrně opomíjeným druhům, které se při přípravě studené či teplé kuchyně připravují.
Červená řepa je pochoutka. Na kyselé saláty, které jste okusili jako děti zapomeňte, zkazit se dá všechno a školní jídelny uměly vyprodukovat nejeden „blaf“.
A co takhle boršč, ten vám chutná? Bez řepy by nemohl existovat (pozor, co boršč, tak to skoro zaručeně jiný recept, ochutnala jsem řadu borščů, od úplně nepoživatelných až po neskutečné lahůdky, po kterých se mi vážně stýská dodnes).
Naše babičky a prababičky byly moudré ženy a nedaly na červenou řepu dopustit.
Červená řepa dokáže posílit a „nakopnout“ špatně fungující imunitního systému, a je také plná přírodních látek bránicích vzniku rakoviny.
Snižuje hladinu cholesterolu, má antioxidační účinek, očišťuje organismus a odvádí z těla jedovaté látky. Pomáhá při tvorbě červených krvinek, působí blahodárně na cévy, odstraňuje zácpu.
Rusové považují červenou řepu za jídlo „stoletých“, protože prý nejenom dobře působí na pleť, ale prodlužuje život – můžeme tomu věřit a nemusíme, protože vlivů, které se podílejí na dlouhověkosti, je (vyjma genetiky) vždy mnohem více než jen jeden druh pokrmu nebo nápoje.
Listy červené řepy se dají také v kuchyni zužitkovat: jsou jedlé a obsahují beta-karoten, vápník a železo. Upravují se podobně jako špenát. Ve starověkých civilizacích se běžně jedly jenom listy, kořen se používal výhradně k léčebným účelům, pomáhal třeba proti bolestem hlavy nebo zubů. Dnes je tomu naopak, listy se už neprodávají, jen kořen, ale ten má tu výhodu, že se může konzumovat syrový, vařený, ale i pečený nebo smažený. Labužníci ho nakládají do vynikajících nálevů, v létě ho grilují, dávají do salátů.
Kupujte řepu nepoškozenou, spíše menší, aby nebyla dřevnatá, takovou, která nebude mít kadeřavé kořeny – ty ukazují na to, že jde o starší plod, který je sice také zdravý, ale nebývá tak chutný a měkký.
Nelekněte se, pokud si dáte červenou řepu a pak si všimnete lehce narůžovělé moči – znamená to jen, že lidský organismus si s barevným pigmentem neporadí.
Je to sice poznámka, která možná zkazí váš dobrý dojem z tohoto článku, ale je na místě :-)
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=38446&picture=repa
| Tweet |
