Jsem lempl. Zavolejte sanitku!
Venušanka
25. 3. 2022
K doktorovi nejdu, stejně by mi asi nic nového neřekl a vůbec, nač tam ztrácet čas? Jsem přeci zdravá a to, že se mi občas hůř dýchá, nic neznamená.
Nikoho nepotřebuji. Jsem soběstačná a jsem na to patřičně hrdá.
Tohle uvažování se mi nelíbí. Respektive, neřešila bych to, pokud by takováto pacientka opakovaně nevolala záchranku, když se jí přitíží.
„Nemohu dýchat,“ posílá textovky příbuzným a čeká, kdo zavolá záchranku. Ta přijede, poskytne první pomoc a radu, aby si dotyčná seniorka zašla ke specialistovi a s ním tyto chronické potíže řešila.
Člověk by řekl: bába stará, snad už má rozum a jedna blbá zkušenost, která skončila hospitalizací, stačila a ona se poučila. Ale ne.
Jakmile se uleví, tak se mávne velkoryse rukou. Nu což, to bylo jenom takové chvilkové zhoršení, co bych chodila po doktorech. Mám přeci „dýchátko“. A když bude nejhůř… ano, tušíte správně. Zavolá se syn nebo dcera, případně se pošle zoufalá textovka a ruku na srdce: který potomek, když mu přijde sms, že maminka nemůže vůbec dýchat, to nechá plavat? Asi žádný, když vezmu v potaz běžnou populaci, která nevykazuje sociopatické rysy. Syn nebo dcera zavolají okamžitě dýchavičné mamince sanitku, ta okamžitě přijede, ošetří, uklidní, doporučí návštěvu specialisty – a tak dále, však už asi tušíte. Nemluvě o tom, že potomek nechá práce a tradá za maminkou hned v závěsu za houkající sanitou.
Víte, co mě na tom nejvíc štve? Že se tomuhle zneužívání záchranného systému dá hravě předejít.
Pokud si na ledu v zimě zlomíte nohu a zůstanete venku ležet, neschopni pohybu, ok, chápu, nic jiného než zavolat zdravotníky asi nepomůže. Prevence dost dobře nepomáhá. I když si dáváte pozor a jdete opatrně, tak sebou švihnete, rupne to a neštěstí je na světě. Ale vyhýbat se doktorům, protože jste soběstační, hrdí, nikoho ke svému životu nepotřebujete – a pak lapat po dechu a zpovykaně zalarmovat celou rodinu a dvě sanity, to mi přijde jako docela silné kafe i na tak tolerantního člověka, jako jsem já.
zdroj foto: pixbay.com
25. 3. 2022

Nikoho nepotřebuji. Jsem soběstačná a jsem na to patřičně hrdá.
Tohle uvažování se mi nelíbí. Respektive, neřešila bych to, pokud by takováto pacientka opakovaně nevolala záchranku, když se jí přitíží.
„Nemohu dýchat,“ posílá textovky příbuzným a čeká, kdo zavolá záchranku. Ta přijede, poskytne první pomoc a radu, aby si dotyčná seniorka zašla ke specialistovi a s ním tyto chronické potíže řešila.
Člověk by řekl: bába stará, snad už má rozum a jedna blbá zkušenost, která skončila hospitalizací, stačila a ona se poučila. Ale ne.
Jakmile se uleví, tak se mávne velkoryse rukou. Nu což, to bylo jenom takové chvilkové zhoršení, co bych chodila po doktorech. Mám přeci „dýchátko“. A když bude nejhůř… ano, tušíte správně. Zavolá se syn nebo dcera, případně se pošle zoufalá textovka a ruku na srdce: který potomek, když mu přijde sms, že maminka nemůže vůbec dýchat, to nechá plavat? Asi žádný, když vezmu v potaz běžnou populaci, která nevykazuje sociopatické rysy. Syn nebo dcera zavolají okamžitě dýchavičné mamince sanitku, ta okamžitě přijede, ošetří, uklidní, doporučí návštěvu specialisty – a tak dále, však už asi tušíte. Nemluvě o tom, že potomek nechá práce a tradá za maminkou hned v závěsu za houkající sanitou.
Víte, co mě na tom nejvíc štve? Že se tomuhle zneužívání záchranného systému dá hravě předejít.
Pokud si na ledu v zimě zlomíte nohu a zůstanete venku ležet, neschopni pohybu, ok, chápu, nic jiného než zavolat zdravotníky asi nepomůže. Prevence dost dobře nepomáhá. I když si dáváte pozor a jdete opatrně, tak sebou švihnete, rupne to a neštěstí je na světě. Ale vyhýbat se doktorům, protože jste soběstační, hrdí, nikoho ke svému životu nepotřebujete – a pak lapat po dechu a zpovykaně zalarmovat celou rodinu a dvě sanity, to mi přijde jako docela silné kafe i na tak tolerantního člověka, jako jsem já.
zdroj foto: pixbay.com
Tweet |