Jak najít vhodného kouče aneb kdo nekoučuje, jako by nebyl
Venušanka
20. 9. 2014
S kouči se doslova roztrhl pytel. Kdo může, koučuje. Profesionálové (?) vám poradí (nikoli však zdarma), jak žít, jak nežít, jak se stravovat, jak si najít partnera, jak být bohatý, jak být zdravý – a možná, kdybych si s tím dala tu práci, zjistím, že ti skutečně „top“ koučové nabízejí, jak se stát nesmrtelným.
Pikantní je, že drtivá většina z nich už na svých stránkách poukazuje na to, že „vše potřebné najdeme ve svém nitru“.
Pokud ano, tak nevidím důvod, proč tahat svoje nitro k „odborníkům“, abych jim sáhodlouze vyprávěla, kdo jsem, co chci a čeho se chci zbavit nebo co chci získat. Nedává to smysl, a to z jednoho prostého důvodu: jestliže se člověk sám v sobě nevyzná, jak ví, co má o sobě sdělit ostatním?
Jejich webovky se hemží citáty (nepopírám, že mnohé myšlenky jsou velmi moudré), populárně odbornými texty a informacemi o nich samotných.
Troufám si tvrdit, že drtivá většina z nich se prezentuje tak, že má uspořádaný život, prožila nějaký zlom, fatální situaci či jakékoli „procitnutí“. A pak prozřeli. A také se nechali koučovat jinými kouči a dokladují to certifikáty.
Připomíná mi to boom lidových léčitelů po pádu železné opony. Bylo „in“ mít telefonní číslo na léčitele, protože co kdyby, žejo…
Dnes už to frčí na vědečtější úrovni, můžete si nechat poradit se vztahy, zdravím, láskou, tím, jaký být, jaký nebýt.
Asi jsem skeptik a cynik, ale vychází mi z toho jedno jediné: buď sám sebou a jdi si svou vlastní cestou.
Nebo si myslíte, že koučové (nemluvím o lidech, kteří studovali např. psychologii a nebo jsou to psychiatři či jiní znalci a odborníci např. přes výživu a nutriční poradenství) mají skutečně takové schopnosti, že vás umí nasměrovat a pomoci?
Zkusili jste někdy takovéhoto kouče vyhledat? A pokud ano, mělo to pro vás význam?
Zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=86596&picture=sea-food-paella-2
20. 9. 2014

Pikantní je, že drtivá většina z nich už na svých stránkách poukazuje na to, že „vše potřebné najdeme ve svém nitru“.
Pokud ano, tak nevidím důvod, proč tahat svoje nitro k „odborníkům“, abych jim sáhodlouze vyprávěla, kdo jsem, co chci a čeho se chci zbavit nebo co chci získat. Nedává to smysl, a to z jednoho prostého důvodu: jestliže se člověk sám v sobě nevyzná, jak ví, co má o sobě sdělit ostatním?
Jejich webovky se hemží citáty (nepopírám, že mnohé myšlenky jsou velmi moudré), populárně odbornými texty a informacemi o nich samotných.
Troufám si tvrdit, že drtivá většina z nich se prezentuje tak, že má uspořádaný život, prožila nějaký zlom, fatální situaci či jakékoli „procitnutí“. A pak prozřeli. A také se nechali koučovat jinými kouči a dokladují to certifikáty.
Připomíná mi to boom lidových léčitelů po pádu železné opony. Bylo „in“ mít telefonní číslo na léčitele, protože co kdyby, žejo…
Dnes už to frčí na vědečtější úrovni, můžete si nechat poradit se vztahy, zdravím, láskou, tím, jaký být, jaký nebýt.
Asi jsem skeptik a cynik, ale vychází mi z toho jedno jediné: buď sám sebou a jdi si svou vlastní cestou.
Nebo si myslíte, že koučové (nemluvím o lidech, kteří studovali např. psychologii a nebo jsou to psychiatři či jiní znalci a odborníci např. přes výživu a nutriční poradenství) mají skutečně takové schopnosti, že vás umí nasměrovat a pomoci?
Zkusili jste někdy takovéhoto kouče vyhledat? A pokud ano, mělo to pro vás význam?
Zdroj foto:
http://www.publicdomainpictures.net/view-image.php?image=86596&picture=sea-food-paella-2
Tweet |
Další články, které by vás také mohly zajímat: |