Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Člověk, který se směje, je jako baterka, která se nabíjí.
(Miroslav Horníček)

Reklama

Andaa
1. 6. 2011
ReklamaVšecí to určitě znáte. Díváte sa na detektivku, vrah doháňá oběť a vy strachy ani nedýcháte. A v tem bum. Super star na vás zařve, že na fejsbúku se s holkama kecat dá, dá, dá. V ten moment bych jich zabila.

Ale nebylo temu tak dycky. No enem si spomeňte jaké u nás dřív bývaly reklamy. Nic moc. A tož po revolúciji sme všecí aj s děckama čekali na ty nádherné reklamy. A co teprvá dyž televiza přestala byt těhotná a ženy sa mohly kúpat aj dyž měly svoje dny a správní muži nevyjížďali bez ochrany.

Jednú sme taky všecí čučáli na tú reklamu a zaséj tam šikovná děvčica skočila ladně do vody a říkala. Používejte OB ať se můžete koupat, když máte své dny. „Tatínku a na co je to OB?“ zeptal sa můj pětiletý synáček. Tatíček enem polknul a prosebně sa na mě zahleděl. Tůdle, myslela sem si. Ptal sa tebe a navíc chlap chlapovi to lepší vysvětlí.

No, víš, zamyslel sa Béleš… A dyž viděl jak tá ženská leze z vody tož pravíl. To dyž sa mamka půjde kúpat, tož si ty špunty dá uší a do nosu, aby jí tam nenatékla voda. „Aha,“ pokýval synáček spokojeně hlavú a s ním aj jeho starší brášci. A už čučali na večerníček.

Šikovný chlapec, zaradovala sem sa. Enem sem sa radovala moc dopředu. Na druhý deň mňa čekal ve městě velký nákup a našeho najmladšího sem musela vzít sebú. Už sem chtěla jet dom, dyž sem si zpoměla, že eště mosím do drogérky. Máme tu takovú malú drogériu pultovku. A tož sem sa ukázněně postavila do řady a čekala až na mňa dojde řada.

A můj synáček zaséj bavil nakupující. Rozhlídal sa jak kohút na báni a všeckým tvrdil. „Vy zíráte, my zíráme“. A taky že ide prat bez namáčání.

Dyž na nás došla řada, tož všecko okecál v reklamách. A najlepší bylo dyž sem slečnu za pultem požádala o tampony. Jak uviděl, že bere do ruky jemu známú krabičku z televize tož pěkně nahlas pronésl. „Mamko, kup si OB, ať sa možeš kúpat, dyž máš kritické dni.“ To už sa smáli všecí. Já sem sa už červeňala jak panenské jablíčko a to sem nevěděla co mňa eště čeká.

Dyž uviděl, jak je tá krabička velká, tož na ňu vyvalíl očiska a protože to byl chlapec zvídavý a chtěl mět ve všeckém jasno,tož sa zeptál hneď na rovinu. „Mamko a dyž si to tam strčíš, nebude ti to čúhat z uší a nosu?“

V ten moment sa všecí tak řehonili, že jich moseli slyšet až v Hodoníně. Já sem v ten moment proklínala mojeho chlapa, že mu to tak hlúpě vysvětlil. Ale můj synáček si vůbec nevšímal teho řehotu, protože na pultě u pokladny uviděl známé krabičky a hneď chtěl ať jednu kúpít a pěkně nahlas mňa pučovál, že přeca správný chlap nevyjížďá bez ochrany a on chlap je.

No v ten moment už sem proklínala všecky televizní reklamy. A příště sem rači chodila na nákupy sama. Vaša tetka Béleška.



          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 965 dnů v provozu
• 4 936 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 04.07.2022 a svátek má Prokop