Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

I myšlení občas škodí zdraví.
(Aristoteles)

Stromeček

Andaa
5. 1. 2010
Stromeček V každéj rodině sa teď roztahuje vánoční stromeček a čeká, až bude po Třech králech a lidi jich začnú odstrojovat. U nás sa stromeček dycky odstrojoval až tak týdeň po Třech králoch. Ale jednú sa nedožíl ani Nového roku.

Na Štěpána došla na návštěvu kámoška se svojím brášků. Mamka s tetú zašly nekde na návštěvu a doma byl enom náš taťka. On dělal na dráze a protože šel na noční, tož si šel zdřímnút. Poručíl nám, ať sme potichu a nic nevyváďáme. Divili sme sa temu napomenutí, dyť sme byly hodné děcka.

No a Terku s Jendú nám naši dycky dávali za vzor a říkali, že si z nich máme vzít příklad, jak sú hodní. Pro jistotu sme šly přes dvůr ke stařence, aby nám přečetla pohádku. Aj dyž sme všecí až na ségru číst uměly, od stařenky sa ty pohádky poslúchaly lepší.

Za chvilku stařenka začala klimbat a tož sme přemýšlaly, čím bysme sa zabavily. Jendu napadlo, že bysme sa mohly hrát na fujavicu. Vytahly sme dva kastrolky a do nich sme přesýpaly fazulu, kerá visela u kamen. To bylo krupobití a ségra s Terkú při tem skučely jak meluzína. Ale stařenka pro nás neměla pochopení a poslala nás stavijat na dvůr sněhuláka. My sme sa rači kulovaly, ale dyž sme párkrát trefily okno, tož sme šli k nám hrát Člověče, nezlob sa.

Je to tichá hra. Abysme nezapoměly, že sú vánoce, tož sme rozsvítily stromek. Ale enom elektrické svíčky, protože ty obyčejné sme měly zakázané zapalovat. Ale bez prskavek to nebylo ono. Navěšaly sme jich, kde sa dalo a zapálily.

Za chvilku Jenda zařval: „Hrajeme sa na hasiče, HOOŘÍÍÍ.“ A opravdu stromek hořel. Začaly sme řvat: „Hooří, hooří, hasiči jedú, stříkačku vezú.“

Letěly sme na dvůr, nabíraly snih a házaly ho na stromek. Ségra si vlézla na stůl a dělala sirénu. Napomínala sem ju, ať ječí potichu, aby nezbudila taťku. Dyž už hořela aj záclona, objevil sa ve dveřách rozespalý taťka, aby nás zklidnil.

Dyž viděl hořící stromek, skočil k oknu otevřel ho a stromek aj se záclonú hodil do snihu. Moc nás tým zklamal, že nám překazil tú krásnú hru a chtěly sme jít ven. Ale nesměly sme. Dostaly sme domácí vězení a mosely všecko pouklízat. Jenda s Terkú sa nenápadně vytratili a tož sme to odnésly my se ségrú. Eště že nám došla na pomoc naša dobrá stařenka. Stejně celú dobu hudrovala, co že sme to za pagáže, že tak nedobré děcka nemajú nikde enom u nás. Ale kupodiv nás neposílala, ať sa idem podívat k Pagáčkom, jak umijú poslúchat Terka s Jendú. Eště sa za nás přimlúvala, ať nám naši zrušijú to domácí vězení. No bodejť né, dyž věděla,že naši pújdú do práce a jí by z nás za tú dobu, co sú zimní prázdniny, olézla hlava.

Vaša tetka Béleška

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 757 dnů v provozu
• 4 930 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 08.12.2021 a svátek má Květoslava