Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

Žít, to je nejvzácnější věc na světě, neboť většina lidí jenom existuje.
(Oscar Wilde)

Podvodnice

Andaa
15. 12. 2009
PodvodniceVánoce už sú za dveřama a tak ludé vytahujú prašulky ze strožokú a se všelijakýma podvodníkama sa roztrhúl pytel. Najhorší sú na tem staří ludé, keří žijú eště v iném světě a všeckým hodně věřijú. Majú dobré srdečka no a potem im ostanú enom oči pro plač. A teho tí podvodníci využívajú. Vijú, že tito ludé neradi chodijú nakupovat do velkých obchodňáků a tož jim chodijú nabízat kde jaké zboží až dom.

Ale na moju osumdesátiletú tetičku si takový grázlíci nedojdú. Ale začnime pěkně od začátku. Tetička byla sama doma a vrata měla samozřejmě odemklé. Šak proč by zamykala. Občas k nim někdo došél a kdo má pořád chodit odemykat a zbytečně vrzat teplo z kuchyně, dyž plyn je tak drahý. Zrovna šla dávat slépkám, dyž sa otevřely vráta a do dvora sa cpaly dvě snědé ženské a hneď spustily. Panička, kupte deky, sú pěkné a dobře hřejú. Při téj řeči si to rázovaly ke dveřám do kuchyně. Ale tetička sa rychle zmátořila ze šoku a začala volat pěkně nahlas, „Jarkuu, Frantoo, kluci poďte sem. Sú tady obchodnice a majú pěkné deky. Poďte si každý jednu vybrat. Já vám ich zaplatím a dám vám ich na vánoce. A ty Staňo, skoč k súsedce, určitě si taky vybere.“ A při tych slovech ukazovala tým dámám na stůl kerý stál na mlatevni nachystaný na zabíjačku a říkala jim, “Víte co? Kluci oběhnú ulicu a vám ušetřijú prácu. Súsedky dojdú sem, možná aj s chlapama a uděláme si tady takovú předváďačku.“ A v duchu sa modlila, aby nekdo náhodú šel okolo a nahlédl.

No baby trochu znejistěly a už sa necpaly ke dveřám do kuchyně a ostaly pěkně na dvoře. „Enem si to tady vybalte a rozložte, to víte, ženské moc času nemajú, tož ať neco prodáte.“ Obchodnice sa zatvářily nejak divně a moc sa im do vybalování věcí nechtělo. A co teprv dyž sa v humně ozval velký štěkot a dupot. To sa vrátil Astor z túlačky a hnal sa přivítat s tetičků. „Aaa vidíte, jaké máte štěstí, akorát sa vrátil můj z procházky, tož teho možná kúpím víc“, prohodila s úsměvem tetička. To už baby začaly cúfat k vratom. V tetičce, ale byla malá dušička, protože věděla, že z humna nikdo nedojde. Naštěstí její volání uslyšela koza Líza, kerá utékla z chlívka a pobíhala vzadu v humně. Hnala sa jak o závod na dvorek, protože myslela, že jí tetička chce dat něco dobrého. Baby zaslechly její dupot a už hledaly, kde tesař nechal díru. No a dyž tetička zavolala do humna: “Franto, to je dosť, že ideš, máme návštěvu“, tož to baby vyletěly ze vrat, jak dyby im hořela kúdel u zadku. Tetička za něma honem zamkla vrata a šla si dat štamprlu na uklidněnú. Ale řeknu vám, že ten deň baby přešla chuť u nás něco prodávat. Vidíte, tak sa na ty prevíty mosí.

Vaša tetka Béleška
          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 5 965 dnů v provozu
• 4 936 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 04.07.2022 a svátek má Prokop