Svět slov

Vyhledávání

Moudrosti do hrsti

V životě se člověk učí nejdřív chodit a mluvit. Později se učí sedět a držet hubu.
(Marcel Pagnol)

Policajt

Andaa
23. 7. 2009
PolicajtAj přesto, že můj taťka je už pán v letech a má za sebú sedum křížků, má pro strach udělané. Protože je zdravý přiměřeně věku, občas musí k dochtorovi do Kyjova. A jak ináč by sa tam dostal, dyž né svojím autíčkem.

Každý, kdo to tam zná, ví jak těžké je u nemocnice zaparkovat. Minulý týdeň taky nemohl najít žádné místo k zaparkování. Dyž už tú řadu objížďal podruhé, všímnul si, že před značků zákaz zastavení je kůsek volného místečka. Chytro tam zacúfal a vůbec mu nevadilo,že sa tam vlézla enom půlka auta a druhá už stála v zákazu.

Pečlivo zamkl svojeho miláčka a štrádoval si to k nemocnici. Už byl u brány, eště jednú sa ohlédnul a viděl ,že mu nekdo obcházá kolem auta. To bude nejaký vagabund, pomyslel si a upaloval zpátky. Cestú si eště ulomil ze křa prut a už byl u auta.

Vagabund akorát čupěl u kola a cosi tam montovál. „Co tu děláš?“ zařval tatínek a chtěl ho přetahnút tým prutem. „Pane řidiči, to je vaše auto?“ zeptal sa ten vagabund a postavil sa.

Tatínek enem vyvalíl oči a pěkně způsobně řekl: „No, je.“ Protože zistíl, že ten vagabund je muž zákona. „A co má byt,“ zeptal se pro istotu. „No, víte,“ spustil dobrácky ten orgán. „Já sem vám chtěl dat botičku, ale že ste se vrátil, tož dostanete enem pokutu.“

“Coo?“ zapomněl tatínek na dobré vychování. „Jakú pokutu?“ Divíl sa. „No přeca za to, že stojíte v zákazu stání.“ „A to zaséj né. Dyž tak enem půl pokuty, protože za značkú stojí enem půlka auta.“

Ale policajt trvál na svojém. Ale tatínek sa nedál… „To víš, já su chudý důchodca a za půlku auta nebudu platit celú pokutu. To sa ti na mňa vyskakuje, co?“ Řval tatínek jak na hory.

Ale policajt si furt védl svoju, že chce celú pokutu. No a tatínek sa nedál. A furt opakovál, že je chudý důchodca a že si na něho každý trúfne a ať neotravuje a ide si hen chytat papaláše co majú na pokuty a nedodržujú zákony. Že on chudák za chvílu nebude mět ani na chleba, natož na léky. A že zaplatí enem půlku pokuty.

No a to už sa začali zastavovat ludé a přizvukovali mojému tatínkovi. A tož policajt, dyž už nevěděl, kudy kam, tož řekl: „Víte co, strýcu?Já vám pro tentokrát tú pokutu odpustím a příště si zaparkujte inde.“ A víte, co na to ten můj dobrák tatínek? Hrdo vypjal hruď a pronésl: „No tož včíl už je mě to hovno platné. Dochtor mňa seřve jak Alika, že mám zaséj vysoký tlak. A za to možeš ty.“

No a policajt, jak už byl z teho tumpachový, tož sa mu omluvíl, že ho to mrzí a ať sa tatínek na něho nezlobí. Eště mu zasalutoval a odešel jak spráskaný pes. A tatínek sa nafúkl jak páv a hrdo kráčal k nemocnici. Dokonca mu aj pár ludí zatleskalo.

Vaša tetka Béleška

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...

Pro kůži

RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 6 294 dny v provozu
• 4 939 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 30.05.2023 a svátek má Ferdinand