Svět slov

Vyhledávání

Nejčtenější za rok

Moudrosti do hrsti

Mladí lidé chtějí být věrní a nejsou, a staří lidé chtějí být nevěrní, a nemohou.
(Oscar Wilde)

Hořčice – kolik znáte druhů?

Jana Kučerová
18. 2. 2022
Hořčice – kolik znáte druhů?Pálivá jako oheň – tak popsal chuť hořčice encyklopedista Plinius Starší v letech 23 – 79 před naším letopočtem. Zároveň nabídl seznam zhruba čtyř desítek léků, jejichž základ hořčice tvořila.

Hippocratos se o hořčici zmiňuje i z lékařského hlediska, posloužila při léčení nejrůznějších neduhů. Nelze zapomenout na Číňany, ti ji znali již tisíce let před tím. Ve střední Evropě se hořčice dostala na stůl šlechticů až okolo roku 800 mimo jiné zásluhou Karla Velikého.

Známe bílou, hnědou a černou hořčici. Ačkoli je tedy hořčice známá už tisíce let, nové druhy koření ji tak trochu zatlačily, pokud jde o její využití v kuchyni (zejména v té evropské) do pozadí.

Na hořčici v podobě celých zrn nedají dopustit hlavně Indové. Hodně se ale konzumuje i v japonské kuchyni. Vraťme se ale do Indie, kde právě hořčičné semeno zvýrazňuje chuť skromného a chuťově často fádního pokrmu prostých lidí. Ale pozor, rozhodně to není tak, že by zpestřovala pouze jídlo nemajetných strávníků, protože hořčice se přidává i do vybraných a na ingredience bohatých a exotických pokrmů. Semena se však ještě předtím, než se přidají do jídla, namáčejí v horkém oleji, aby se rozvinula jejich příchuť, kterou lze asi nejlépe přirovnat k ořechové.

V Evropě nezůstáváme pozadu, také ji využíváme při přípravě pokrmů, ovšem zde se uplatňuje hořčice mletá, a ještě častěji pak tekutá (polotuhá), kterou známe ze skleniček a kelímků z našich prodejen. Semena bílé hořčice se používají celá při nakládání okurek a při přípravě dalších kyselých nálevů ke sterilaci.

Semena hořčice jsou víceméně bez vůně, jejich chuť je ale nezaměnitelná a pěkně ostrá. Pokud je budete chtít rozžvýkat, připravte se na to, že ucítíte v ústech nejprve nahořklou, potom pálivou a nakonec kořenitou chuť. Černá semena jsou velmi ostrá, zatímco bílá chutnají v první chvíli mírně sladce a později příjemně hřejí a jejich chuť se pomalu a nenásilně rozvine.

Mezi nejznámější hořčice patří kremžská a plnotučná. Druhů je však mnohem více, a některé zde uvedeme:

Dijonská má ostře ovocnou příchuť díky přimíchání moštu z nezralých vinných hroznů.

Moutarde au poivre vert je francouzská hořčice s aromatickým zeleným pepřem a bílým vínem. Lahůdka!

Estragonová vděčí za svou barvu a chuť, jak již sám název napovídám, čerstvým lístkům estragonu.

Starobavorská má také něco do sebe, protože díky přidanému křenu je příjemně ostrá a díky jalovci zase velice jemně kořenitá.

Dále rozeznáváme hořčice sladké, bylinkové, ovocné či vylepšené alkoholem, estragonem a petrželkou…

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...
RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 6 598 dnů v provozu
• 4 940 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 28.03.2024 a svátek má Soňa