Svět slov

Vyhledávání

Nejčtenější za rok

Moudrosti do hrsti

Láska je prales, do kterého když někdo jednou vstoupí, je okouzlen a nenajde cestu zpět.
(Jaroslav Vrchlický)

Nejoblíbenější dětské jídlo… pamatujete?

Barbora Roháčová
4. 11. 2021
Nejoblíbenější dětské jídlo… pamatujete?Milovaly jste krupicovou kaši? Nebo byl vaším nemilejším dětským pokrmem banán politý čokoládou? Nebo chleba namazaný máslem a hořčicí? A co takhle smaženky? Pamatujete? Chleba, na něm vaječná placka, sterilovaná paprika, okurka, hořčice, cibule… A taky jahodový koktejl, panečku, to byla dobrota…

Každá z nás se občas ráda zatouláme ve vzpomínkách do dětství. A některé jde dokonce proti proudu vrátit zpět, do současnosti (pravé to požehnání).

Třeba když si dáme dobrotu, která nás nikdy nezklamala a která i teď po (tolika) letech v nás vyvolá kromě dobré chuti i příjemné asociace.

Když jsem byla malá holka, tak úplně ze všeho nejraději jsem měla čokoládový pudink. Nikdy jsem jím nepohrdla a nikdy se mi nepřejedl. Pěkně tuhý, s piškotama, které máma dala do mísy a pudinkem je zalila. Navrch občas přišel banán… Milovala jsem tu chvíli, kdy mi dala kastrol, ve kterém pudink vařila, abych ho vyjedla a vyškrabala lžící: pudink byl takový zatuhlý, no prostě dobrůtka :-)

Moje sestra zbožňovala všechno, kde byla vanilka. Chutě se jí změnily až v těhotenství, to ji nemohla ani cítit, ale doteďka, když kupujeme zmrzlinu a víme, že přijde na návštěvu, myslíme na ni a bereme i jedno vanilkové balení. Tahle výsada jí patří od dětství. „To byste nevěřili, jaké jsou v tom rozdíly, pokud jde o chuť vanilkové zmrzliny,“ říká a je pravda, že je to skoro odbornice na slovo vzatá.

Můj manžel zase miloval suchý chleba. Měli příbuzné na vesnici, a tak, aby se nic nevyhazovalo, končil starý okoralý chleba v troubě, kde zvolna osychal, dokud neztvrdnul jako krmivo pro králíky a pak se vozil tetě a strejdovi. „Chutnal mi a bavilo mě ho ulamovat a přežvykovat, byla to spíš zábava než z hladu, jídla jsem měl samozřejmě dost, nechtěl jsem ujídat králíkům,“ směje se dnes téhle vzpomínce.

Jedna z mých kamarádek si zase nikdy neodpustila, když jsme jeli na výlet, kombinaci mastného, osmahlého špekáčku (tuk z něj doslova tekl) a malinové limonády. Slabším náturám a žaludkům se dělalo zle při pohledu na tácek a kelímek v ruce, ale Renata se po téhle svačince mohla utlouct.

Další spolužačka měla dnes a denně ke svačině chleba s máslem a plnotučnou hořčicí. „To se ti to nepřejí? Není ti z toho blbě?“ Litovali jsme ji. Povýšeně nás poučila, že je to to nejlepší jídlo na světě. Tak nevím…

Jo, a taky nesmím zapomenout na šťovík. Rostl u nás za barákem na louce (dnes se mi dělá zle při pomyšlení, že tam běhali a močili psi, ale dřív tolik psů nebylo a když už, tak na vodítku, nepamatuju, že by tam lítali…) a když jsme tam sedávaly s holkama, tak jsme ho baštily. Je zázrak, že jsme si nepřekyselily žaludek a nechytily jsme žádnou infekci. Zrovna tak jako když jsme měly období, že jsme si do krámku kousek od naší ulice chodily kupovat Vitacit. Pamatujete? Když se dal do dlaně a olízly jste ho, tak tak fantasticky napěnil. Ó, jak to bylo fajn období…

Dneska se na nás valí ze všech stran poučky (nejlepší na tom je, že si často navzájem odporují), jak se správně stravovat, co stoprocentně nejíst, čemu se vyhnout obloukem, a naopak čím se ládovat ráno, v poledne, večer… nikde jsem neslyšela žádnou zmínku o šťovíku, suchém chlebu, piškotách s paštikou (lahůdka našeho spolužáka, který je dnes učitelem na střední škole…) a jiných vyhlášených lahůdkách, které jsme přežili – bez úhony a se vzpomínkami uloženými hluboko v srdci – tak, jak to se vzpomínkami na dětství bývá…

          
Zaujal vás tento článek a chcete jej doporučit?
Vzkaz:
  + odkaz na článek
na
e-mail:
 
 
Máte-li potíže s přihlašováním...
Zapomněl(a) jsem heslo, ale mám ověřenou e-mailovou adresu...
RSS
RSS
Venušanka v číslech:
• 6 599 dnů v provozu
• 4 940 článků
• 1 512 soutěží


Copyright © Venušanka od roku 2006 – magazín pro ženy, všechna práva vyhrazena



Dnes je 29.03.2024 a svátek má Taťána